Vidíte, však Vy sama moc dobře cítíte, co by bylo nejlepší. Dobré by bylo, abyste si otevřeně a upřímně promluvili- aby věděl, jak se cítíte, že o něj stojíte (ale pozor, aby to nebral jako nátlak) a zároveň aby on měl možnost Vám sdělit, co by chtěl a potřeboval. Donutit ho k léčbě, když on sám nechce, moc nepůjde...A co se týče jeho stavů, zda vymizí- na to nedokážu odpovědět. Můžou "vymizet" na chvíli a může prožívat tzv. období klidu. Myslím ale, že samy nevymizí

Zeptám se- Jak Vy sama cítíte, co byste měla dělat a co by bylo v tuto chvíli nejlepší vzhledem k dané situaci?

Musí být pro Vás těžké dívat se na přítele, když mu není dobře a zároveň odmítá odbornou pomoc. Bohužel je to ale pouze na něm, jak se k tomu postaví. Dokud nebude chtít sám situaci změnit, nic s tím pravděpodobně nenaděláte.Možná může pomoci "netlačit na pilu"- tím myslím vyjádřit podporu a to, že tu pro něj jste, když bude potřebovat, ale zároveň mu dát určitý prostor. A co se týče statusů na internetu, tak já jsem přesvědčena o tom, že 50 % informací na sociálních sítích je nepravdivých...

Dobrý den, děkuji za Váš dotaz. Z Vašeho příspěvku cítím, že je Vám smutno a přítel Vám schází, což mě mrzí a moc bych Vám přála, abyste byla spokojená. Do hlavy Vašeho přítele ale nevidím. Pokud budeme brát v úvahu jeho diagnozu, tak není lehké s hraniční poruchou fungovat. Jak jistě víte, pro tuto poruchu jsou tipické narušené představy o sobě‚ dlouhodobé pocity prázdnoty a velmi intenzivní a nestabilní interpersonální vztahy. To může (a nemusí) vysvětlovat přítelovo chování. Možná by bylo dobré dát mu najevo Vaší podporu a pomoc. Pokud je mu zle, tak pravděpodobně teď nemá na "intenzivní a euforický" vztah ani sílu a ani energii. To, co se teď děje, může být kvůli jeho nemoci, ne kvůli tomu, že by Vás nemiloval. Bylo by dobré, aby vyhledal odborníka- vhodná by byla dlouhodobá psychoterapie a péče psychiatra (medikace). Teď k Vám- dovedu si představit, že jste zamilovaná až po uši. Je mi jasné, že vztah s přítelem Vám pomohl překlenout tak nepříjemné období, jako je rozvod... Zkuste se ale věnovat sama sobě, dětem (také měly teď určitě velmi náročné období) a třeba prostor, který přítel dostane, vám oběma pomůže. Je také možnost jít s přítelem na párovou terapii. To bych ale řešila, až se přítel "dá trochu dohromady".