Vánoce

Vánoce

Vánoce, vánoce,

to jsou pěkné svátky,

noc je tmavá, noc je dlouhá,

ale den je krátký.

Betlém a stromeček,

jezulátko k tomu,

pastýř nám vytrubuje

u našeho domu.

Vánoce, vánoce,

svátky našich dětí,

stříbrná hvězdička

nad domovem letí.

Panně Marii

Zdráva buď, panno krásná,

vzešlá jak hvězda jasná.

Spasitel – král všeho nebe

za matku dnes zvolil Tebe.

Těším se na vánoce

Těším se těším, že přijdou zas

vánoce bílé, ten krásný čas,
Stromeček máme ozdobený,

dárečky pod ním zabaleny,
Vánoce, vánoce přišly už k nám,
V jesličkách malého Ježíška mám.
Vánoční koledy do ticha zní,

Ježíšek maličký spinká a spí.

Štědrý den

Vánoce

Koleda

Vánoční svíčky

Veselé vánoce

Co kaprovi vadí?
když se plácá v kádi.
Najde s lidmi příměří?
Dnes se má stát večeří.
Chtěl by štěstí trochu,
„Halóóó, pojď sem hochu.
Jsem jen ryba, ty máš moc“,
kapr prosí o pomoc.
 

"Kapře kapře kapříku,
dobře ti bylo v rybníku.
Ještě v létě v čisté vodě,
plaval jsi si na svobodě."
 

"Rybáři sítě rozhodili,
a všechny nás ulovili.
Kapři nejsou rádi,
když si plavou v kádi.
Pomoz prosím Petříčku."

"Jen se neboj kapříčku."
Péťa podal peněženku.
Kapr už je z kádě venku.
kapra opatrně vzal,
cestou k rybníku se dal.
Péťa však nešťastně zírá,
samý led a žádná díra.
Když v led změnila se voda,
kdo pomocnou ruku podá?
Péťa opět spěchá v šeru,
zpátky domů pro sekeru.
Vydrž milý kapříčku,
ještě malou chviličku.
Péťa jako o život,
kapříkovi seká vchod,
aby mohl do vodičky,
pod ledem malé rybičky,
čekají už na strýce,
kapříci a kapřice.
Velký kapr děkuje,
ve vodě si libuje,
s rodinou se raduje.

Táta chtěl by kapra lovit,
a máma se bude zlobit.
Svobodou kapra obdaroval
a nakonec nelitoval.

Rybník mezi mokřady,
ukrývá vzácné poklady.
Petříkovi za zády,
se vynořily rybičky
a nesou pravé perličky.
Jedna po druhé z vody vykukují
a za záchranu kapra štědře poděkují.
Že se někdy dobré skutky nevyplácí?
Však zázraky se dějí, hlavně o vánocích.

Kapr dlouho pod hladinou byl
a pak se náhle vynořil.
Péťovi nese starou rybí záhadu.
Dřevěnou mapu s klíčem k pokladu.
Ten je jen o vánocích k mání,
od soumraku, do kohoutího kokrhání.
Kousek odsud v lese.
Péťa mapu nese.
Na jeskyni zaťuká,
a praví - pokladě, nesu ti rybí šupinu,
prosím, dej mi pár mincí pro hladovou rodinu.
pak udiveně zamrká.
Zírá na třpytící se parádu.
Tisíce zlatých mincí z pokladu.
Deset rybích šupin dal,
deset zlatých mincí vzal.
Naplnil svou peněženku,
za chvíli je opět venku.
A sotva vyšel, zavírá se vchod.
Běží domů, utíká jako o život.

Rodičové milí,
co stalo se mi,
tomu byste nevěřili,
tati, mami,
dnes si kapra těžko dáte,
zatoulal jsem se k rybníku a lesu,
však přece něco nesu,
nesu perly a mince zlaté.
A aby štěstí provázelo naši rodinu,
mám pro každého malou rybí šupinu.
Táta s mámou podiví se,
a raději neptají se.
Možná zažili si dávno před roky,
že na vánoce dít se mohou zázraky.
Kouzelný oslík otřásl se drobátko?
Hele,
za oknem nám chrochtá zlaté prasátko.

Koleda koleda Štěpáne

Koleda, koleda, Štěpáne,
co to neseš ve džbáně?
Nesu, nesu koledu,
upad jsem s ní na ledu.
Psi se na mě sběhli,
koledu mi snědli.

Dědečku, dědečku, koleda

Dědečku, dědečku, koleda,
dejte oříšek nebo dva.
Nedáte-li oříšek,
provrtám vám kožíšek.

Koledníci

U Betléma hvězda září.
vstávej, vstávej, hospodáři,
dej nám saně malované,
stříbrem, zlatem okované,
vrané koně zapřáhneme,
na salaše pojedeme.

Svítí hvězda na blankytě
a v jesličkách Boží dítě
usmívá se na vraníky,
usmívá se na poutníky:
Odkud jste, vy děti zlaté,
a kam v noci pospícháte?

Na Vltavě chaty naše,
jdeme hledat Mesiaše!
Na peruti archanděla
novina k nám přiletěla,
že jsi snesl, Spasiteli,
s nebe lásky pro svět celý!

Dej nám lásky, Boží Synu,
pro tu naši domovinu!
Pojedeme do dálavy
od Krkonoš do Šumavy
a kde česká duše dříme,
my ji láskou probudíme.

Zaklepáme na srdéčka
u dítěte, u stařečka:
Milujme se v českém koutku
jako ptáci na svém proutku,
duše k duši, dlaň ke dlani,
z lásky roste požehnání.

A ty, zlatý Boží synku,
prosíme tě za vzpomínku:
Až ty budeš králem ráje,
usměj se ty v české kraje,
v paláci i chatě prosté
ať nám z lásky štěstí roste.

Koleda 2

Potkala jsem holubičku,
ptala se mě na cestičku,
že prý letí k Jezulátku
s peřinkami na památku.

Holubinko běloperá,
počkej na mě do večera,
počkej na mě u zahrádky,
z koledy se vrátím zpátky.

Hospodyňko u sousedů,
přišla jsem si pro koledu;
nedáte-li dva dukáty,
dejte aspoň ořech zlatý.

Nedáte-li ořech zlatý,
vypůjčte se od pantáty,
donesu ho Jezulátku,
chudobnému pacholátku.

Nenechte mě v síni státi,
musím dále pospíchati,
holubička mezi vrátky
čeká na mé u zahrádky.

Koleda 1

Do Betléma zajíc chvátá,
nemá stříbra ani zlata,
chvátá on tam k Ježíškovi,
kožíšek mu nese nový.

A já nejsem zajíc — pánek,
já jsem jenom otrhánek,
já jsem malý koledníček,
přišel jsem si pro troníček.

Koupím za něj zlaté saně,
o půlnoci sednu na ně,
rozjedu se jako s jezu,
koho potkám, toho svezu.

Jde zajíček, na mě kývá,
nožička ho pobolívá;
Přisedni si na sedátku,
pojedeme k Jezulátku.

Pěkně se mu pokloníme,
chudých dárků nadělíme:
ty kožíšek a já sáňky,
budeme mít radovánky.

Koledníček

Já jsem malý koledníček,
schoval bych se za puntíček,
dáte-li mi krejcárek,
koupím zlatý kočárek.

Dám si koně na oprátku,
rozjedu se k Jezulátku.
Jezulátko na seně
usmívá se blaženě.

Usmívá se na kočárek,
vezu-li mu od vás dárek,
dejte vy mně oříšek,
dostane ho Ježíšek.

Já jsem malý koledníček,
schoval bych se za puntíček,
až mi dáte koledu,
do Betléma pojedu.

Hvězdička

Vánoční stromeček

zavoněl v pokoji,

maminka u stolu

jablíčko rozkrojí.

A když je rozkrojí,

uvidím hvězdičku,

co byla schována

v červeném jablíčku.

Vánoce

Vánoce, ach Vánoce,

dobře rybám v potoce,

plují pod sněhem a ledem,

to my děti nedovedem.

Kapře, kapře, kapříčku,

vím, proč máš rád vodičku.

Já mám také vodu ráda,

když mi máma myje záda.

Také já se divoce

umím mrskat v potoce,

když je krásný letní den

a když slunce pěkně svítí -

potom však mě máma chytí,

jako rybu táhne ven.