My jsme dceru přestěhovali do postele v 6 měsících (do té doby spala v postýlce u postele na monitoru dechu). Když jsem otěhotněla, chtěla jsem pomalu začít dceru zvykat na postel v pokojíčku, ale ještě na to nebyla připravená a nechtěli jsme to lámat přes koleno, tak s náma spala díky bohu dál. Jednou večer dostala febrilní křeče, přestala nám i dýchat a nechci ani domýšlet co by se stalo kdyby spala sama u sebe v pokojíčku. Doteď funguje pokojíček jen jako herna...

Se starším jsme začaly všichni spát spolu v jeho jednom roce a hned se mu spalo lépe ted máme doma 5 měsíční miminko tak starší spí s tatínkem a mladší spí se mnou v posteli v březnu uděláme klukům pokojíček tak se bude starší stěhovat a bude spát sám budou mu 2 roky a 4 měsíce a když to půjde i s miminkem tak tam budou spát spolu každý ve své posteli a já se zase budu v noci tulit k manželovi

casto spime vsichni spolu a jsme moc stastni. Nekdy jde ditko samo do sve postylky, ale stejne uspavame..cteme si apod nez usne.

Nejsem zastance spani v posteli s uplne malym miminkem, vyjimecne s vetsim. Beru to ta, ze i rodice potrebuji svuj klid, svuj prostor a cas jen pro sebe Mozna jsem za krkavci matku, ale nase mala spi od 4 mesicu sama v pokojicku vedle, rano kdyz je vzhuru a chce tak si ji vezmeme na pomazleni k sobe do postele - beru to jako kompromis mezi dvema stranami

Myslim si, ze alternativa detska postielka prirazena k manzelskej posteli je kompromis medzi spanim dietata priamo v manzelskej posteli alebo samostatnym spanim v detskej izbicke. Dieta ma svoju postel, svoje miesto a ked to potrebuje, maminku ma na blizku kedykolvek je treba. Ked nastane ten spravmy cas moze sa len jeho postielka preniest do detskej izby. Ja to tak praktizujem - dcera je spokojna a ja tiez. Samozrejme kazdemu ako vyhovuje. Prve dni som mala dceru u seba v posteli, ale necitila som sa dobre. Bala som sa ze jej ublizim.

Malý má svoji postýlku v naší ložnici, usíná většinou u kojení a dávám ho do jeho postýlky. Po probuzení a dalším kojení zůstává už mezi námi u nás v posteli. Budí se v noci docela často a nemám sílu ho dávat pokaždé zpět do postýlky a zase za chvíli jej brát...

Syn spinká s námi v místnosti, ale má svoji postýlku. Asi od 20:00 do 7:00 spinká ve svým, ale pak ho ještě naštěstí uspím u sebe v posteli a spíme spolu až do desíti

Mala se mnou spi v posteli od narozeni. Uz v porodnici jsem si ji k sobe vzala a nevratila do postylky. Sestricky se mohly stavet na hlavu jak chtely i doktora na me zavolaly🙂 marne🙂 i pres veskere vyhruzky ze ji zalehnu atd mala zije, budou ji dva roky a kolikrat ona bombarduje me🙂 neni nad nic krasnejsiho kdyz v noci zavola "mama" a ja se jen prutulim a spime dam a nad rani probuzeni kdy se na me usmeje🙂 druhe bude spat taky s nami v posteli.

My jsme malou prestehovali do sveho po pul roce, do te doby byla s nami....je to v pohode,ma svou postylku,svetylko a medu a hajinka

První měsíce jsem se synem spala v jeho pokojíčku, občas, když byl neklidný, jsem si ho brala do postele. Zhruba od třetího měsíce začal spávat celou noc bez buzení a tak jsem se odstěhovala zpátky do ložnice k manželovi. Ráno si ho beru do ložnice a po kojení usíná, ale o víkendech, když je doma manžel, je syn tolik zaujatý tatínkem, že pak neusne a je protivný.