Klobouk dolů, zvládla jste pubertu dětí perfektně. Děti mám ještě malé, ale už se taky děsím, že nebudu správně reagovat na jejich pubertální období. Nevadí mi, když budou chtít malé tetování nebo piercing v pupíku (dcera nemá zatím v uších ani dírky na naušnice), ale musí si na to vydělat. Největší strach mám z návykových látek-alkoholu a drog. Od patnácti jsem defakto žila sama a myslím, že jsem pubertu snad neměla, vystudovala jsem gymnázium a pak VŠ (žila normálním studentským životem bez závažných excesů), sice pak jsem pak zjistila, že mě baví úplně jiný obor než jsem vystudovala, ale to tak v životě asi bývá. Třeba moji rodiče to vidí jinak než ja

Ja porad tvrdim ze kdyz budou deti v puberte po me..jeden z nas neprezine..uvidime kdo bude silnejsi(vidim to na deti))

Dle toho co popisujete si myslím, že jste to zvládla skvěle. Že prostě s puberťákama mlátí hormony a člověk jim nemůže hned dovolit si dát piercing, tetování a začít kouřit.. A je fajn, že je rodiče drží na uzdě, protože já, když si vzpomenu co vše jsem po mámě chtěla, tak jsem ráda, že mi to zatrhla. Už se na to období "těším", ale k dospívání to určitě patří.