Vše, co někdy žilo (chleba, maso, mléko, zelenina, ovoce,...), sůl obsahuje. Netřeba ji přidávat. Když nebudete vařit z vody, ale z kvalitních surovin, možná pro vás bude překvapivé, že jídlo není bez chuti. Přisolovat by se nemělo žádné jídlo dětem do 5 let, u nás se uvádíže do 1 roku. Sůl nad zlato platilo z toho důvodu, že dříve byla jediným zdrojem jódu a ti bohatší, kteří ji konzumovali, netrpěli nemocemi štítné žlázy, nelezly jim oči z důlků a neměli mentálně postižené děti v důsledku poruch štítné žlázy. A to ...nad zlato: ona sůl stála více než zlato, pro v domácnostech vydržela miska soli 10 lidem třeba rok, jídla se nesolila během přípravy, ale pouze špetkou na talíři. Teď koupíme v supermarketu kilo soli za pětikorunu :-). Sůl dětem nedávejte vůbec - v pečivu a sýrech jí je dost. Jód je např. v mořských rybách.

Petro, zkoušela jsem různé pleny a pro naše děti se sklony k ekzémům vyhovovaly pouze bílé pampers. Jsou savější - déle vydrží, mají indikátor vlhkosti a neměly by být napuštěné parfémy. Velikosti bílých a zelených jsou přibližně stejné. Zelené pampers vyhovují většině dětí a jsou levnější, když jsou hodně "nacucané" dělají velkou bouli mezi nožičkami a u chodících dětí se můžou prověšovat. Pak jsou ještě oranžové a ty jsou napuštěné heřmánkem, sají lépe než ty zelené, ale jsou napuštěné heřmánkem, což dráždilo prdelku naší malé, ty jsou snad nejlevnější.

Kojení na veřejnosti, 10. 6. 2016, 15.20

Jsem taky taková matka pobuřovačka - kojím a přebaluju všude, když je třeba, tak je třeba. S oběma dítky jsem hodně aktivní a rozhodně se nenechám omezovat pobouřenými kolemjdoucími :-). Když se to někomu nelíbí, může se otočit, odejít, přesednout, kojenec si těžko zakousne housku nebo zkousne ret a počká na vhodnější prostředí :-D Dokonce moje mamka měla co dělat, aby veřejné kojení vlastní vnučky zkousla.

Katko, vyjádřila jste se přesně. Informací je opravdu málo a není nad to vyslechnout si/přečíst osobní zkušenost někoho, kdo si tím prošel. Dokonce jedna má lékařka byla vyděšená z nálezu na štítné žláze a protože věděla, čím jsem si prošla, ptala se mě na informace a rady. Byla jsem moc ráda, že jsem jí mohla uklidnit.

Katko, žádné onemocnění není banalita. O štítné žláze je informací málo a nejvíc mi pomohly ženy, které si onemocněním i léčbou prošly. Stejně tak se snažím své zkušenosti a informace předat dalším ;-)