Mareček, maminky a Nanoušovy lumpárny

zobrazeno 2628×

Vložil(a): Alexandra, 2. 1. 2017 12.19

Celý Advent jste věnovaly pampelišky Nanoušovi. Chcete vědět, jak Nanouš konkrétně pomáhá? A máte přehled, kolik pampelišek jsme nakonec vybraly a jaká částka od nás míří na pomoc dalším dětem? Přečtěte si příběh Romany Chalupové, která pomáhá dětem s poruchou v oblasti zrakového vnímání a kombinovaným postižením. Čtěte, jak se líbí Nanoušovy lumpárny Marečkovi.

Maminky, přečtěte si rozhovor s Romanou Chalupovou o Nanoušových lumpárnách a o naší akci ProMaminky, ve které jste v průběhu celého Adventu 2016 darovaly pampelišky Nanoušovi. Kolik pampelišek jste celkem darovaly a kolik peněz putuje na pomoc dětem, jako je Marek, se dozvíte v závěru tohoto článku :)

 

Romana Chalupová:

Marek má dva a půl roku a žije se svým starším bráškou (7 let) a maminkou v Kopřivnici. Na návštěvu za nimi se chystáme s paní Ivou Piskalovou, reportérkou České televize, a s kameramanem. Přijíždíme autem do malého města, byt maminky nacházíme docela snadno. Nanoušovy lumpárny máme prozatím ukryté ve výrazné bíločerné tašce. Jsem napjatá, jak se budou Marečkovi líbit. Prozatím jsem si s maminkou vyměnila jen pár telefonů, takže toho o Markovi moc nevíme.             

Maminka, Marek a babička nás už vyhlížejí. Vcházíme do nevelkého bytu a seznamujeme se. Výrazná taška malého Marka hned zaujala, v tmavé chodbě totiž úplně „svítí“. Marek se nás vůbec nebojí. Je to živel a řádí po bytě. Za chvilku už ale sedíme v dětském pokoji na zemi a Marek je připraven do akce. Otvírám krabici a dívám se, co pozornost malého kluka upoutá jako první. Bere si panenku Rozárku a přibližuje si ji k oku. Já vyndávám baterku a kelímek a otáčím kličkou baterky, aby se rozsvítila. Zvuk kličky se Marečkovi natolik líbí, že pouští panenku a natahuje svou ruku za zvukem a ke světlu. Baterku a prosvícený kelímek si Marek přibližuje k oku na vzdálenost asi deseti centimetrů. Pozorně sleduje světýlko.

Pokračujeme dál ve zkoumání a společně prohlížíme obsah červené krabice ozdobené černobílými pruhy. Dětská ruka šátrá. Na scénu vstupuje Nanouš, malá, ale výrazná pruhovaná postavička. Marek si ho bere do ruky. Já říkám: „Ahoj, já jsem Nanouš! Pojď, budeme si hrát.“ Marek muchlá hračku svými prstíky, chvilku poslouchá, jak v Nanoušovi šustí pohanka, přibližuje si ho k oku a po chvilce řekne: „Nano, Nano.“ Mám velkou radost, že dokáže vyslovit jeho jméno.

Přesouváme se ke stolečku a prohlížíme první stránky knihy. Marek přikládá reálné předměty k obrázkům. Po několika listech se dostáváme ke stránce, na níž dítě vybírá ze dvou předmětů. Je zde vyobrazena panenka a auto. A není úplně snadné se na stránce zorientovat. Panenka na papíře září, auto je vidět hůř. Marek přikládá na fotografii prozatím jen opravdovou panenku. Už teď je mi jasné, že kniha je přesně pro něj. Je prima, že knihu dostane. Bude se moct s předměty pořádně seznámit, osahat si je, vyzkoušet si je v praxi a pak pro něj bude snazší rozpoznat obrázky v knize a vyhledat třeba právě méně výrazné auto. Nebo se i zorientovat ve složitějším obrázku, který se už docela dost podobý běžným ilustracím v dětských knihách.

V průběhu návštěvy jsme si povídali s maminkou. Rozvyprávěla se o Markovi a o nelehkém osudu, který je potkal. Mareček se narodil ve 24. týdnu, vážil 700 gramů a měřil 31 centimetrů. Vůbec nebylo jisté, jestli to přežije. Dostal několik  transfuzí a prodělal X operací očí. „Měla jsem strach a velké obavy, jestli bude vidět,“ říká maminka. Ukázalo se, že Mareček je velký bojovník a dokázal to, přežil. Co se týče očí, má mínus osm dioptrií. „Pozoruji na Markovi, že se rád učí a poznává nové věci. Chce si všechno vyzkoušet, nejlépe rychle. Má rád lidi a snadno navazuje s každým kontakt, nebojí se cizích lidí, dokáže mě pobavit. Je to mé zázračné dítě,“ povídá o Markovi máma.

S dětmi žije sama, velkou oporou jsou jí její rodiče, babička s dědečkem. „Je krásné, když se narodí zdravé dítě. Já jsem toto štěstí neměla. Mám dva kluky Mirečka a Marečka. Zdravotní problémy mají oba. Začátky pro mě byly kruté, jak fyzicky, tak psychicky. V nemocnici jsem byla víc jak doma. Nejistota, co bude dál, byla na denním pořádku. Často jsem měla pocit, že to nezvládnu. V nemocnici jsem potkávala maminky s nejrůznějšími těžkými osudy. Vyměnily jsme si zkušenosti, ale dodalo mi to i energii. Do té doby jsem nevěděla, kolik je dětí v nemocnicích a kolik je vlastně nemocí. Obdivuji všechny maminky, které zvládají pečovat o nemocné dítě, i když je to často velmi náročné. Sama jsem měla období, kdy jsem to psychický nezvládala. Péče o kluky byla velmi vyčerpávající a moje myšlenky utíkaly do nejtemnějších koutů lidské duše. V jednu chvíli jsem si uvědomila, že mě děti potřebují, ať je to, jak chce. Vyhledala jsem psychologa a ten mi pomohl. Teď jsem šťastná, že jsem to dokázala překonat, a děti, ty mi dělají jenom radost. Člověk pro milovaného člověka zvládne i nemožné. Nejvíc jsem vděčná za pomoc svým rodičům. Stáli při mně tehdy a stojí i teď…,“ popisuje svůj nelehký boj maminka.

Se zatajeným dechem posloucháme. Je neuvěřitelné, co jeden člověk dokáže zvládnout. Maminka sama říká, že teď už je to dobré. Ale krušné chvilky byly. Smekáme klobouk. Přejeme mamince hodně sil a Marek se s námi loučí objetím. Reportáž máme natočenou a rodina nám na rozloučenou mává…

Právě Marek se stává prvním držitelem multisenzorické knihy a pomůcky Nanoušovy lumpárny v České republice. Soubor obsahující knížku a celou řadu dalších předmětů a pomůcek je určen dětem se zrakovým a kombinovaným postižením raného věku. Rodina je klientem Střediska rané péče SPRP Ostrava.

160 výtisků Nanoušových lumpáren v tuto chvíli poputuje k rodinám přes celkem devět organizací poskytujících službu rané péče rodinám s dětmi se zrakovým a kombinovaným postižením z celé České republiky. Rodiny obdrží knihu zdarma. A to i díky vám, včeličkám, které jste věnovaly své pampelišky.

Celkem jste darovaly 15.478 pampelišek, které jsme my proměnily v Koruny a ty teď putují k Nanoušovi. :) Díky!

 

Projekt je realizován za pomoci příspěvku Nadačního fondu Českého rozhlasu ze sbírky Světluška. Dále se na realizaci a nákladech významně podílejí Nadace Leontinka; Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové a firmy a organizace RETIS GROUP, s. r. o.; IKEA Česká republika; GRIMMS; VZP Česká republika; Model Obaly, a. s.; Good-Lite Company; ProMaminky.cz; Dětské oční centrum, s. r. o.; Pro Dara bags, s. r. o.; Pohankový mlýn Šmajstrla, s. r. o.; Tiskárna Libertas, a. s.; HSW Signall; Bavlněný sen; BATANI; Club Dock; Stoklasa textilní galanterie, s. r. o. Velkou měrou se na vzniku knihy podílela i celá řada dobrovolníků.

Máte nápad na téma, o kterém bychom měli napsat? Pošlete nám ho.

Sdílejte:   | 
2

Diskuze k této stránce (28 příspěvků)

Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.

mckvak, 5. 7. 2017, 9.10

Uzasne! a velmi smekam pred maminkou

Mygara

Mygara, 19. 3. 2017, 19.26

je to dobrý projekt, vnese trochu štěstí dětem do života

Martaaa

Martaaa, 7. 3. 2017, 16.53

Velký obdiv všem!

Lenka Janikova, 12. 2. 2017, 15.01

mareček je z nanouška uplně natšenej každy den chce nanouška je to užasne jak z jedne knižky se stane nejužasnějši vec pro ditě jsem stoho natšena ještě jednou moc děkuji

Fuga

Fuga, 31. 1. 2017, 18.42

péče maminek a celého okolí o postižené dítko je tak hrozně náročná, že před nimi smekám klobou

Romana Chalupová, 13. 1. 2017, 14.59

Milé maminky, touto cestou bych Vám chtěla poděkovat, za to že jste se rozhodly podpořit NANOUŠOVY LUMPÁRNY a i za to, že jsme tady na webu měli velmi milé přejetí. V tuto chvíli NANOUŠOVY LUMPÁRNY putují po celé republice přes poskytovatele služeb rané péče přímo do rodin. A i díky Vám a vaší podpoře a podpoře webu ProMaminky, který pampelišky promění na významnou částku 15.478,- Kč mohou dostat rodiny knihu zdarma. Dnes jsem prezentovala knihu v pořadu Sama doma..najdete nás v 69 minutě: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1148499747-sama-doma/417236100171001 A kdo chce s námi pokračovat dál, tak nás najdete na fb zemefoto, případně, pokud máte zájem a chuť nám pomoci, dávám email: zemefoto@seznam.cz Ta tým ZEMĚ, z.s. Děkujeme:) ROmana a David

rodinka, 8. 1. 2017, 23.47

Castka je uzasna Je pekne videt na co penize jdou a ze opravdu pomuzou

Adrianita, 4. 1. 2017, 20.21

Konečná částka je skvělá. Jsem ráda, že jsem mohla byť malým dílem přispět k dobré věci. Ať se Marečkovi a Mirečkovi daří, a dělají mamince jen radost.

Lenka Janikova, 3. 1. 2017, 9.24

Moc děkuji za komentáře zahřeje to na srdičku.moc děkuji všem co se podíleli na tomhle projektu .Ráda přispějí na další dobrou věc

petrao, 3. 1. 2017, 2.54

Super, jsme sikulky

Naši partneři

© 2013 - 2017 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. v pořádku více informací