Výchovné styly

zobrazeno 179×

Vloženo: 28. 1. 2016 20.59

Na děti aby byl manuál.. Odmlouvá vaše dítě? Je neposlušné? Hledáte radu? Inspirujte se v našem článku o výchovných stylech.

Sdílejte:   | 
0

Nenašli jste diskuzi, kterou jste hledali? Přidejte ji

Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.

Kris, 15. 6. 2017, 7.24

takových knížek, které člověk v denním běhu kolem dětí ani nemá čas číst Už půl roku na mne v knihovně čeká Naomi Aldort a zatím jsem se k ní nedostala...ufff, snad to stihnu před Domiščinými 2.narozeninami...

Gabill, 13. 6. 2017, 16.37

Ja som sa nasla asi v kazdom style. A hlavne pri tretom dietati uz viem, ze na kazde plati nieco ine, jednemu treba vysvetlovat, inemu ist prikladom, na niektore nepomoze ine ako zvysit hlas.....

dadinkamaminka, 3. 6. 2017, 23.06

Jsem spis autoritativni tip a nekdy me to az mrzi, ze jsem na synka nekdy prisna. Ale nedokazu si predstavit, ze bych sve dite nechala delat si co chce...

Mygara

Mygara, 21. 3. 2017, 12.10

z každého stylu je mi blízké něco, takže to tak mixuji

Fuga

Fuga, 13. 2. 2017, 9.55

je pravdou, že nejdříve jsem byla spíše autoritativní rodič, teď se snažím z každého směru dát to, co je mi blízké, ale někdy je to docela těžké

L.janicka.l, 10. 2. 2017, 21.37

Zajimave, dosud jsem si myslela ze existuje jen vychova spravna a spatna 😋 chtela bych vychovavat demokraticky, ale nevim jak to pujde kdyz uz v 5m me uplne ignoruje, kdyz ma na to naladu

Zuzka Čtvrtečková, 11. 3. 2016, 23.48

Vychováváme podle našeho nejlepšího vědomí a svědomí. Zatím děti vypadají spokojeně

Petra Schoberová, 16. 2. 2016, 20.12

u nás asi zavladne demokracie

Martina Richterová, 8. 2. 2016, 19.52

Milé maminky, vidím, že se u článku rozvinula pěkná debata. Musím se připojit, výchova dítěte je podle mě ta nejtěžší věc. Určitě je dobré dát hodně na svůj selský rozum, protože ne vždy lze dělat vše podle tabulek. Každopádně to chce mooooře tolerance a hodně pevné nervy. Můj syn je beran a jde pořád proti zdi /proti mě/, takže někdy je to hodně náročné, ale sama se tím učím trpělivosti a vím, že čas od času na něho třeba zakřičím, i když bych neměla.

Kristy Sim

Kristy Sim, 5. 2. 2016, 9.19

Vidím, že to tu trochu spamuju 8) Jen bych chtěla dodat, že jsem dnes přemýšlela ráno a abych tu nebyla v povědomí, jako matka-diktátorka =) Stalo se mi za poslední dobu několik situací, kdy jsem prostě potřebovala, aby dcera poslechla co říkám. Zatahovala jsem maso, začal prskat olej, dcera stála vedle mě. Požádala jsem ji, aby poodešla, ať ji to nepoprská. Otevírala jsem horkovzdušnou troubu, stála vedle mě. Aby ji nespálil horký vzduch, opět jsem požádala, aby poodešla, aby ji to neopálilo. A ještě další věc, spadl mi sirup, rozbil se, po kuchyni střepy. Dcera chtěla jít za mnou do kuchyně, vysvětlila jsem... Nebyl problém, aby dcera v jedinné situaci poslechla to, co říkám. A hned. Samozřejmě, vše bylo preventivní, abych předešla případnému zranění. A v těchto situacích jsem potřebovala, aby dcerka udělala co jí říkám. Když s ní budu diskutovat, jestli od té trouby odejde teď nebo za 5 min, můžu to mít už spálené, může být olejem už poprskaná atd.. A to nepřeháním, protože si pamatuji, že můj bratr byl schopný jako dítě diskutovat i o tom, že od té trouby teď hned neodejde, protože ho nikdo neupozornil 30min předem, že bude muset odejít a nikdo se s ním "nedomluvil", že bude muset odejít... Takže tak, já matka, která vyžaduje v určitých situacích, aby dítě bylo schopno poslechnout, bez diskuze. V ostatních situacích nemám problém se domluvit na čemkoliv. Tímto si dávám ale základ, že bude dcera vědět, že někdy, když to je NUTNÉ, je třeba prostě udělat to, co říkám.

Naši partneři

© 2013 - 2017 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. v pořádku více informací