MonikaSmekova, 28. 4. 2016, 14.29
Mate absolutne pravdu Vy jste máma, Vy urcujete pravidla, výchovu a to jak to bude. Pokud s tom mají Vaši rodiče problem řekla bych jim, ze bud se smíri s Vaši výchovou a nebo je Vám lito, ale přestanete se stýkat či návštěvy omezite. Nic jiného asi poradit nejde. Držte se
katchenka_7778, 28. 4. 2016, 14.07
Teda,Luci,jak já vás chápu! Měla jsem úplně stejný trénink od táty a babi. No a mám vyzkoušeno, že jediné, co funguje, je 1) stát si důkladně a důsledně za tím, co chci a jak to chci, 2) nehádat se a nevysvětlovat, 3) nenechat si zkazit náladu (!!!) Zkoušela jsem na to jít vždycky přes city a přes humor. Tomu se totiž špatně odolává. Rozhodně podle mě nemá smysl zkoušet cokoli "vysvětlit" - stejně to nepochopí, částečně nechtějí, ale částečně opravdu nemohou. Prostě žili v době ledové a mají jinou životní zkušenost. Jakmile se člověk začne hádat, dostane se do opozice a to se pak už nechce dohodnout nikdo na ničem. A taky mi vždycky připadalo, že je pod moji důstojnost svoje názory obhajovat. Takže jsem používala různé citové argumenty, klidně i lichotky, abych zabránila hádce - já vím, že jste se snažili! A já se taky snažím! Asi mám tu tvoji důslednost pod kůží! Přeci nejsi proti mě, víš, jak moc stojím o tvoji podporu. Třeba ti to přijde jako blbost, ale jsi můj jediný táta, tak bych byla šťastná, kdybys byl na mé straně. Chci být co nejlepší máma, to chceme přece všechny... A když už se schyluje ke krizi, tak honem humor! Humor je nejlepší na odrážení blbých keců. Jako - To víš, mám jen jedno dítě, tak je to středobod mého vesmíru. Co naděláš! To víš, my mladí to musíme dělat po svém. Jinak bychom nebyli mladí, no ne??? Vydržte a nedejte se. Vaše dítě má jen jedno dětství a to přece bude šťastné, zdravé a veselé. Kačka
Zuzka Čtvrtečková, 28. 4. 2016, 16.24
" To víš, my mladí to musíme dělat po svém. Jinak bychom nebyli mladí, no ne???" Tak tahle věta nemá chybu! Těším se, až ji použiju Váš přístup je mi hodně sympatický, lepší než vyhrožovat se zákazem styku apod.
katchenka_7778, 28. 4. 2016, 17.58
No právě. Já přece taky chci s rodiči vycházet hezky a jsem ráda za jejich zájem (i když je někdy na mašli)...A taky nechci, aby mi vyhrožovali. Tak nechci být hnusná a vyhrožovat. S tátou se nehádat bylo mistrovské dílo a když pak nečekaně umřel, byla jsem ráda, že jsme si vždy udrželi hezký vztah. Nakonec na ty naše debaty ráda vzpomínám! (A stále myslím na naši čínskou lékařku s jejím věčným - hlanvjee dobryyy nálada!)
V kolika měsících jí máma dávala ty sušenky?Měla by vás respektovat,vaše výchovné metody,vy jste matka.Já v tomhle s mojí mámou problém nemám,ale je fakt,že mi občas sem tam řekne,že malýmu vařím jen zdravě a taky bych mu přece mohla dát kousnout aspoň párku apod.Ale myslím,že je to všude stejný,nebo aspoň podobný
To je asi všude stejné, oni to nějak dělali a tím, že to teď neděláme podle nich a nenecháme si do toho mluvit, jim asi dáváme najevo, jakoby to oni tenkrát dělali špatně. Ty jsi to taky jedla, seděla už v půl roce, chodila za ruce, byla bez plen, už dávno mluvila, dávno spala sama.. a žiješ.. Co na tom, že většina lidí má dneska už v mladém věku rakovinu, cukrovku, potíže se zády, zničené nohy, ale žijem ne? Já jsem máma, já to chci dělat jak uznám za vhodné, oni už svou možnost měli. Nedejte se.. Také mám nálepku, jak jsem se změnila, jsem naivní, hloupá, moc vše řešim.
A ještě jsem si vzpomněla,že se moje babička hrozně divila,že mi syn v 6 měs.ještě nesedí a chtěla mi ho pořád posazovat,že prej dřív seděli všechny děti už v 6 měs.a jestli ten můj neni nějakej opožděnej.Jinak salám mu chtěla dávat taky už někdy v 10 měs.protože u nich sousedovic Kačenka jí chleba se salámem už od deseti měsíců.Nemá cenu se hádat nebo se k tomu vyjadřovat,babičce jsem řekla svý a co si kdo myslí mi je jedno,je to moje dítě
Je to těžké, když Vaše maminka byla mladá a vy dítě byly jiné stravovací návyky, defakto byla úplně jiná doba. Mamce můžete vysvětlovat jaké jsou v současnosti trendy ve stravování, ale pokud nebude chtít naslouchat tak s tím nic nenaděláte. Řekla bych, že skoro všude je to stejné, mezi generační rozdíly jsou a vždy budou. Vy jste matka a je jen na Vás co budete dítěti dávat k jídlu, oblékat, vzdělávat.......Já vždy vyslechnu, vysvětlím a jednám dle svého.
Řekla jste to správně, vy jste matka tak to bude podle vás. Klidně bych to opakovala pořád dokola když to nechtějí chápat. Nebo bych na chvíli omezila styk, třeba jim to dojde já tohle s našima ani s tchánovci řešit nemusím, ohledně jídla je to v pohodě, já se nehroutím když má dcera čokoládu, lízátka, bonbony nebo párek takže je to v klidu, ale štval mě jednu dobu můj otec když chtěl aby u nich dcera (v té době zvyklá usínat u kojení) byla přes noc. Dcera nechtěla, on ji ukecával, sliboval, ona z toho byla zmatená proč má spát tam když se přece spinká s tátou a mámou... Tak jsem otci vysvětlila, že takhle ne, že to je naše dítě tak bude s námi. Oni už si nás (svoje děti) užili, tak mě a partnera ať nechají užít si zas naše dítě. Od té doby uběhly 2 roky a o spaní už nepadlo ani slovo až bude chtít sama, tak s tím samozřejmě problém mít nebudu. Dokud nechce, nevidím důvod k tomu, ji nutit.
Katka, 25. 4. 2016, 8.57
A vy s rodiči bydlíte? Pokud ne, tak by se s nimi stýkala méně a samozřejmě je dobré prosazovat svůj názor a nenechat se zahnat do kouta a ztrapňovat. Musíte začít u sebe, pokud si vy budete jistá svými názory, tak je dokážete i lépe prosazovat navenek. Doporučuji knížky od Ruize, tam se naučíte, jak si nebrat věci osobně a přitom respektovat názor druhého. A opravdu v tom nejste sama. Počkejte, až budete rodičům vysvětlovat, proč jsou škodlivá lízátka a žvýkačky a oni na vás budou koukat jako na blázna
Lenka B.-763, 25. 4. 2016, 7.01
Myslím,že je to s rodiči všude stejné Nemyslí určitě své rady nijak špatně a snaží se pomoct svými zkušenostmi.Ale na druhou stranu jsme ted rodiči my a musíme to dát taktně najevo.Říct,že si jejich pomoci i rad vážíme,ale že si to chceme dělat po svém a musí to respektovat.Přeji ať máte krásný vztah a držte se