Úplně je vidím ..tak moje druhá babi už měla ve starém domě normální rovné schody z dlažby, tam to bylo v klidu, ale tohle bylo fakt masakr, pak po pár letech udělali nové schody ale zas se muselo po té půdě kde byly prasklé trámy, takže taky nebezpečné, no dnes už po smrti babičky to má teta celé předělané, už tam nejezdíme..

Já když ty schody vidím, říkám si, kolik lidí tady už prošlo děda říkal, že několik němců učitě plus původní lidi jetě před němci... ale nezná je, což je škoda, mám ráda takové příběhy

Tak ten dům, co jsem tu psala, je taky po Němcích, když se po válce odsunuli, zůstal po nich opuštěný zničený a předtím ho samozřejmě zabavili chudákům Čechům

Já ani ne u prarodičů je to z 95% stejné, tak jsem na to zvyklá. A taky na to, že tam občas straší

Možná jsem to prostě jen zvládla a štěstí stálo při mne, že jsem tehdy ještě bez rozumu nešlápla vedle, ale....

Většinou takové bývá štěstí jak se říká, začátečníkům se někdy daří víc, než profíkům

Hlavně je mi líto, že mám v paměti jen zvláštní střípky, jako čmouhy, prostě nemá to jasné obrysy..

Tak to je vážně zvláštní....

Asi každý má z dětství nějaké vzpomínky a tahle je moje, ale taková zprostředkovaná

Jj to ja vim mozna to tak bylo ale ja si to nepamatuji a svedci nejsou

Já na duchy věřím.... a prý hlavně děti je vidí, ale většinu si to nepamatují, což je škoda

Já si nepamatuji nic, ale hlavně teda si říkám, že ať jsem byla šikovná, jak jsem chtěla, tak stejně..prostě u svých dětí jsem hodně opatrná a dcera je sice taky rarach, vylezla v roce na okno z postýlky, ale syn zatím v osmi měsících spíš lenoch..

Sestra si taky nějak zvláštně poradila, ale to bylo v nové domě na pevných schodech. Tady se divím, že nespadla, i když takové schody znám. Já osobně na duchy věřím a nikdo mi to nevymluvíí

Jasně děti si poradí, ale například každý se mi smál, že dávám krytky na roky, jenže já si už u dcery v noci při kojení rozrazila čelo o roh nočního stolku a kámoška krytky nemá a syn už dvouroční skončil na šití, říkala mu neblbni nebo a šup skončil na hraně stolu, takže já vím, proč to dělám

Syn si u prarodičů roztrhl bradu o kulatou vanu, o roh si nikdy neudělal nic.

Jau.... to bych teda nechtěla.. já krytky budu dávat taky.. v obýváku máme nebezpečný stolek

O kulatou vanu? jak se mu to povedlo?

No to jo

Jinak krytky jsou docela dobrá věc, já je pořídila, když jsem vstávala sama v noci k dceři na kojení a rozrazila si hlavu o roh nočního stolku a kamarádka je nemá a její dvouletý syn skončil nedávno na šití, protože blbnul a šup na roh stolu, ale tak nezabráním všemu, hlavně dcera vyrostla a začala je odlupovat ...

Asi ano nebo alespoň některe