Děkuji

Hezký večer i vám Jarko klidně si to přečtěte i několikrát, možná je to ještě lepší než to číst jednou, podruhé totiž třeba narazíš na něco, co ti třeba uniklo

Děkuji za Váš komentář Rádce v podobě, manžela to je bájo, že? Já to mám doma také a tolik mě naučil a stále učí. Mě celou skládačku složila kniha Trhák od Jiřího Vokáče Čmolíka. Naučila jsem se pracovat se svými myšlenkami ještě dřív než mé tělo donutí reagovat

Díky za tip, občas není úplně ideální, že je to zrovna manžel, často tu zpětnou vazbu nechceme slyšet nebo si ji přiznat, ale rozhodně je báječné, když i v téhle oblasti si partneři rozumí a snaží se jeden druhého něco "naučit". Naposledy jsme se spolu bavili snad do 2 do rána o tom co je ego a co duše, on to umí tak hezky vysvětlit a podat

Jojo to znám, ráda bych byla někdy o krok vpřed před ním, pak si, ale uvědomím, že jeho pohled a názor je pro mé utvoření si názoru a pohledu stejně důležitý jako ten můj pro něj Myslím si, že i my ženy je mnohé naučíme, oni ale nejsou jako ženy a proto, o tom moc nemluví. PS: Noční povídání znám, někdy se tak vnoříme do diskutování, že čas letí jako šílený

Také to s manželem tak máme, hodně věcí to usnadňuje a probíhá klidněji

A zkusíte z něj vystoupit?

Já si třeba až letos uvědomila, že myslím na narozeniny 3 měsíce dopředu, na vánoce půl roku dopředu, všechno chci mít nachystané, pod kontrolou a zbytečně tím vyplním přítomnost, která pak proteče mezi prsty, aniž by si ji člověk užil. Začala jsem na tom pracovat, snažím se věci neřešit tolik dopředu nebo nejlépe vůbec (co by kdyby, až, jestli...). Je to můj první rok, kdy nemám všechny dárky koupené a zabalené už srpnu a kupodivu jsem klidnější než kdykoliv předtím a užívám si podzimu, žasnu nad škálou barev listů a říkám si o kolik jsem nežitím v přítomnosti přicházela ;o)