Tak tohle jsem si přesne zažila s první dcerou akorát ten kdo měl namále jsem byla Já. ..to kvůli memu zdravotnímu stavu jsme nemohli kojit....probrečene noci znam....nekonečne otázky jestli kojím apod. Mela jsem v tu dobu starosti sama se sebou co bude budu zdrava atd ale tohle jsem každému neříkala. ...proc taky....a tak ver ze tech zlých nevědomku bylo více než dost. ..Já se dala zdravotní do kupy po asi 6 operacích v roce a půl dcery. .. A pak jsem to hodila za hlavu koneckonců ano bylo to pohodlnejsi . A druhého syna kojím už rok a měsíc a zaživam si to z druhého strany. A v mem okolí je opravdu spousty maminek který nic nebylo ani dětem a nekojí. ... a naopak Já jsem ta divna ...Panebože ty ještě kojís jo ....a i tohle pouštím za hlavu...ano kojím a co je komu do toho . Chtěla jsem syna už odstavit ale nejde to a tak prostě budem kojit dokud se my dva samy nerozhodne říct dost . Tecka

Nejen kojící matky nekojícím. Mojí sestře když nemohla kojit (nebylo mléko) takhle vynadala v nemocnici zdravotní sestřička - prý: "Styďte se!". Nepochopím!

Kašlete na ty, kdo vás hodnotí a dokonce soudí, jsou naprosto mimo, já kojím a v životě bych si nedovolila soudit maminky, co nekojí, ať už z jakéhokoliv důvodu! Moje maminka mě taky nekojila a žiji a vyrostla jsem a jsem ráda, že svou maminku mám, ať mě kojila nebo ne ..hlavně buďte psychicky v pohodě, já se kvůli kojení natrápila u první dcery už v porodnici a u syna jsem si říkala, buď v klidu, víš, jak to je...no a stejně mě stresovalo, že hned nejde vše dle plánu..takže hlavně ať jste zdraví!!!

Nejdůležitější je psychická pohoda matky a potažmo dítěte, takže když nejde kojit tak nejde, od toho je UM. Není se třeba před někým obhajovat. Žít a nechat žít, tím by se měly některé rádoby chytré ženy řídit

Ja kojila obaa dva..zanety sem nela co tyden...v porodnici to byl des.ale to me bylo jedno.ja sla druhej den dom a delala si to po svem...a naky odsuzovani??co je mi po nich..btw. A schvalne bych si nachystala nakou super odpoved proc nekojim;)

Máte pravdu. Nekojíte a jste hnet špatná máma. Taky se toho bojím že mi to třeba nepůjde a lidi mně budou odsuzovat..

Já Vás chápu je to těžké. Já třeba takové matky neodsuzuji. Tady je přístup špatný už v těch porodnicích, kdybych pořád nechodila za sestrama, tak se nerozkojím. Chtěla jsem po sestře, aby mi syna pomohla přisát a ten její naštvaný výraz, když musela odejít od rozkoukané ordinace v růžové zahradě nebo jsem jí vzbudila, že syn brečí hlady. Kdybyste měla lepší podmínky, tak byste třeba kojila. To teď ale není důležité. Podstatné je, že je spokojená maminka i miminko

Kazda maminka je jina a ma jine telo,nektera muze kojit porad,jine to proste nejde. Nejdulezitejsi je spokojena a stastna mama pak je I dite

Vy máte přece svědomí čisté, udělala jste pro to nejvíc co se dalo...v dnešní době už to prostě není samozřejmostí a hlavně je to vaše miminko a nikomu do toho nic není.

Každopádně nic není nemožné, sestřenici sestřičky rozkojily i na ARU, kde bojovala o život, stejně tak na to byla špatně její dcera a zvládly to obě holky a kojí už rok. To třeba šokovalo mě, bych bych si i jistá, že na ARU jí rovnou laktaci zastaví, aby se nemuseli otravovat s odstříkáváním, ale ono naopak neskutečně jí pomohly a přesvědčily ji, že to smysl má. Na druhou stranu mám kamarádku, které se nepodařilo rozkojil ani po prvním, ani po druhém dítěti. Nikdy nepoznala pocit nalitých prsou, prostě mléko 0. A to pila čaje na laktaci, odstříkávala v noci...