Na to jsem taky zvědavá, syn dostane ke třetím narozeninám sourozence, na mimi se těší, ale jak to pak bude vypadat v reálu?

Na to jsem taky zvědavá, syn dostane ke třetím narozeninám sourozence, na mimi se těší, ale jak to pak bude vypadat v reálu?

Máme holky 3 roky a 8 měsíců od sebe a starší se chová moc hezky. Už dřív si přála sourozence, viděla v okolí že známí mají 2 děti a ona je sama. Když jsmě jí oznámili, že mám v bříšku miminko, byla štěstím bez sebe. Brali jsme ji na ultrazvuky, sahala jak miminko kope, mazlila se s bříškem, pomáhála mi chystat výbavu. 4 hodiny po porodu ji přítel přivezl za námi, ona na ni koukla, pohladila, a vozila v nemocničním košíku po chodbě každý den s námi byla celé odpoledne, když jsme přijeli domů tak dala sestřičce plyšové medvídky, které milovala, že jí je dá :-* doteď je má malá v postýlce (má 8 týdnů). I nástup do školky v pohodě, bez pláče, až jsem se divila. Nežárlí že miminko je doma. Jsme na ni pyšní, sestřičku opatruje, dává dudlík, hladí, v sedě chová a je důležitá. A před týdnem mi řekla: ,,Maminko, Deniska je super, baví mě mít miminko, kdy se narodí ještě bratříček?"

určitě to zvládne

Dobrý večer, mohu se zeptat jak to nakonec dopadlo? Také nás to čeká.

Já mám mezi dětmi rozdíl přesně dva roky (nepočítám nejstarší, to je rozdíl 8 let) A bylo to fajn, od mala jsme říkali, aby si pohladila mimi, líbala, dovolili jsme vozit v jejím kočárku (díky Bohu za kvalitní kočárky pro panenky), to dokonce i malý krásně spal A teď je to nerozlučná dvojka:) Hodně motivace, a stály přístup, ...

Já to měla podobně..prcek se narodil a staršímu bylo 1,5 roku.Na miminko se těšil,hladil mi bříško, cpal mi do pupíku rohlík,aby bráška neměl hlad,ale bála jsme se co bude , až malej bude na světě.V porodnici na něj ani nesáhl...zato doma..pomáhal....hlavně jsme ho nechali,ať se zapojí a nepřipadá si odstrčený.Mazal zadeček, dával dudu.Naštěstí nežárlil, vlezl mu teda do kolébky, že je taky miminko.Za to teď..3,5 r a 2.....někdy se milují,jindy se řežou tím co mají právě po ruce.....ale asi jako všichni sourozenci....nutně potřebuje to co má brácha.Ale když to shrnu..prostě nesmí se cítit odstrčený.Pokud to šlo, zapojovali jsme ho ohledně miminka do všeho..uvidíte , to bude v pohodě!Po příjezdu z porodnice dostal dárek od mimibrášky..t ose musí

Mám čtyřtýdenní holčičku a k tomu klučíka tři roky a kousek. V celku sestřičku přijal dobře, chodí se na ní koukat, ukazuje jí svoje oblíbené hračky. Dárek na přivítanou od sestřičky také dostal. Co mě trochu trápí je, že občas má sklon jí bít. Už napřahuje ručičku, že by jí uhodil nebo zmáčnul. K tomu prohlašuje, že už sestřičku nechce. Musí se hlídat, aby jí nehodil něco do ohrádky, kde přes den je. Máte podobnou zkušenost? Kdy se to usadilo? Přejde to? Samozřejmě pořád dokola opakujeme, že se to nedělá, že by jí měl opatrovat atd.

Mám děti 3,5 roku od sebe a bylo to bez problémů, nakoupit dárek pro staršího je samozřejmost

Taky nás toto téma čeká za necelé dva měsíce a tak si ráda přečtu postřehy, které pomohou přijmout sourozence do rodiny. Zatím posloucháme miminko v bříšku a malému se to líbí, všude říká mimi, mimi, jakmile nějaké vidí, ale uvidíme, jak bude reagovat, až tady bude mít opravdové mimi, které mu navíc "sebere" postýlku a maminku.