Já razím heslo, že kdo nezkoušel mé boty, nikdy nepochopí můj život. Pro ženu je často ten přechod do role matky dost náročný, některá miminka jsou doost náročná, deficit spánku je taky znát, pokud nemáte někoho kdo Vám pomůže je to často velmi vyčerpávající. Neomlouvám jí, ale není tak těžké sklouznout do takového stavu.
Zuzka Čtvrtečková, 4. 5. 2016, 20.34
nechápu, ale kdo si depresí neprojde, ani pochopit nemůže...
Holky,já měla po porodu syna taky poporodní depresi,byla jsem až hysterická,furt jsem jen brečela,myšlenky,že malého umlčím tím,že ho zadusím nebo vyhodím z okna,skoro jsem se o něj starala z povinnosti.Věřím,že to žena může i udělat,ale tímto způsobem?Právě toto se mi nezdá,že by mu ubližovala tak,aby ještě víc brečelo.
Katka, 4. 5. 2016, 19.11
Já jsem dodnes vděčná manželovi, že se v prvních týdnech staral v noci o naši neustále brečící dceru, protože už jsem taky měla náběh na stavy, že jí snad něco udělám. Byla jsem k smrti vyčerpaná a už jsem to nedávala fyzicky ani psychicky. Trošku mě to už bylo všechno i jedno, hlavně aby byla chvíli zticha a mohla jsem spát. A za to u druhého dítěte jsem byla jako rybička a zvládala dvě děti přes den i v noci, ale ty začátky rodičovství byly opravdu krušné.
Ja doma byla od prichodu z porodnoce sama.ale kdyz sem chlapovi ve 3rano napsala ze ho udusim.v tu ranu byl z prace doma;) no byl to falt des.ja do toho mela sileny bolesti pri stolici a nemohla sem sedet lezet nic.takovy bolesti co trvali 2,5roku..sileny...fakt se nedivim ze nekdo neco decku udela.kolikrat ja s nim trasla aby zmlkl..
Katka, 4. 5. 2016, 17.40
Nepřísluší nám někoho soudit, pokud se vyléčí a uvědomí si následky, bude to pro ni dostatečný trest. Jak píše snany, je zvlášní, že si nikdo z rodiny ničeho nevšiml
Já bych hned paní tak drsně neodsuzovala, poporodní psychóza se může vyvinout u kohokoliv, matka může trpět bludy, halucinacemi.......a tím pádem ubližovat dítěti nebo sobě- neuvědomuje si co dělá. Období po porodu je velmi náročné a je na rodině ( partnerovi) aby vypozoroval neobvyklé chování a zakročil. Ma druhou stranu, může se na dítěti vědomně mstít, ale to už je otázka psychologů a psychiatrů jak její stav posoudí.