V

Vodní víly vijí věnce z leknínů a vodních řas. Ve vrbičkách na rybníce bude vodní veselice, přijďte všichni včas! Vodník - ten se vyfintil na večírek vodních víl : V klopě vážku, v kapsách vodu - ladí trubku z vodovodu na ten vodní hodokvas.

V

Vrána k vráně letí : Kolik máme dětí? Jeden, dva, tři, čtyři, pět..... Koukej vran je plný svět!

V březnu

Kolik mlh v březnu,

tolik lijavců v roce.

V cirkusu

Já jsem úkol zrovna psala,
maminka mě ale vzala
do malého cirkusu.
Měli jsme vidět koně v klusu.
Číslo ale odložili,
místo toho klauni byli.
Lvi a lvice s lvíčaty
skákali přes překážky
a vždy dopadli na paty.
Dostali jsme taky bonbónky.
Cukrovou vatu jsme pak koupili
a s cirkusem se rozloučili.
Cirkus byl príma a užijte si ho i vy
a nebojte se, nepřijdete o hlavy.

V černém lese na pasece

V černém lese na pasece
stojí starý buk.
Přiletěla muška,
sedla si do vrška,
buk udělal buch.

V červenci

V červenci ve vodě čvachtá se kachnička,

Ptáček na větévce čeká na pavoučka.

Na květech v plavečkách potí se včeličky,

Z jehličí koukají hříbečkům hlavičky.

V červnu

Netřeba v červnu o déšť prositi,

přijde, jak začnem kositi.

V červnu

V červnu

blýská-li se, hřímá,

sedlák

spokojeně dřímá.

V červnu a červenci

Co v červnu

nedá do klasu,

červenec

nažene v času.

V den Maří Magdalény

V den Maří Magdalény

rádo poprchává,

neboť svého Pána

očekává.

V dubnu

Duben se nasměje: prohání po parku studené krůpěje z dešťových pohárků. Sluníčko zatočí paprskem nad louží. Komu pad do očí, po jaru zatouží

 

V chlévě

Naše malá Eva

spadla do chléva,

lekla se kohouta,

utekla do kouta.

V jarní noci, při měsíčku

V jarní noci, při měsíčku, žáby hrají na honičku. Do kaluže, kde je mělce, dělají své kotrmelce.

 

V jarní noci, při měsíčku

V jarní noci, při měsíčku,
žáby hrají na honičku.
Do kaluže, kde je mělce,
dělají své kotrmelce.

Starý skokan má tu školu,
jak se skáče z břehu dolů.

Doskočíš-li, kde je meta,
šampiónem budeš světa,
žabím šampiónem, pane,
čáp tě hned tak nedostane.

V každém z nás

Na Malou Stranu, na břeh Kapmpy,

vrací nám čas plynové lampy.

Jejich světýlka, tak jako kdysi,

pod nebem plápolavě visí.

Něco si přej, vždyť v každém z nás

plápolá světýlko věčných krás.

 

V kleci

V kleci není nic, klička ani klíč.

V knihovně

V knihovně je hodně knih o květinách a o koních.

V komoře je myš

V komoře je myš

 

Mámo, táto,

v komoře je myš.

Pustíme tam kocoura,

on tu myšku vyšťourá.

Mámo, táto,

už tam není nic.

 

V kotlině je hnedle,

V kotlině je hnedle,
Jedle vedle jedle.
Je tam mnoho jedlí,
najdeme i bedly.

V kuchyni

Mámo, my se přece nepřem,

co je bez pepře, co s pepřem,

ale Mařenka se pře,

strká ti nos do pepře.

V kuchyni

Maminka dnes vaří,

až se z hrnců páří.

Pomáhám a nezlobím,

jenom břinkám nádobím.

V květnu

Kůzlátka se koupou v mlíku,

píšťalkový vítr vane.

K nebi stoupá po žebříku

země v sukni květované.

za rohem už čeká léto:

slunce, vody plný krám...

Po skřivánku vzkážeme to

praporkům a trumpetkám!

V květnu sojka jásá

V květnu sojka jásá,
to je ale krása.
Sokol slídí po kořisti,
chroust má chuť na nové listí.
U lesíka srnka snídá,
stará sova straku hlídá,
Na stéblech se leskne rosa,
na paseku spěchá vosa.

V lednu hrom

Když v lednu hrom se ozve,

hojnost vína je v očekávání.

V lednu mráz

V lednu mráz - těší nás;

v lednu voda - věčná škoda.

V lese

Co je slyšet na pasece?

Ticho, ticho, všude přece.

Tolik ticha kolem nás,

sláva, děti, jsem tam zas!

V lese

Malý chlapec baculatý cupitá si kolem chaty.

Cape, cape, po lese, něco mamce donese.

Bukvice a pěkný klacík, ocení to: "Ty jsi chlapík!"

Ocení to velice, políbí ho na líce.

V lese je kopeček

V lese je kopeček, na něm hříbeček, hřeje tam sluníčko, hřeje na hříbeček.

 

V lese rostl strom

V lese rostl strom,

porazil ho hrom.

Palec větve osekával,

ukazovák do kup dával,

a ten velký prostředník, koupil kupu za pětník.

Prsteníček koupil šišku,

smažil na ní doma jíšku.

A ten malý malíček

sázel nový stromeček.

V lesíčku

Půjdem spolu do lesíčka, 
koukneme se na zajíčka.
Pryč, zajíčku, tam je jež! 
A ty za ním rychle běž!

V létě

Kdo víc slunci

než mrakům věří,

nemžourá dlouho ospale u zavřených dveří.

Ven je přece

krok a schod.

Blesky chytá hromosvod.

V lískovém keři bez oříšků

V lískovém keři bez oříšků

Sedí tři vrabci bříško k bříšku.

Napravo Frantík, vlevo Eda,

uprostřed Honzík neposeda.

Jak se tu choulí ve větvoví,

nejtepleji je Honzíkovi.

Srdíčka tlukou ťuk-ťuk-ťuk

vrabčáci sedí ani muk.

 

V listopadu mnoho sněhu

V listopadu příliš

mnoho sněhu a vody,

to známka příští neúrody

V Londýně dávali lahodné bledule

V Londýně u lorda Donalda dávali lahodné bledule, hladoví blondýni lepili okolo loudavě cedule.

V Londýně u lorda Donalda dávali lahodné bledule

V Londýně u lorda Donalda dávali lahodné bledule, hladoví blondýni lepili okolo loudavě cedule.

V malovaném vajíčku

V malovaném vajíčku

posílám ti hubičku,

ať potěším tvoji dušičku.

V malovaném vajíčku

posílám i kytičku

Ať potěším i tvoji matičku!

V moři

V tichém moři se jen šeptá,tam se nikdo na nic neptá,Komu v kapse cinkne klíč, ten musí jít z moře pryč.

V nouzi

V nouzi poznáš přítele.

V polovině listopadu vlček kožich šije

V polovině listopadu vlček kožich šije,
po večerech u lampičky šípkoví čaj pije.
Kvíčala ho pošťuchuje, štípe ho do čumáčku,
špulky nití ožužlává, vypíná mu žehličku.

V prosinc

V prosinci větříček duje,
veverka mu rozkazuje:
"Zalétni na kopeček,
přines šišky a zvoneček.
Já nachystám košíček,
plný želé, žemliček,
se sýkorkou Cecilkou
ozdobíme stromeček.

v prosinci

V prosinci větříček duje,
veverka mu rozkazuje:
"Zalétni na kopeček,
přines šišky a zvoneček.
Já nachystám košíček,
plný želé, žemliček,
se sýkorkou Cecilkou
ozdobíme stromeček.

V prosinci větříček duje

V prosinci větříček duje,
veverka mu rozkazuje:
"Zalétni na kopeček,
přines šišky a zvoneček.
Já nachystám košíček,
plný želé, žemliček,
se sýkorkou Cecilkou
ozdobíme stromeček.

V prosinci větříček duje

V prosinci větříček duje, veverka mu rozkazuje:
Zalétni na kopeček, přines šišky, zvoneček.
Já nachystám košíček plný želé, žemliček,
se sýkorkou Cecilkou ozdobíme stromeček.

V půlnoční hodinu

V půlnoční hodinu anděl se zjevuje,
radostnou novinu pastýřům zvěstuje.

Nebes Pán naplnil sliby své zajisté,
Kristus se narodil z Matičky přečisté.

Pastýři, vstávejte, pospěšte k Betlému,
zprávu tu povězte na cestě každému

V půlnoční hodinu

V půlnoční hodinu anděl se zjevuje,
radostnou novinu pastýřům zvěstuje.

Nebes Pán naplnil sliby své zajisté,
Kristus se narodil z Matičky přečisté.

Pastýři, vstávejte, pospěšte k Betlému,
zprávu tu povězte na cestě každému.

V půlnoční hodinu

V půlnoční hodinu
V půlnoční hodinu anděl se zjevuje,
radostnou novinu pastýřům zvěstuje.

Nebes Pán naplnil sliby své zajisté,
Kristus se narodil z Matičky přečisté.

Pastýři, vstávejte, pospěšte k Betlému,
zprávu tu povězte na cestě každému.

V půlnoční hodinu

V půlnoční hodinu

V půlnoční hodinu anděl se zjevuje,
radostnou novinu pastýřům zvěstuje.

Nebes Pán naplnil sliby své zajisté,
Kristus se narodil z Matičky přečisté.

Pastýři, vstávejte, pospěšte k Betlému,
zprávu tu povězte na cestě každému.

V půlnoční hodinu (vánoční)

V půlnoční hodinu anděl se zjevuje,
radostnou novinu pastýřům zvěstuje.

Nebes Pán naplnil sliby své zajisté,
Kristus se narodil z Matičky přečisté.

Pastýři, vstávejte, pospěšte k Betlému,
zprávu tu povězte na cestě každému.

V řece

Řehoři, Řehoři,

plují v řece úhoři?

Říkali raci u keříčka,

že úhořů je plná říčka! 

 

V řece

V potoce i v řece

voda přes kameny teče.

V čisté vodě

malé ryby, malí raci

k večeru se domů vrací.

K pramenu je pěkný výlet,

blíž než do moře.

To láká jen úhoře.

V řece byli tři kapříci

V řece byli tři kapříci, Petříček to může říci.
Jako stříbro třpytili se, na udici chytili se.

V řece byli tři kapříci

V řece byli tři kapříci, Petříček to může říci.
Jako stříbro třpytili se, na udici chytili se.

V srpnu

V srpnu lesní kapradí

po tváři tě pohladí,

když si lehneš u studánky

a počkáš si na červánky.

Srpen trnem ostružiny

bodne toho, kdo je líný.

V srpnu

Ať si kdo chce

co chce říká,

v srpnu ještě

do rybníka.

V srpnu je hodně rosy

Když je v srpnu

ráno hodně rosy,

mají z toho

radost vosy.

V srpnu vítr věje

V srpnu, když

půlnoční vítr věje,

bez deště

slunéčko hřeje.

V TEN KOUZELNÝ VÁNOČNÍ ČAS...

V TEN KOUZELNÝ VÁNOČNÍ ČAS...

V ten kouzelný vánoční čas
ať přání se vyplní každému z Vás.
Děti i dospělí v zázraky uvěří,
lásku a štěstí naleznou u dveří.
Krásné prožití svátků vánočních
a mnoho štěstí do nového roku!

V tom černém lese

V tom černém lese,
čert bábu nese.
Vy kluci nezvedení,
modlete se!

V trávě

V trávě sedí Janička. Kdyby byla lehoučká, jistě by ji travička unesla jak pavoučka. Trávě však to nevadí, ona už si poradí, a když vstane Janička, vstane i ta travička.

V trávě

To je něco pro ještěrku!

V trávě, u hromádky štěrku

na slunci se vyhřívat,

s pampeliškou povídat.

Pampeliško, pampeliško,

sluníčko mi hřeje bříško,

hřeje bříško, hřeje záda,

a to já mám tuze ráda –

od hlavy až k ocásku.

Viďte, pane bělásku!

V únoru - v březnu

Leží-li kočka v únoru na slunci, 

jistě v březnu poleze za kamna.

V útulku jsem viděl štěně

V útulku jsem viděl štěně,
vypadalo opuštěně.
Tak už není, už je naše,
máme doma Barnabáše.

Teď se o něj vzorně starám,
ještě je moc maličký.
Pohledem ho někdy kárám,
když utírám loužičky.

V v

Vašek chytl vrabce, vrabce už má v kapse.

Vyběhl s ním na ulici, vrabec ulét nohavicí.

Vašek slzy stírá, v gatích byla díra.

V zahrádce

1, V zahrádce na hrušce sedává kos,
má červený kabátek a žlutý nos.

2, Na našem komíně sedává čáp,
klapává zobáčkem klapity klap.

V zahradě

V zahradě na hrušce sedává kos,
má černý kabátek a žlutý nos.
Na našem komíně sedává čáp,
klape si zobákem, klap, klap, klap, klap!

V září

V září mnoho požárů bývá,

proto se obloha rdívá.

V září na Svatého kříže

Na povýšení

svatého Kříže

odkud fouká vítr,

odtud přijde drahota.

V zeleném lesíčku

V zeleném lesíčku,
hledám, hledám mech.
Jestli já ho najdu,
spát mě na něm nech.

V zologické zahradě

Gusta přišel ke gorile, nehleděla na něj mile.

Chovala se bez rozumu - vytáhla mu z gatí gumu.

V ZOO

V ZOO

Koukejte, děti, chviličku,

slůně si chystá rozcvičku.

Houpy, houpy, hou,

já jsem težký slon,

houpu se jak zvon.

Bim...bam...bim...bam...bom...

V žitě

Pytlák Jirka Vopita

hodil flintu do žita.

Žito sedlák z pole svez, 

na pytláka skočil pes 

a tu flintu snědla rez. 

Va, va, va

Va, va, va, únava,

noha je bolavá.

Ví, ví, ví, Jan to ví,

mámě to nepoví.

 

Václavka

Já jsem strašně nedočkavá,
dobrou zprávu pro vás mám:
nerostu jen pro Václava,
i ostatním zachutnám.
Čeká mě prý velká změna;
v octě budu naložená!

 

Vajíčka

Vajíčka krásně malovaná
a taky nějaké sladkosti,
spolu s kouzelným úsměvem
jsou důvodem mé radosti.

Děvčata jsou pěkně oblečená,
hned svoje zadečky nastavují,
tohle prostě chybu nemá,
Velikonoce každému učarují.

Vajíčka

Náš pan kuchař,

kuchaříček,

uvaří nám

pár vajíček.

Vajíčko

Zobáčkem ťuká,
skořápka praskne,
chvíli se načeká,
než chmýří zaschne.

Máma ho zahřívá,
aby měl sílu,
pod křídlem hlavičkou,
vyhledá škvíru.

Krásný to tvoreček,
žlutý jak poupátko,
z vejce se vylíhlo,
mamince kuřátko

Vajíčko

Vajíčko

Kdo ho zdobil? Ten má rád.
Kdo ho dostal, ten je rád.
Za vajíčko malované
z velké lásky darované.

Vajíčko

Točí se vajíčko,
točí se, točí,
chyť si ho slepičko,
chyťsi ho, kočí.
Točí se vajíčko,
točí se, točí.
Dívej se maminčko,
na klín ti skočí.

Vajíčko

Na to vajíčko, napište přáníčko,

ať se zaraduje moje srdíčko.

Na to vajíčko domalujte sluníčko,

ať se zaraduje i moje očičko.

Vajíčko

Slepice, slepičko, snes mámě vajíčko ! Snesu, až k snídani dostanu zobání. A kampak, slepičko, schováš to vajíčko ? Ve slámě, v jeteli, hledejte je - kdybyste viděli, jak se směje !

Vajíčko malované

To vajíčko malované

od srdce je darované,

to vajíčko barvené,

pro tebe je zdobené. 

Valentýn

Když se šinem s Valentýnem,
to se něco šine!
Půjdem spolu na kofolu,
milý Valentýne!

Valentýn

Na svatého Valentýna zima sílit počíná.

Valentýnek

Svatý Valentýnek - jara tatínek.

VÁLÍM, VÁLÍM CHLÉB

Válím, válím chléb, jestli se mi nepovede,

dám na buchtu do hřibete – buch, buch, buch!

(D leží na peřince a M je převaluje z jedné strany

na druhou, při tom říkajíc:

při posledních slovech zlehoučka D do zádíček třikrát uhodí.)

VÁLÍM, VÁLÍM CHLEBÍČEK

 

Válím, válím chlebíček,

fuk do pece, fuk z pece,

fuk do pece, fuk z pece.

(Staršího kojence, který před námi leží nebo sedí, opatrně vezmeme dlaněmi za hlavičku jemně s ním kýváme vpřed, vzad, vlevo, vpravo na slovo „fuk“)

Válka

To je žabomyší válka.

Vana

Jedna vana, dvě vany,

na panenky, na panny.

Jedna panna, dvě panny,

obě dáme do vany.

Vana

Velkou vanu venku máme,

Ivánka v ní vykoupáme.

Vítek volá na Ivana:

"Ivo, je tě plná vana."
 

Vana

Vana ta je veliká, mám v ní doma vodníka. Vodník leží ve vodě, ve vodě je v pohodě

Vanda

Vanda pije

pitnou vodu,

pije ji

u vodovodu.

Vanda

Padla Vandě na verandě
muška do očička!
Šílí Vanda. „Ó, ta band

Vandrovala blecha

Vandrovala blecha,
potkala ji veš:
"Kam ty milá blecho,
kam ty vandruješ?"
"Vandruju já do mlýnice,
mlynářovi do čepice,
musím tam být dnes!"

Vandrovala bleška

Vandrovala bleška, potkala ji veš.
"Kampak milá bleško, kampak vandruješ?"
Já vandruju do Pikovic,
dědečkovi do nohavic,
já tam musím být,
chci ho uštípit.

Vánek

Všichni asi známe

hravý letní vánek.

Nic nám nesebere,

nic nám nepoláme.

 

V povětří je sotva slyšet.

Proletí se tam a sem,

sfoukne chmýří z pampelišek,

pak se ztratí za lesem.

Vánoce

Vánoce, ach Vánoce,

dobře rybám v potoce,

plují pod sněhem a ledem,

to my děti nedovedem.

Kapře, kapře, kapříčku,

vím, proč máš rád vodičku.

Já mám také vodu ráda,

když mi máma myje záda.

Také já se divoce

umím mrskat v potoce,

když je krásný letní den

a když slunce pěkně svítí -

potom však mě máma chytí,

jako rybu táhne ven.

Vánoce

Všichni se snaží, maminka smaží. Kapr voní, zvonek zvoní. Nakonec stromeček, tajemství, dáreček.

Vánoce

Vánoce, vánoce,

to jsou pěkné svátky,

noc je tmavá, noc je dlouhá,

ale den je krátký.

Betlém a stromeček,

jezulátko k tomu,

pastýř nám vytrubuje

u našeho domu.

Vánoce, vánoce,

svátky našich dětí,

stříbrná hvězdička

nad domovem letí.

Vánoce

Na Vánoce dlouhý noce,

dlouho můžem spát,

není slyšet vlaštoviček,

jenom vítr vát.

Vánoce

Vánoce, ach Vánoce, dobře rybám v potoce, plují pod sněhem a ledem, to my děti nedovedem. Kapře, kapře, kapříčku, vím, proč máš rád vodičku. Já mám také vodu ráda, když mi máma myje záda. Také já se divoce umím mrskat v potoce, když je krásný letní den a když slunce pěkně svítí - potom však mě máma chytí, jako rybu táhne ven.

Vánoce

Vánoce, vánoce,

to jsou pěkné svátky,

noc je tmavá, noc je dlouhá,

ale den je krátký.

Betlém a stromeček,

jezulátko k tomu,

pastýř nám vytrubuje

u našeho domu.

Vánoce, vánoce,

svátky našich dětí,

stříbrná hvězdička

nad domovem letí.

Vánoce

Na Vánoce dlouhý noce,

dlouho můžem spát,

není slyšet vlaštoviček,

jenom vítr vát.

Vánoce

Já mám z Vánoc nejraději,

když se doma všichni smějí,

když se kapři mrskají,

a prskavky prskají.

VÁNOCE - SLOVO KOUZELNÉ...

VÁNOCE - SLOVO KOUZELNÉ...

Vánoce - slovo kouzelné,
každého srdce si získá,
proč se nám v tento blahý čas
po drahých v dáli tak stýská?
Vzpomínka naše k Vám zalétá,
nadějí, vírou se plní:
Přejem Vám šťastné Vánoce,
kéž vše krásné se Vám splní.

Vánoce (vánoční)

Vánoce, ach vánoce,
dobře rybám v potoce,
plují pod sněhem a ledem,
to my děti nedovedem.

Kapře, kapře, kapříčku,
vím, proč máš rád vodičku.
Já mám také vodu ráda,
když mi máma myje záda.

VÁNOCE A PŘÁTELÉ

VÁNOCE A PŘÁTELÉ

I když čas sváteční nadešel
a láskou atmosféra nasycená je,
znamená to, že bych jindy měl
zapomenout na blízké přátele?

Celý rok příhodný
pro takové ctnosti bývá,
však svátek vánoční
nám to víc připomíná.

VÁNOCE DO NAŠICH SRDCÍ...

VÁNOCE DO NAŠICH SRDCÍ...

Vánoce do našich srdcí
přináší kouzelný pocit,
všichni jsme náhle spříznění,
pro hádky a problémy místo není.
Všude zavládne klid,
je krásné s blízkými být,
a na Štědrý večer pod stromečkem
od Ježíška najdem pak nejeden sen.
Ale určitě to není jen o dárcích,
hlavní je, co máme v srdcích svých,
že si čas a cestu najdeme,
svátky společně oslavujeme.
Přejeme Vám klidné prožití Vánoc
a v novém roce 2016 štěstí moc.

VÁNOCE JAKO Z POHÁDEK..

VÁNOCE JAKO Z POHÁDEK...

Vánoce jako z pohádek,
bez starostí a bez hádek.
Za oknem vločky padají,
v domě zvonky cinkají.
Nazdobený stromeček,
pod ním zabalený dáreček,
v pokoji vůně cukroví,
to už leccos napoví.
Klid a pěkné svátky,
v pohodlí křesla u pohádky.
Pak už je tu zas,
ten novoroční čas.
Co více jen přát,
ať kapr kosti neskrývá,
ať radost a smích přebývá,
spousta lásky i v okolí,
ať všechno zlé přebolí.

VÁNOCE JDOU PRÁVĚ VČAS...

VÁNOCE JDOU PRÁVĚ VČAS...

Vánoce jdou právě včas,
aby zažehly plamen v nás
klidný jako modré nebe,
mají dost pro mě i tebe
a pro všechny z nás,
hned žije se snáz.
Zasloužený odpočinek po všem tom předvánočním shonu přeje

VÁNOCE JSOU OPĚT TU

 

VÁNOCE JSOU OPĚT TU

Vánoce jsou opět tu
jak jinak než na blátu
stromeček je umělý
na živý jsme neměli
dárky letos nemáme
nikomu nic nedáme
DPH se znovu zvedne
a můžem jít do pr****
i přesto přeji všem
štěstí, lásku, zdraví jen

VÁNOCE JSOU PŘED NÁMI

VÁNOCE JSOU PŘED NÁMI

Vánoce jsou před námi,
nač tedy plýtvat slovami,
pohádka to zkrátka bude,
užijí si je lidé všude.
Ale nejvíce z nich
ať je slyšet váš smích.

VÁNOCE JSOU SUPER ČAS

VÁNOCE JSOU SUPER ČAS

Vánoce jsou super čas,
co dobrého je náhle v nás...
Kéž vydrželo by to celý rok,
určitě by to byl správný krok.

VÁNOCE JSOU TADY...

VÁNOCE JSOU TADY...

Vánoce jsou tady,
neumřeme hlady.
Kapra, řízek, salátek,
nadlábnem se na svátek.
Rozbalíme dárky,
užijem si svátky.
Krásné svátky vánoční,
klidnou cestu z půlnoční.
Ať Vás anděl chrání,
máme Vás moc rádi.

VÁNOCE JSOU TADY...

VÁNOCE JSOU TADY...

Vánoce jsou tady,
mají samé klady,
s blízkými se sejdeme,
dárky pod stromkem najdeme,
všeobecná pohoda vládne,
život nejen cukrovím sládne.
Užívejte si tyhle chvíle,
ať Vaše Vánoce jsou krásné a milé.

VÁNOCE JSOU TADY...

VÁNOCE JSOU TADY...

Vánoce jsou tady
a s nimi samé klady.
Zapomeňte na trable,
přestaňte působit uvadle,
od blízkých čerpejte sílu,
když jsou tady svátky míru.
Láska a spřízněnost se ujaly vlády,
obrázky okolí jsou jako od Lady.
Zatímco venku vločky se honí,
pečený kapr už na stole voní
a Ježíšek pomalu klepe na vrátka,
nejkrásnější je ta vánoční pohádka.

VÁNOCE JSOU TU PRÁVĚ VČAS...

VÁNOCE JSOU TU PRÁVĚ VČAS...

Vánoce jsou tu právě včas,
aby zažehly plamen naděje v nás.
Ježíšek k nám tiše přichází,
kéž jeho přítomnost vás všechny rozzáří.
On dává lásku, pokoj, klid a mír,
my vzdejme za to Bohu dík.
Požehnané svátky přeje

VÁNOCE JSOU TU ZASE...

VÁNOCE JSOU TU ZASE...

Vánoce jsou tu zase,
po tomto roce.
Plná mísa cukroví,
a dárečky nám Ježíšek nadělí.
Stromeček ozdobený,
a v bytě nám to krásně voní.
Přeji vám vše nejlepší v roce, co právě nastoupí.

VÁNOCE JSOU, JE TO ZÁBAVA...

VÁNOCE JSOU, JE TO ZÁBAVA...

Vánoce jsou, je to zábava,
pryč zmizela podzimní únava,
v bílé kráse přišla zima,
Štědrý den je vždycky prima
a večer plný dárků
připomíná pohádku,
hlavně ale že se všichni sejdem,
pak každý okamžik je jako sen.

VÁNOCE JSOU, TO JE PRIMA.

VÁNOCE JSOU, TO JE PRIMA...

Vánoce jsou, to je prima,
skončil podzim, přišla zima
v celé svojí bílé kráse
a po roce uvidíme zase...
Koho? Zlaté prasátko...
Objeví se zakrátko.
Zatím přejem krásné svátky
a nový rok jako z pohádky.

VÁNOCE MÁ KAŽDÝ RÁD...

VÁNOCE MÁ KAŽDÝ RÁD...

Vánoce má každý rád,
jsou plné sněhu, plné krás.
Ozdobíme stromeček,
zabalíme dáreček,
zapálíme svíčky,
radovat se budem všichni.
Ježíšek, ten práci má,
všem dárky chce věnovat.
Snad zavítá i k Vám
a dárečky Vám krásné dá.
Všem Vám přeji klidné svátky,
plno lásky mezi Vámi.

Vánoce mě baví

Jestli mě něco baví, tak když se Vánoce slaví, dárky mám totiž rád a dostanu jich hodně snad.

VÁNOCE NA BLÁTĚ

VÁNOCE NA BLÁTĚ

Vánoce na blátě,
to není to
pravé,
i přesto je rádi
máme.
Když stromek
se rozsvítí,
cukroví zavoní,
na dárky
pod stromkem
není dost místa,
večeře na plotně
právě se chystá.
Chvíle okouzlení
blíží se,
i když sníh není.
Každý rok sníme
o Štědrým dni
bílém,
málokdy se to
splní.
Přeji Vám,
ať to příští rok
vyjde,
teď dejme se
do slavení.

VÁNOCE NA BLÁTĚ

VÁNOCE NA BLÁTĚ

Vánoce jsou na blátě,
letos nejsou ve zlatě.
Všude je to samá krize,
vím to všechno z televize.
To by z toho jeden chcíp,
na Nový rok bude líp!
Věříme a doufáme,
popřát si Vám troufáme.
Hodně zdraví, štěstí, lásky,
přejeme Vám bez nadsázky.

VÁNOCE NASTALY, JE ŠTĚDRÝ DEN...

VÁNOCE NASTALY, JE ŠTĚDRÝ DEN...

Vánoce nastaly, je Štědrý den
- ne, tohle opravdu není sen.
Se setměním přijde ta chvíle,
kdy dárky se navzájem potěšíme.
Hlavní je ale ta pohoda,
co se všude vycítit dá,
lidé se od rána radují,
krásnými slovy zahrnují.
Jak báječný může život být,
nechme se tou idylkou pohltit.
Vánoce pohodové a ničím nerušené
z celého srdce Vám přejeme.

VÁNOCE PO ROCE PŘICHÁZEJÍ

VÁNOCE PO ROCE PŘICHÁZEJÍ

Vánoce po roce
zas přicházejí,
doma je pohoda,
všichni se smějí.
Stromeček září,
dárky jsou nakoupené,
nezbývá než popřát
svátky vydařené.

VÁNOCE PŘICHÁZEJÍ

VÁNOCE PŘICHÁZEJÍ

Vánoce, Vánoce přicházejí,
pohádky nonstop jdou v televizi.
Vánoce, Vánoce přicházejí,
sníh večer napadne, k ránu zmizí.
Vánoce, Vánoce přicházejí,
peníze komínem vylétaj.
Vánoce, Vánoce přicházejí,
chvilku je na zemi ráj.
Krásné prožití vánočních svátků
a hodně štěstí do nového roku 2016

VÁNOCE SE BLÍŽÍ...

VÁNOCE SE BLÍŽÍ...

Vánoce se blíží,
stmívá se ve čtyři,
všude kolem bílý sníh,
jezdíme po něm na saních,
s ostatními se koulujem,
za chvíli přijde ten den,
kdy Vám chceme štěstí přát
a dárek od srdce dát.

VÁNOCE SE KVAPEM BLÍŽÍ...

VÁNOCE SE KVAPEM BLÍŽÍ...

Vánoce se kvapem blíží,
horečka se lidem šíří,
dárků plné ošatky
a koše jídla na svátky,
kdo nemá, jako když není...
Ale to se pletete, vážení.
Všechny ty dárky vem třeba ďas,
Vánoce jsou o tom, co je v nás!
O lásce, spřízněnosti a pochopení,
vždyť nad tyhle věci vážně není...
Krásné, upřímné Vánoce přeje

VÁNOCE TU JSOU

VÁNOCE TU JSOU

Vánoce tu jsou,
všichni se radujou
se svou rodinou,
problémy pominou,
bavíme se s přáteli,
starosti zmizely,
blíží se Nový rok,
udělat správný krok
každý si přeje,
každý se směje.
Ať to bude ve sněhu
nebo ve vodě,
na Vánoce a Nový rok
buďte v pohodě.

VÁNOCE TU MÁME...

VÁNOCE TU MÁME...

Vánoce tu máme,
dárky si rozdáváme,
přízeň a klid
zavítaly mezi lid,
užívejme si ten krásný čas,
po roce Štědrý den přišel zas.

Vánoce v plné síle

Až Vánoce přijdou v plné síle,
ať máte kolem všechny své milé
a užijete si zaslouženého klidu,
po každodenních starostech ani vidu.

Vánoce, Vánoce přicházejí

Vánoce, Vánoce přicházejí, zpívejme přátelé po roce
Vánoce, Vánoce přicházejí, šťastné a veselé.

Proč si děda říci nedá,
tluče o stůl v předsíni
a pak běda,marně hledá
kapra pod skříní.

Naše teta peče léta na Vánoce vánočku,
nereptáme aspoň máme něco pro kočku, jé

Vánoce, Vánoce přicházejí, zpívejme přátelé,po roce
Vánoce, Vánoce přicházejí, šťastné a veselé.

Bez prskavek tvrdil Slávek
na Štědrý den nelze být
a pak táta s Minimaxem
zavlažoval byt.

Tyhle ryby neměly by maso míti samou kost,
říká táta vždy, když chvátá na pohotovost, jé

Vánoce, Vánoce přicházejí, zpívejme přátelé,po roce 
Vánoce, Vánoce přicházejí,šťastné a veselé.

Jednou v roce na Vánoce
strejda housle popadne,
jeho vinou se z nich linou
tóny záhadné.

Strejdu vida děda přidá „Neseme vám noviny,“
čímž prakticky zničí vždycky večer rodinný, jé

Vánoce, Vánoce přicházejí, zpívejme přátelé,
po roce Vánoce, Vánoce přicházejí, šťastné a veselé.

A když sní se,co je v míse,
televizor pustíme,
v jizbě dusné všechno usne
k blaženosti mé.

Mně se taky klíží zraky, bylo toho trochu moc,
máme na rok na klid nárok, zas až do Vánoc, jé

Vánoce, Vánoce přicházejí, zpívejme přátelé,po roce
Vánoce, Vánoce přicházejí, šťastné a veselé.

VÁNOCE, VÁNOCE PŘICHÁZEJÍ...

VÁNOCE, VÁNOCE PŘICHÁZEJÍ...

Vánoce, Vánoce přicházejí,
celou zem pokryl sníh,
děti se venku hlasitě smějí,
kopec sjíždějí na saních.

Domem voní vanilka,
na stromku hvězda září,
vládne rodinná idylka,
všichni se spokojeně tváří.

Navštivte přátele, rodinu,
a potom na Nový rok,
až odbijí půlnoční hodinu,
udělejte ten správný krok.

VÁNOCE, VÁNOCE...

VÁNOCE, VÁNOCE...

Vánoce, Vánoce,
jsou tady po roce.
Na stromku prskavka nádherně září,
všichni se vesele na dárky tváří.
K cukroví šálek kafíčka,
lásek plná srdíčka
a po celý rok hodně zdravíčka.

Vánočka

Taková, taková je vánočka tuková

Zaděláme na těsto, pak ho uhněteme, rozdělíme, zapleteme,

upleteme vánočku, potřeme ji vajíčkem, posypeme hrozinkami,

pak mandličkami, upečeme, nakrájíme, pak ji sníme!

 

Vánoční

Když bílý sníh na zem padá, zahalí střechy i zahrady. Krajina halí se ráda, do krásy vánoční nálady. Z kuchyní cukroví voní, pod čenich všem mlsným psům. Děti už ozdoby lepí, vánočním stromečkům. Maminky, tátové, babičky, dědové, s námi teď radujte se. Pro nás i pro vás teď, nastává krásný čas, Ježíšek lásku nese.

Vánoční

Všude voní cukroví,
co dnes bude, kdo to ví?
Přilepšíme zvířátkům,
dáme chleba jehňátkům.

Slepičkám i kohoutkovi,
drobím koláč jablkový.
Pejsek dostal novou kost,
kočka hračku pro radost.

Maminka nám kapra smaží,
polévku z ryb v hrnci vaří.
Každý touží drobátko,
vidět zlaté prasátko.

Oblečem se svátečně,
kdy už přijde, konečně?
Dneska večer zajde k nám,
je moc hodný, já ho znám!

Svítí do tmy stromeček,
když zazvoní zvoneček.
Vánoce jsou krásné svátky,
vracejí nás v čase zpátky!

Vánoční

Všude voní cukroví,
co dnes bude, kdo to ví?
Přilepšíme zvířátkům,
dáme chleba jehňátkům.

Slepičkám i kohoutkovi,
drobím koláč jablkový.
Pejsek dostal novou kost,
kočka hračku pro radost.

Maminka nám kapra smaží,
polévku z ryb v hrnci vaří.
Každý touží drobátko,
vidět zlaté prasátko.

Oblečem se svátečně,
kdy už přijde, konečně?
Dneska večer zajde k nám,
je moc hodný, já ho znám!

Svítí do tmy stromeček,
když zazvoní zvoneček.
Vánoce jsou krásné svátky,
vracejí nás v čase zpátky!

VÁNOČNÍ ATMOSFÉRA PROSVĚCUJE SVĚT

VÁNOČNÍ ATMOSFÉRA PROSVĚCUJE SVĚT

Vánoční atmosféra prosvěcuje svět,
z šedivého podzimu vykvetl květ,
láska je cítit na každém kroku,
blíží se nejhezčí období roku.
Ať si ho se svými nejbližšími
užijete a netrápí vás žádné splíny,
z celého srdce přejeme...
a moc a moc pozdravujeme.

Vánoční cukroví

Cítíš vůni cukrovíčka? Na stole už hoří svíčka

naše malá Hanička vykrajuje srdíčka

rodiče je na plech kladou slepují je marmeládou.

Jenda plní formičky na medvědí pacičky.

Věř mi nebo nevěř mi Vánoce jsou za dveřmi.

Vánoční cukroví - doma

Doma všechno krásně voní
a ta vůně napoví,
že Vánoce přicházejí
a peče se cukroví.

Všichni při tom pomáhají,
voní cukrem vanilkou,
dětem se pak večer snáší
zvláštní sen nad postýlkou:

Na nebi, kde jindy svítí měsíček,
visí bílý vanilkový rohlíček,
hvězdičky jsou ze zázvorek, Večernice z marcipánu,
vítr vozí cukroví v oříškovém eroplánu...

Vánoční cukroví - veverka

Veverka to nezapírá,
sladká jádra v zimě sbírá.
Kolik jich má nepoví.
V zimě, až sníh začne vát,
Může si jich trochu dát
na vánoční cukroví.

VÁNOČNÍ ČAS...

VÁNOČNÍ ČAS...

Vánoční čas
ovládl nás,
hádky a chtíč,
vše špatné je pryč,
láska a klid
opanovali lid,
ty nejhezčí city
poznej i ty.
Požehnané Vánoce.

Vánoční hvězda na nebi

Až vánoční hvězda na nebi dozáří,
ať vaši duši čistotou prozáří,
svátky ať jsou dokonalá idylka
a čeká vás nejedna šťastná chvilka
v novém roce, který vstupuje do dveří,
všechny problémy ať jsou jak pápěří.

VÁNOČNÍ HVĚZDA NA OBLOZE

VÁNOČNÍ HVĚZDA NA OBLOZE SE...

Vánoční hvězda na obloze se zjevila,
úsměv na tváři všech vykouzlila,
pohoda Vánoc prosytila den,
láska a klid zavládly jen.
Štědrý večer nadešel
a každý z dárků radost měl.
Nejkrásnější svátky v roce,
to bezpochyby jsou Vánoce.
Tak ať je krásně prožijete
a nový rok vám splní, co jen chcete.

VÁNOČNÍ HVĚZDA SVÍTÍ...

VÁNOČNÍ HVĚZDA SVÍTÍ...

Vánoční hvězda svítí,
pohoda dům prosytí,
láska, pochopení a klid
vstoupily mezi lid.

VÁNOČNÍ JIŽ NASTAL ČAS...

VÁNOČNÍ JIŽ NASTAL ČAS...

Vánoční již nastal čas,
ke stromečku půjdem zas.
Za okny se sníh zatřpytí,
v očích radost budem míti.
Zlatý zvonek zacinká
a nastává idylka.
Veselé Vánoce a šťastný nový rok přeje

Vánoční krajina

Jak jsou nahoře hory a dole důlky,

sníh rozdělil svět na dvě půlky.

Tam dole spějí jezevci, ježci a šneci

a s nimi všechny v létě poztrácené věci.

Nahoře po sněhu děti běžáí,

a kočky se boří do závějí

A na všech kopcích ze všech věží vánoční zvony vyzvánějí.

Tam dole ticho a bílo panuje po všech lesích,

zatímco nahoře andělé pějí na nebesích.

A mezi hvězdami svítí

veliká betlémská hvězda,

abychom věděli, že se nám to je nezdá

Vánoční pohoda

V okýnku sviti svetylka
A Za oknem pada snih
Ve snehu delame andilka
Stastni jsme o vanocich

Maminka nam pece cukrovi
S tatinkem stromecek zdobim
Za chvili darecek plysovy
Pod stromeckem uz si hoví

VÁNOČNÍ POHODA

VÁNOČNÍ POHODA

Vánoce se slaví,
svařák voní v bytě,
počítač je žhavý,
kolabují sítě.
Veselé Vánoce přeje

Vánoční prskavka

Prská, prská prskavka,

prsk a prsk a prsk.

Prská, prská a pálí,

nestrkej tam prst!

VÁNOČNÍ SNĚŽENÍ

VÁNOČNÍ SNĚŽENÍ

Vánoční sněžení
zase se nekoná,
je to až k zbláznění,
zima je lakomá.
Bez sněhu na blátě
Ježíšek dárky dá,
snad nám neuklouzne,
pohodu přeji Vám.

Vánoční stromeček

Zelenej se, jedličko,

narovnej se maličko,

líbíš se mi, vezmu si tě,

budeš vonět v našem bytě.

Zelenej se, jedličko.

-------------------------------

Dám ti hvězdu na čelo,

večer bude veselo.

Můžu ti to předem slíbit,

bude se ti u nás líbit.

Dám ti hvězdu na čelo.

Vánoční stromeček

Vánoční stromeček zavoněl v pokoji,
maminka u stolu jablíčko rozkrojí.
A když ho rozkrojí, uvidím hvězdičku,
co byla schovaná v červeném jablíčku.

Vánoční stromeček

Vánoční stromeček zavoněl v pokoji,
maminka u stolu jablíčko rozkrojí.
A když ho rozkrojí, uvidím hvězdičku,
co byla schovaná v červeném jablíčku.

Vánoční stromeček

Vánoční stromeček
Vánoční stromeček zavoněl v pokoji,
maminka u stolu jablíčko rozkrojí.
A když ho rozkrojí, uvidím hvězdičku,
co byla schovaná v červeném jablíčku.

Vánoční stromeček

Vánoční stromeček

Vánoční stromeček zavoněl v pokoji,
maminka u stolu jablíčko rozkrojí.
A když ho rozkrojí, uvidím hvězdičku,
co byla schovaná v červeném jablíčku.

Vánoční stromeček

Vánoční stromeček zavoněl v pokoji,

Maminka u stolu jablíčko rozkrojí.

A když ho rozkrojí, uvidí hvězdičku,

Co byla schovaná v červeném jablíčku.

 

 

VÁNOČNÍ STROMEČEK

VÁNOČNÍ STROMEČEK ZAVONĚL V POKOJI,
MAMINKA U STOLU JABLÍČKO ROZKROJÍ,
A KDYŽ HO ROZKROJÍ, UVIDÍ HVĚZDIČKU,
CO BYLA SCHOVANÁ V ČERVENÉM JABLÍČKU.

Vánoční stromeček

Vánoční stromeček
Vánoční stromeček zavoněl v pokoji,
maminka u stolu jablíčko rozkrojí.
A když ho rozkrojí, uvidím hvězdičku,
co byla schovaná v červeném jablíčku.

Vánoční stromeček

Vánoční stromeček zavoněl v pokoji,

maminka u stolu jablíčko rozkrojí.

A když ho rozkrojí, uvidím hvězdičku,

co byla schovaná v červeném jablíčku.

Vánoční stromeček

Vánoční stromeček
Vánoční stromeček zavoněl v pokoji,
maminka u stolu jablíčko rozkrojí.
A když ho rozkrojí, uvidím hvězdičku,
co byla schovaná v červeném jablíčku

Vánoční stromeček

Vánoční stromeček

Vánoční stromeček zavoněl v pokoji,
maminka u stolu jablíčko rozkrojí.
A když ho rozkrojí, uvidím hvězdičku,
co byla schovaná v červeném jablíčku.

Vánoční stromeček

Stromku, pojď už k nám,

tatínek tě ustrojí,

já tě večer přivítám,

budeš zářit v pokoji.

Vánoční stromeček (vánoční)

Vánoční stromeček zavoněl v pokoji,
maminka u stolu jablíčko rozkrojí.

A když ho rozkrojí, uvidím hvězdičku,
co byla schovaná v červeném jablíčku. 

Vánoční stromek

V kraji u Tábora stojí malá hora

na té hoře domek v něm zelený stromek

na vrcholku trůní špička každou větev zdobí svíčka

pod stromečkem balíčky velký, střední, maličký.

Děti už je našly rozvázaly mašli

radostí jim srdce skočí vázne dech a září oči

stavebnice, sáně, knížka jsou to dárky od Ježíška.

VÁNOČNÍ STROMEK ZÁŘÍ ZAS...

VÁNOČNÍ STROMEK ZÁŘÍ ZAS...

Vánoční stromek září zas,
v jeslích Ježíšek dřímá.
Kolem je radost, všude je jas,
zbožný lid v chrámu zpívá.
Kéž i u Vás je radost a jas
v tomto vánočním hodě!
A ne jenom dnes, ale po celý čas.
Kéž Vás Bůh chrání v každé době!

Vánoční svátky

Vánoční svátky, krásné a tajemné,
pohledy vlídné, milé a vzájemné.
Teplo je u krbu nebo jen u svíčky,
Dlouhý byl celý rok, teď už je maličký.

Děti a stromeček, oči jak korálky –
copak nám Ježíšek přinese za dárky?
Byť by byl maličký, nejmenší na světě,
vykouzlí úsměvy na tvářích dítěte.

Vánoční svátky

Vánoční svátky

Vánoční svátky, krásné a tajemné,
pohledy vlídné, milé a vzájemné.
Teplo je u krbu nebo jen u svíčky,
Dlouhý byl celý rok, teď už je maličký.

Děti a stromeček, oči jak korálky –
copak nám Ježíšek přinese za dárky?
Byť by byl maličký, nejmenší na světě,
vykouzlí úsměvy na tvářích dítěte.

Vánoční svět

Za oknem se vločky honí,
zvonky v dálce tiše zvoní
a stromečky v celé zemi
sladce voní Vánocemi.

Vánoční svíčky

Zapal si svíčky na stromečku a podívej se do plamínků. Jeden tam svítí za tebe, dva za tátu a za maminku. Od skla barevných kouliček se k tobě odrážejí. Každý z nich svítí třikrát víc. Cítíš, jak krásně hřejí?

Vaření

Polévce se hlava točí,

když otevře třicet očí.

Těsto na buchty zas líně

do všech stran se pyšně kyne.

Vedle těsto na nudle

závistí je pohublé.

Maso na ně křičí: Radši

cvičte svaly na pekáči!

Palačinky za rohem,

mažou se tam tvarohem...

Vaření

Tři kuchaři dobře vaří,

čtvrtý kuchař dřímá,

pořád spí a naříká:

"Vaření je dřina!"

Vaření z písku

Uděláme z písku

jednadvacet řízků,

k tomu kyblík kaše,

bude jenom naše.

 

 

Pro mámu a pro babičku

upečeme bábovičku,

a když ji vlak objede,

určitě se povede.

 

Trochu písku do kelímku,

k tomu míček citrónový

       (jahodový, meruňkový, borůvkový, bylinkový...).

Pro koho jsme uvařili

tenhle pohár zmrzlinový?

Vaří myška kašičku

Vaří myška kašičku

Vaří myška kašičku,

na zeleném rendlíčku.

Přijde dětí jako smetí,

každému dá kousíček,

až je prázdný rendlíček.

Vaří se voda na vařiči

Vaří se voda na vařiči , toto bublá, toto syčí. Hastrmane, tatrmane, dej nám kůži na buben, budeme ti bubnovati , až polezeš z vody ven.

Vařila myšička kašičku

Vařila myšička kašičku na zeleném rendlíčku, 

tomu dala, tomu víc, 

tomu málo, tomu nic, 

ten plakal, ten skákal

a ten maličký ..... frrrrr do komůrečky na homolečky a tam se napapal ! 

Vařila myška

Vařila myška

Vařila myška kašičku

na zeleným rendlíčku,

tomu dala, tomu víc,

tomu málo, tomu nic.

A ten maličký?

Utíkal, utíkal do komůrečky.

A tam se napapal,

jahůdky dvě spapal.

Vařila myška

Vařila myška k obědu vločky,

polívku, kaši pro naše kočky.

Vařila, vařila, všechno to spálila,

na záhon vylila.

V zahrádce pod oknem spal kocour pantáta,

kaši měl na hlavě, smála se koťata.

Vařila myška

Vařila myška k obědu vločky,
polívku, kaši, pro naše tři kočky.
Vařila, vařila,
všechno to spálila,
na záhon vylila.
V zahrádce pod oknem,
spal kocour pantáta,
kaši měl na hlavě,
smála se koťata.

Vařila myška

Vařila myška k obědu vločky, polívku, kaši, pro naše tři kočky. Vařila, vařila, všechno to spálila, na záhon vylila. V zahrádce pod oknem, spal kocour pantáta, kaši měl na hlavě, smála se koťata.

Vařila myška kašičku

Vařila myška kašičku

Vařila myšička kašičku na zeleným rendlíčku.
Tomu dala na vařečku,
tomu dala na lžičku
tomu dala na vidličku
tomu dala na nožík
a na toho se ndedostalo tak utíkal do komůrky se napapat 

Vařila myšička kašičku
na zeleném rendlíčku.
Tomu dala, tomu též,
tomu blešku, tomu veš,
a ten maličký, frrr do komůrečky,
na homolečky a tam se napapal.

 

Vařila myška kašičku

Vařila myšička kašičku na zeleným rendlíčku.
Tomu dala na vařečku,
tomu dala na lžičku
tomu dala na vidličku
tomu dala na nožík
a na toho se ndedostalo tak utíkal do komůrky se napapat 

Vařila myšička kašičku
na zeleném rendlíčku.
Tomu dala, tomu též,
tomu blešku, tomu veš,
a ten maličký, frrr do komůrečky,
na homolečky a tam se napapal.

 

Vařla myšička kašičku

Vařla myšička kašičku,
na zeleném rendlíčku.
Tomu dala, tomu víc,
tomu málo, tomu nic.
A ten maličký,
frr do komůrečky na homolečky,
tam se napapal a šel spinkat.

 

Vašek

Vašek, pašek, bubeník
honil myši přes rybník.
Myši se mu splašily,
do pytle ho zašily.

Vašek

Vašku, Vašku,

máš na zádech tašku

a v tej tašce myš,

málo toho víš!

Vašek

Vašek, pašek, bubeník, honil myši přes rybník.
Myši se mu splašily, do pytle ho zašily.
 

Vašek Pašek

Vašek Pašek bubeník honil myši přes rybník. Myši se mu splašily, do pytle ho zašily.

Vašek Pašek

Vašek Pašek bubeník

honil myši přes rybník.

Myši se mu splašily,

do pytle ho zašily.

Vašek Pašek

Vašek Pašek to je pán, na trumpetu troubí sám,
hraje na ni na návsi, sbíhají se všichni psi.
 

Vašek Pašek

Vašek Pašek,

to je pán,

na trumpetu troubí sám,

hraje na ni na návsi,

sbíhají se všichni psi.

 

Vašek, pašek

Vašek, pašek, bubeník, honil myši přes rybník.
Myši se mu splašily, do pytle ho zašily.

 

Vašku, nač máš tašku?

Kam jdeš, Vašku? Do školy.

Co to neseš? Úkoly.

Hrušky nemáš Vašku? Mám jich plnou tašku.

Vašku, nač máš tašku?

 

Kam jdeš, Vašku? Do školy.

Co to neseš? Úkoly.

Hrušky nemáš Vašku? Mám jich plnou tašku.

Vašku, nač máš tašku?

Kam jdeš, Vašku? Do školy.

Co to neseš? Úkoly.

Hrušky nemáš Vašku? Mám jich plnou tašku

Vašku, Vašku

Vašku, Vašku, kde máš tašku?
Šedou tašku v koši máš,
všechny šišky do ní dáš.
A na houby to máš koš,
do košíku houby vlož.

Vážka

Nad rybníkem vážka hbitá sleduje, co kolem lítá. A vtom spatří jako v kině druhou váżku na hladině.

Vážka a kačka

Záviděla vážka kačce,
že ji voda nestudí.
Vlny jako na houpačce
uspí ji i probudí.

Záviděla vážce kačka:
Má snad křídla ze zlata?
Lítání je pro ni hračka –
a já jsem tak buclatá.

Vážka a kačka

Záviděla vážka kačce, 
že ji voda nestudí. 
Vlny jako na houpačce 
uspí ji i probudí. 
Záviděla vážce kačka: 
"Má snad křídla ze zlata? 
Lítání je pro ni hračka — 
a já jsem tak buclatá."

Včela

Zkouší včela vrtulník, 
Vyletěla nad rybník. 
Potkala tam vážku, 
Zavinila srážku.

Včela

Včela, to je hmyzí slečna,

která je moc užitečná.

V létě létá ze všech sil

a na květech sbírá pyl.

Opylovat květiny

není úkol jediný.

Z nektaru pak tvoří med.

Kdo ho jí, je zdravý hned.

Včela

U ucha mi zabzučela

včera znenadání včela

bzuky, bzuky, jaro je tu

zatroubila na trubku.

Na mou duši - je to tak

napnu uši, zbystřím oči.

Hledáš včelku? Už je pryč

říká žlutý petrklíč

odletěla do dálky

opylovat fialky

tu svou větu JARO JE TU

troubit do každého květu.

Včelař

Protože má včelky rád,

postavil jim úly v sadu.

V nich si můžou v noci spát,

přes den pilně pracovat.

Když přežily tuhou zimu,

včelám začne z jara shon.

Poletují z květu na květ,

ze záhonu na záhon.

A pak zpátky domů nosí

sldký nektar nebo pyl.

Do komor to ukládají,

aby z toho poklad byl.

Ten, co včelař potom stáčí.

Uhodneš to, vím, že hned.

Co je víc než cukr sladší?

Ano, správně. Včelí med!

 

Včelí úl

Včelí úl je domeček,
ze dřeva a latiček,
uvnitř voskový je plát,
na něj staví včelky hrad.

Pak ho medem naštosují
a víčkem ho zavíčkují,
včelař potom stáčí med,
sladký je k snídani chléb.

Včelička

Včelička, včelička, květ ji vzal do náručí

a ona bzučí, bzučí.

Včelička, včelička, sestřička sluníčka.

Včelička

V sadě kvete kytička,

k ní přiletí včelička.

Zdrží se tam jenom chvíli,

saje nektar, květ opýlí.

S ním pak letí vzhůru do včelího úlu.

Z nektaru náš dědeček stočí medu hrneček

Včelka

Včelka měla nehodu, spadla, spadla na vodu.
Stará olše, co tu stála, nad včelkou se slitovala,
Poslala jí dolů list. Na tom lístku jako v člunku,
přeplavala včelka tůňku.

Včelka

Všechny včelky bydlí v úlu,

kdo je ruší, tak má smůlu,

zbudou mu slz potoky

a ve tváři otoky!

Včelka

Letí, letí včelka,

asi takhle velká.

Zdraví každou květinku,

načechrá jí sukýnku.

 

Letí, letí včelka malá,

sedá z květu na květ.

Stejně jako loni z jara

usmívá se na svět.

Včelka

Včelka

Včelka měla nehodu,

spadla, spadla na vodu.

Stará olše co tam stála,

nad včelkou se slitovala.

Poslala jí dolů list.

Na tom lístku jako v člunku,

přeplavala včelka tůňku.

 

Včelka

Včelka opyluje stromy, Každý květ jí jinak voní, Sladce nebo kysele, Včelka opyluje květy vesele.

 

Včelka

Do domečku u lesíčka,
létá včelka maličká.
Pilně nosí sladkou šťávu,
nedělá to pro zábavu.

Do všech kytek nakukuje,
vesele si poletuje.
Musí však mít velkou sílu,
když unese tolik pylu.

Proč to dělá? Co z něj bude?
Zkuste děti, přemýšlet.
Z toho pylu, co tam nosí,
bude přeci, sladký med!

Včelka

Včelka

Včelka malá přilétla,
na květ růže červené,
nožičkami hbitě ťápá,
po té růži voňavé.

Včelka

Včelka

Včelka létá po trávníčku,

sedá z kytky na kytičku.

Za chvíli však letí zpět,

dělat dětem dobrý med.

Včelka

Včelka

Lítá včelka sem a tam,

od fialek k růžičkám,

od růžiček k lípy květ,

všude hledá sladký med.

Včelka

Včelka

Z květu na květ poletuje,
vesele si prozpěvuje.

Jmenuje se včelka
není vůbec velká...

sladký nektar střádá,
vše sladké má ráda.

Včelka

Včelka měla nehodu,

spadla, spadla na vodu.

Stará olše co tam stála,

nad včelkou se slitovala.

Poslala jí dolů list.

Na tom lístku jako v člunku,

přeplavala včelka tůňku.

 

Včelka a její kamarádi na louce

Včelka z květu na květ poletuje,
s mnoha kamarády se seznamuje.

Pozná strýčka čmeláka,
co ho jetel přiláká.
Pozná luční koníky,
co přeskočí chodníky.

Pozná také mravence,
co nám dělaj pupence.
Pozná také motýly,
co odletí za chvíli.

Pozná také pavouky,
neplete si je s brouky.
Nožiček více mívají,
snadno se spočítají.

Včelka dobře cítí vůně

Včelka opyluje stromy,
Každý květ jí jinak voní,
Sladce nebo kysele,
Včelka opyluje květy vesele.
 

Včelka lítá

Včelka lítá sem a tam, 
od fialek k růžičkám. 
Od růžičky v lípy květ, 
všude sbírá sladký med.

Včelka Mája

Byla jedna včelka,
hbitá jako střelka.
Tričko samý proužek měla,
černožlutá byla celá.
Křídla jako pavučinu,
sbírat med dá velkou dřinu.
Léta sem tam, z květu na květ,
z velké výšky obdivuje náš svět.
Kdo tu včelku, děti, zná,
odpověď mi ihned dá...
VČELKA MÁJA

Včelka Mája

Byla jedna včelka, hbitá jako střelka. Tričko samý proužek měla, černožlutá byla celá. Křídla jako pavučinu, sbírat med dá velkou dřinu. Léta sem tam, z květu na květ, z velké výšky obdivuje náš svět. Kdo tu včelku, děti, zná, odpověď mi ihned dá... VČELKA MÁJA

Včelka Mája

Byla jedna včelka,
hbitá jako střelka.
Tričko samý proužek měla,
černožlutá byla celá.
Křídla jako pavučinu,
sbírat med dá velkou dřinu.
Léta sem tam, z květu na květ,
z velké výšky obdivuje náš svět.
Kdo tu včelku, děti, zná,
odpověď mi ihned dá...
VČELKA MÁJA

Včelka měla nehodu

Včelka měla nehodu, 
spadla, spadla na vodu. 
Stará olše, co tu stála, 
nad včelkou se slitovala, 
poslala jí dolů list. 
Na tom lístku, jako v člunku, 
přeplavala včelka tůňku.

Včelka na trávníčku

Včelka lítá po trávníčku, 
sedá z kytky na kytičku. 
Za chvíli však letí zpět 
dělat dětem dobrý med.

Včelky

Létěly včelky do dáli, motýka cestou potkaly. ,,Včeličky zlaté, dobrý den! Měl jsem já k ránu pěkný sen. Sedněte, prosím, do chládku, povím vám o něm pohádku!" ,, Motýku, práce nečeká, před námi cesta daleká. Na louce květy potají v kalíšku med prý chovají, chceme dnes na všech zvěděti, dají-,li nám ho pro děti. Až se den skloní za horu, nastane chvíle k hovoru; přileť si potom, přileť jen, vypovíš nám svůj krásný sen. Měsíček bílý také rád, pohádku bude poslouchat."

Včelky

Létěly včelky do dáli, motýka cestou potkaly. ,,Včeličky zlaté, dobrý den! Měl jsem já k ránu pěkný sen. Sedněte, prosím, do chládku, povím vám o něm pohádku!" ,, Motýku, práce nečeká, před námi cesta daleká. Na louce květy potají v kalíšku med prý chovají, chceme dnes na všech zvěděti, dají-,li nám ho pro děti. Až se den skloní za horu, nastane chvíle k hovoru; přileť si potom, přileť jen, vypovíš nám svůj krásný sen. Měsíček bílý také rád, pohádku bude poslouchat."

Včelky

Létěly včelky do dáli, motýka cestou potkaly. ,,Včeličky zlaté, dobrý den! Měl jsem já k ránu pěkný sen. Sedněte, prosím, do chládku, povím vám o něm pohádku!" ,, Motýku, práce nečeká, před námi cesta daleká. Na louce květy potají v kalíšku med prý chovají, chceme dnes na všech zvěděti, dají-,li nám ho pro děti. Až se den skloní za horu, nastane chvíle k hovoru; přileť si potom, přileť jen, vypovíš nám svůj krásný sen. Měsíček bílý také rád, pohádku bude poslouchat."

Včely

Včely

na kytičkách

bzučí,

večer

ve včelíně

hučí.

 

Včely

Včely na kytičkách bzučí,

večer ve včelíně hučí.

Včely

Co to tady v květech bzučí,
kolem uší nám to hučí?
Podíváme se tam hned,
včelky budou dělat med.

Nasbírají v květech pyl,
tady ještě kousek zbyl.
Odnesou ho do úlu,
budem mít med do sudu.

Včely na svatého Ondřeje

Poletují-li na svatého Ondřeje včely, bude neúrodný rok.

Vdavky

Vdavky

Vdávala se myška Hryzka,

kohopak si brala?

Mňau kocoura Hrdopýška,

strašně se ho bála.

Kocouři jim vyhrávali,

ženich je vedl sálem,

a když spolu tancovali,

láskou ji sněd málem.

Vdolky

Hoja, heja, holky,

máma pekla vdolky.

Honzíček je chválil,

až se z nich popálil.

Vdolky

Moho máku, mnoho mouky, máma dělá s mákem vdolky. A my mámě pomáháme, mákem vdolky posypáme. Už ty vdolky máme, my vám taky dáme.

Ve dne, v noci náš dům střeží

Ve dne, v noci náš dům střeží,
dobrý pozor umí dát,
mohli by jste jenom stěží,
našeho psa oklamat.

Ve stanici čeká vlak

Ve stanici čeká vlak

a s tím vlakem je to tak: 

on se nesmí ani hnouti, 

pokračovat ve své pouti.

Čeká, až pan výpravčí

dýmčičku si vybavčí. 

"Kozel vzal ty nádražáky!", 

bručí vlak a bavčí taky. 

Ve školce

Kde jsou holky z naší školky?

Dívají se na poštolky.

Sledují poštolčí lovy,

ve školce to všechno poví.

Ve škole se učíme

Ve škole se učíme,
i počítat umíme.
1, 2, 3 prvňáci, už jsme
velcí školáci.

Tam kde moje srdce ťuká,
nejblíže je levá ruka.

Dobré ráno, dobrý den,
tak už tady zase jsem,
práce se mi bude dařit,
protože se budu snažit

Ve vaně

Večer vlezu do vany, ve vlnách jsem schovaný.

Voňavoučký, voňavý... Mami, tati - no a vy?

Ve vaně

U nás doma ve vaně,

líbí se mi náramně.

Dneska by to vážně chtělo

umýt řádně celé tělo.

Krček, bříško, nožičky,

hlavu, nos a ručičky.

Pak vylezu z vany

voňavý a vykoupaný.

Ve vaně

Teplá voda, kousek mýdla od vlásků až po chodidla přes heboučká zádíčka umyjí tě, maličká. Ale nebýt hodné mámy, neumyly by tě samy mýdlo ani vodička !

Ve vodě se kapřík směje ...

Ve vodě se kapřík směje,
neví vlastně, co se děje.
Vánoce jsou kaprů kat,
musíme to ututlat.
Tak Vám přejem klidné svátky,
rozmazlovat se dnes smí,
buďme všichni veselí.

Ve výtahu

Ve výtahu vítám Vénu a pak vítá Véna Víta.

Večer

Už měsíček, lesklý srp,

posekal to pole chrp.

Zbyla jenom tmavá hlína

jako saze od komína.

Zbyla jenom černá noc.

A očka se zavírají

moc a moc a moc.

Večerní modlitba

Andělíčku boží,
          skloň se k mému loži,
celou noc mě ve snu chraň a obletuj!
          Až do chvíle ranní
          hlavičku dám spaní
a dušinku Tobě, andělíčku můj!

          Má dušinka v těle
          je mé jmění celé,
Pán Bůh mi ji svěřil pro ten život můj;
          Andělíčku Páně,
          k Tobě spínám dlaně,
myšlénky mi hlídej, duši opatruj!

          Andělíčku boží,
          skloň se k mému loži,
ve spánku i bdění věrně při mně stůj,
          ať po smrti mohu
          duši vrátit Bohu
čistou jako hvězdu, andělíčku můj!

Večerní modlitba

Andělíčku boží,
          skloň se k mému loži,
celou noc mě ve snu chraň a obletuj!
          Až do chvíle ranní
          hlavičku dám spaní
a dušinku Tobě, andělíčku můj!

          Má dušinka v těle
          je mé jmění celé,
Pán Bůh mi ji svěřil pro ten život můj;
          Andělíčku Páně,
          k Tobě spínám dlaně,
myšlénky mi hlídej, duši opatruj!

          Andělíčku boží,
          skloň se k mému loži,
ve spánku i bdění věrně při mně stůj,
          ať po smrti mohu
          duši vrátit Bohu
čistou jako hvězdu, andělíčku můj!

Večerní píseň

Dívá se hvězdička, dívá se z červánků,
kdo mě to na večer konejší ke spánku.

Přiletěl andílek na zlatém křidýlku,
ke mně si usedl na moji postýlku.

Vlásky mi pohladil, ústa mi celuje,
že prý s mou dušinkou do ráje popluje.

Celou noc poletí, v nebi sny pozlatí,
do naší chaloupky k ránu se navrátí.

Dívá se hvězdička, dívá se z červánků,
kdo mě to na večer konejší ke spánku.

Není to andílek — je to má matička,
ona mě každý den v zlaté sny uhýčká.

Večeře na Štědrý den

ukrovi voni stromecek blika
Tak jako vloni stestickem vzlykam
Mame bramborovy salat i s rybou
Supiny pro stesti nam po ni zbydou

Věčný chodec

Ve dne v noci v jednom kole

jdou a jdou.

Tu a tam jim do pochodu

kukačka jen zpívá.

Zatím nikam nedošly

a možná nedojdou.

Ani cesta neubývá.

Věda mění staré zvyky

Věda mění staré zvyky,
to je něco pro techniky!
Tenhle klakson, haf, haf, haf,
umí štěkat na pozdrav.

Vědec

Vědec

 

Kdo chce poznat celý svět,

kdo chce všemu rozumět,

kouká na svět mikroskopem -

bude z něho doktor věd.

Vedu domů

Vetu domů Ivetu,

byli jsme na výletu.

Vedu domů Jitku,

dáme mámě kytku.

Vejce

Vejce

Hody, hody doprovody,
dejte vejce malovaný,
nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý,
v obchodě si koupíte jiný.

Vejce

Byli si podobni jako vejce vejci.

Velbloud

Má jeden hrb nebo dva -

velblouda snad každý zná.

V Africe a v Arábii

velbloudi si v poušti žijí.

Představte si, dokáží

v písku s lidmi, s bagáží

několik dní v kuse jít

a nemusí ani pít.

Velbloud

Pouští suchou jako troud

kráčí velbloud velebloud.

Že má hrb?

To je drb!

On má přece velehrb!

Velí,velí velitel

Velí,velí velitel velikému pluku,
je to velký velitel několika kluků.

Veliká bedna

Máme tu jednu velikou bednu,

do bedny padnu a budu na dnu.

Velikonoce

Velikonoce
Malujeme vajíčka,
zbývá krátká chvilička.
A tak pozor, holky, dejte,
vyšlehat se nenechejte.

Velikonoce

Za potůčkem u lesíčkamám já strýčka králíčka,

tomu nosím každým rokem malovaná vajíčka.

Velikonoce

Velikonoce

Už jsou zase Velikonoce,
vejce zaplavují všechny obchody - všechny ulice.

Velikonoční nastal čas,
Vánoce už byly - nenechej se zmást!

Pomlázky pleteme z vrbového proutí,
vejce zdobíme - kupujeme kvítí.

Velikonoce

Velikonoce

Už jsou zase Velikonoce,
vejce zaplavují všechny obchody - všechny ulice.

Velikonoční nastal čas,
Vánoce už byly - nenechej se zmást!

Pomlázky pleteme z vrbového proutí,
vejce zdobíme - kupujeme kvítí.

Velikonoce

Velikonoce

Koleda, koleda,
Velikonoce nejsou věda.
Stačí mít pomlázku
a dostaneš hromadu pamlsků.

Velikonoce

Velikonoce, Velikonoce,
bývají jen jednou v roce!
Dejte vejce do rance
Václavovi, Marjánce.

Velikonoce

Malujeme vajíčka, zbývá krátká chvilička. A tak pozor, holky, dejte, vyšlehat se nenechejte.

Velikonoce

Smrtná neděla, kdes klíče dala?

Dala jsem je, dala Květné neděli.

Květná neděla, kdes klíče dala?

Dala jsem je, dala Květným pondělkům.

Květný pondělku, kdes klíče poděl?

Poděl jsem je, poděl Zeleným čtvrtkům.

Zelený čtvrtku, kdes klíče poděl?

Poděl jsem je, poděl svatému Jiří.

Svatý Jiří vstal, zemi odmykal,

aby rostla tráva, tráva zelená

a z ní vykvetla bílá leluja,

hej nám hej, bílá leluja.

Velikonoce

Velikonoční zajíček
snesl už spoustu vajíček.

Jirka má velkou sílu,
v pondělí ráno k dílo!

Ze sukýnky se práší
bude to trochu dražší!

A tak v pondělí z rána,
dostal dvě malovaná.

VELIKONOCE

Přicházejí VElké svátky

- jak to píší v BibLI řádky.

KOnčí zima - jaro voní

NO a dívky jako loni

CElé bledé ve tváři

- chrání se včas polštáři. 

Velikonoce - žádná věda

Velikonoce - žádná věda

Koleda, koleda,
Velikonoce nejsou věda.
Stačí mít pomlázku
a dostaneš hromadu pamlsků.

Velikonoce 3. tisíciletí

Velikonoce 3. tisíciletí

Velikonoce začínají,
kluci výslužku dostávají,
holky zase po zadnici,
copak je to za tradici?!

Spravedlivá jistě není,
ale brzy se to změní,
s pomlázkou vás poženeme
a zadky vám proženeme.

Velikonoce jsou chvíle klidu.

Velikonoce jsou chvíle klidu...

Velikonoce jsou chvíle klidu,
které prospějou všemu lidu,
nezapomeňme ani na tradice,
už předem malujeme kraslice
a na Velikonoční pondělí
pomlázkou by dámy dostat měly,
chlapci za tímto účelem
obchází dům za domem,
koledu si vždy odnášejí
a pořád se něčemu smějí.
Ale pozor, když to přeženou,
po dvanácté sprchu dostanou.
Velikonoce.
Asi není moc těch, kdo by je neměl rád.
Teď nezbývá než se svátečně naladit a oslavovat.

Velikonoce jsou chvíle klidu...

Velikonoce jsou chvíle klidu...

Velikonoce jsou chvíle klidu,
které prospějou všemu lidu,
nezapomeňme ani na tradice,
už předem malujeme kraslice
a na Velikonoční pondělí
pomlázkou by dámy dostat měly,
chlapci za tímto účelem
obchází dům za domem,
koledu si vždy odnášejí
a pořád se něčemu smějí.

Velikonoce jsou už v neděli...

Velikonoce jsou už v neděli...

Velikonoce jsou už v neděli,
kam se vajíčka poděly...
Obchody zejí prázdnotou,
tohle zavání levotou...

Velikonoce jsou všude

Velikonoce jsou všude

Velikonoc jsou plné zprávy,
jsou všude mezi námi,
Velikonoce jsou i v nás,
je to lásky a pohody čas.

Velikonoce klepou na dveře

Velikonoce klepou na dveře

Velikonoce klepou na dveře,
ten, kdo jim otevře,
čeká ho košík vajíček
a navrch čokoládový zajíček.

Velikonoční

Velikonoční

Běží bílý králíček,
v tlamičce má košíček,
v tom košíčku vajíčka,
co mu dala slepička.

Velikonoční

Koleda, koleda, jarní trávo
ať je tady všechno zdrávo.
Koleda, koleda, travičko
vyskoč aspoň maličko.

A pak ještě výš
udělej nám skrýš.
Pro zajíčka, pro vajíčka
i pro toho koledníčka
co si pokoj nedá
a vajíčka hledá.

Říká přitom
Koleda, koleda, jarní trávo
ať je tady............

Velikonoční

Zakvokala kvočna,
kvočna ukvokaná,
zakvokaly slepice
zlobily se velice na kohouta.

Proč se zlobí, já už vím,
teď já tomu rozumím.
Zlobí se ty slepice,
kvočna jenom vejce bílá!

Bodej by se nezlobila.

VELIKONOČNÍ VAJÍČKA

 

VELIKONOČNÍ  VAJÍČKA

Od slepičky babička

přinese nám vajíčka.

S maminkou je uvaříme,

barvičkami nazdobíme.

 

Velikonoční cesta

Velikonoční cesta

Hopká zajíc přes pole,
měl to vzít radši na kole,
ale co, tak už se stalo,
tak mu to víc práce dalo,
stejně ti košíček dal,
co pro tebe nachystal.
Snad ti radost udělal :-)

Velikonoční děšť

Když prší

do božího hrobu,

bude žíznivý rok.

Velikonoční hádanka

Velikonoční hádanka

Slepička je snese,
zajíček donese,
pohladí vaše srdíčka...
Co je to?
Přeci - velikonoční vajíčka!

Velikonoční kazi

Velikonoční kazi

Vajíčka nám zdražili
a svátky tak ztížili,
jak na ně už ale víme,
slepice si nakoupíme,
vajec bude habaděj,
a teď se, politiku, směj!

Velikonoční krize

Velikonoční krize

Posílám ti pomlázku,
ale jenom po hlásku.
Dneska si jist nikdo není,
je tu nové nařízení.
Slepička má ptačí chřipku,
nejde ani ke krmítku.
Pořád někde hnízdo hledá,
ale stejně vejce nedá.

Velikonoční pro holky

Velikonoční pro holky

Kropenatá slepička
snesla bílá vajíčka,
obarvím je, vymaluji,
všechny chlapce podaruji,
pentličky si nastříhám,
na pomlázku jim je dám.

Velikonoční pro holky

Kropenatá slepička 
snesla bílá vajíčka, 
obarvím je, vymaluji, 
všechny chlapce podaruji, 
pentličky si nastříhám, 
na pomlázku jim je dám.

Velikonoční pro kluky

Velikonoční pro kluky

Upletl jsem pomlázku,
je hezčí než z obrázku,
všechny holky, které znám,
navštívím a vymrskám,
než mi dají vajíčko,
vyplatím je maličko.

Velikonoční pro kluky

Upletl jsem pomlázku, 
je hezčí než z obrázku, 
všechny holky, které znám, 
navštívím a vymrskám, 
než mi dají vajíčko, 
vyplatím je maličko.

Velikonoční přáníčko

Všichni se rádi mějte,
velikonoční svátky si užívejte,
malované vajíčko ať vás potěší
a čeká vás jenom to nejlepší.

Velikonoční přáníčko

Hody, hody doprovody,
já jsem malý zajíček.
Nalaďte se do pohody
s nůší plnou vajíček.

Hody, hody doprovody,
já mám jedno přáníčko:
Hodně štěstí, žádné škody,
v duši jarní sluníčko.

Velikonoční slepičí smutek

Velikonoční slepičí smutek

Velikonoce už jsou na obzoru,
a my říkáme kohoutu senioru:
„Kohoute, kohoute, vyřiď slípkám,
aby se vyhnuly ptačím chřipkám.
A aby nám snesly vajíček kopu,
aby pokryla Kunětickou horu!”

Velikonoční svátky

Velikonoční svátky

Velikonoce se slaví,
každý se dobře baví,
venku sluníčko svítí,
všude kvete kvítí,
život je prostě báječný,
každý okamžik jedinečný,
kdyby Velikonoce byly celý rok,
do ráje zbýval by už jenom krok.

Velikonoční zajíček...

Velikonoční zajíček...

Velikonoční zajíček
nese plno vajíček,
nese je na Velikonoce,
skončila mu v potoce.
Chudák zajíc pláče, pláče,
ouška ve vodě při tom máče.
Zajíc vejce nedonesl,
lidem štěstí však přinesl.

Velitel

Máme malé tele,

jdeme do jetele.

Filip je velitel,

na jetel má pytel.

Velitel

Velí, velí, velitel,
velikému pluku.
Je to velký velitel
několika kluků.

Velká husa malým radí

Velká husa malým radí,
ať se dobře vydovádí.
Když je hodně sluníčka,
husy láká vodička.

Velké kolo uděláme

Velké kolo uděláme,
protože se rádi máme.
Kdo si s námi nechce hrát,
může v koutě tiše stát.

Velikánská novina,
přiletěla bublina.
Bublina se nafukuje,
bříško se jí naparuje.

Podívejte děti,
jak bublina letí
vyletěla nad náš dům,
udělala prásk a bum!

Varianta 2:

Velké kolo uděláme,
my se spolu rádi máme.
Kdo si s námi půjde hrát,
ten bude náš kamarád.

Velké X

Ani Xaver, ani Xena,

malé x ve jménu nemá,

proto vezmi černý fix,

jméno napiš s velkým X!

Velký pátek

Prší-li na Velký pátek,

je k doufání úroda.

Velký pátek

Velký pátek vláha

- úrodu zmáhá.

Velryba

Je velryba velká ryba?

To by byla vážně chyba.

Velryba je vodní savec,

k tomu navíc skvělý plavec.

Velryba

Velryba má tuze ráda, když jí plavčík drbe záda.

Pak ho sveze na hřbetě, po všech mořích na světě.

Velryba

Kdo pak se to v moři
žene tryskem?
Kdo to frká, funí, lapá dech?
Velryba se táhne
s vodotryskem,
nese si ho domu na zádech.

Velryba

Dělá chybu, ba velchybu, kdo velrybu má za rybu. Když velryba krásně zpívá, ryba mlčí nebo zívá.

Vem pytel

Vem pytel, di žebrat,
vem pytel, di žebrat,
ani na sůl, ani na sůl,
ani na sůl, ani na sůl.

Véna má rád vlažnou vodu

Véna má rád vlažnou vodu,
vypouští ji z vodovodu.
Napřed vanu napustí,
vykoupe se, vypustí.

Venca

Venca koupil tác, Tác upadl – bác! Na tácku měl věcí víc, Teď na tácku není nic.

Věnceslav

Věnceslava zleva, zprava
zdobí samé věnce,
jenže věnce po maměnce –
vavřínová sláva.

Venda a páv

Venda vidí páva, páv si vodu dává.

"Páve, jak ti voda chutná?"

Pávovi je Venda putna.

Vendelínek

Vendelínek nebyl líný,

hledal v poli úpolíny,

hledal v poli jetýlek,

lítal jako motýlek.

Vendulka

Kolem důlku pro Vendulku
je to jako v ráji.
Kluci vždycky o kuličky
s Vendulkou si hrají.

Věneček

Uvíjíme věneček,

ze všech našich kytiček.

zapleteme do věnečku

kvítek, lístek i větvičku,

jaké jméno máš? ...

Tak pojď mezi nás.

Věnečky

Větřík hladí naše vlásky, natrháme sedmikrásky.
Slunko svítí z modré výšky, natrháme pampelišky.
A když květy natrháme, věnečky z nich uděláme.
Nejhezčí jsou pro maminky, vpletem do nich konvalinky.

Věnečky

Větřík hladí naše vlásky, natrháme sedmikrásky.
Slunko svítí z modré výšky, natrháme pampelišky.
A když květy natrháme, věnečky z nich uděláme.
Nejhezčí jsou pro maminky, vpletem do nich konvalinky.

VENKU MRZNE A SNĚŽÍ...

VENKU MRZNE A SNĚŽÍ...

Venku mrzne a sněží,
Ježíškovi do saní.
Ježíšek má dárků moc,
copak nám dá pro radost?
Ať je to, co je to,
chceme Ježíška šťastného.
My Vám přejem to samé,
hlavně zdraví dost,
ať se tu sejdeme,
i ten příští rok.

Venku není sluníčko

Že venku není sluníčko,
vadí nám jenom maličko,
zábava stejně tam je,
s drakem si každý užije
a až zanedlouho přijde zima,
vytáhnem lyže a bude to prima.

Venku stojí kočárek

Venku stojí kočárek,
máma čeká na párek.
Pospěšte si maminko!
Brečí vám tam miminko...

Venku zima, teplo v bytě

Venku zima, teplo v bytě,

mrazík souká bílé nitě,
krajkářky jim vážou kličky,
vinou nitě na paličky.

Příze hora, práce moc,
paličkují celou noc.
Než se ráno vzbudí Majka,
bude oknosamá krajka.

Véno Véno

Véno Véno podej vanu,
vykoupáme malou pannu.
Tu je voda tu je vana,
panna už je vykoupaná. 

Véno Véno podej vanu

Véno Véno podej vanu, vykoupáme malou pannu. Tu je voda tu je vana, panna už je vykoupaná.

Véno Véno podej vanu

Véno Véno podej vanu, vykoupáme malou pannu. Tu je voda tu je vana, panna už je vykoupaná.

Véno, Véno

Véno, Véno, podej vanu,
vykoupáme malou pannu.

Tu je voda, tu je vana,
už je panna vykoupaná.

Véno, Véno, podej vanu

Véno, Véno, podej vanu,
vykoupáme malou pannu.
Tu je voda, tu je vana,
už je panna vykoupaná.

Vepř

Zopakujeme si zase:

vepř je pašík, tedy prase.

Špína, ta mu nevadí,

chrochtá, v blátě dovádí.

Vepř

Nejradši se pase vepř neboli prase; protože mu všecko chutná, kulatí se v pase.

Vepři

Ve chlívku jsou vepři

velmi často ve při,

zda z jednoho koryta

najedí se dosyta.

 

Vepřo knedlo

Prý si kdysi lesní víly vepřo knedlo oblíbily.

Prý čas letěl, lesy houstly, lesní víly zvolna ztloustly.

Vepřo knedlo, k tomu zelí...

Prý jen proto vymizely.

Veronika

Veronika nenaříká,
nefňuká a nelká.
Veronice převelice
sluší mašle velká.

VERŠOVÁNKY PRO MRŇATA

Pejsek štěká hafy haf,

kotě číhá, dělá "baf",

koza mečí mé mé mé,

kam to leze? Na tebe!

 

 

Houpy hou, krávy jdou,

nesou mlíčko pod vodou,

a ta naše jalovička

nemá ani kapku mlíčka,

jenom čtyři nohy

a veliké rohy.

 

 

 

Nasypeme máček,

přiletí k nám ptáček.

Sýkora je uličnice,

zobe jenom slunečnice

a ten mák

a ten mák

rozfouká nám severák. (fůůůů)

Věřit

Věř, ale viz komu.

Veselá abeceda

A — Ách, ách, ách,
Adam nerad hrách.
Má rád jenom banány
náš Adámek zmlsaný!   

B — Běží beran z kopečka, 
za beranem ovečka.
Běží, běží .......
bác a leží!

C — Cilka cucá cukroví,
cvrček cvrčí ve křoví.
V Cidlině candát cachtá se,
cibule cestou svléká se.

Č —  Černá čára, bílá čára
Čeněk na čtvrtku si čmárá.
Počmáral už čtyři bločky,
čmárá čápy, čmárá kočky.

D — Dneska děda dostal dárky:
dort a dýmku a dva párky.
Dort dal Dáše, párky Doře.
Dík za dýmku, dýmá dobře.

E — Emilka, Emila,
sedm dní se nemyla.
Edovi se v elektrice
nezalíbila.

F — Flétna, fagot, fujara,
s fábory jdou do jara.
Flétna píská, fagot bručí,
fujara se foukat učí.

G — Šla gorila v gumáku,
koupit za groš šumáků.
Jedla guláš s paprikou,
měla žízeň velikou.

H — Hádali se hafani,
o hladovou snídani.
O holou kost.
Ham, ham .... a dost.

CH — Chlapci z Chlumce,
chytli sumce.
Chlapák! — vážil čtyři unce.

I — Instalatér Ivan,
má indický divan.
Od fakíra z Barmy,
za opravu karmy.

J — Jede Jitka do Jičína,
má jablíčko k svačině.
Než ho dojí, vláček stojí,
jejda — a jsme v Jičíně.

K — Kutálí se klubíčko.
 — zkus mě chytit kočičko! —
Kotě v koutě kouše drápek:
 — kouknu se Ti na kabátek!

L —  Lávka, larva, labuť, len,
když se splateš, musíš ven!
Liška, lípa, lupen, lať,
Až to řekneš, tak se vrať.

M — Meluzína, meluzína,
mete mouku do komína.
Meluzína s metelicí město mizí pod čepicí.

N — Nosorožec s norkem,
nesli nůši s pórkem.
Nevím nač jej hromadí,
neboť pórek neradi.

O — Šel osel s oslicí,
vysokou ostřicí.
Odvahu oslice,
ostrá je ostřice.

 P — Pouť je pusa od perníku,
pušky, pendrek, panoptikum.
Provazochodci a psíci,
přestrojení pidižlíci.

R — Řekni, Rudo: ryba, rak,
rohlík, hrnec, srnec, prak.
Až to řekneš desetkrát,
bude Tě mít ráček rád.

Ř — Řekni mi Řehoři,
proč v řece nehoří.
Proč křupe ředkvička,
proč jiskří jiskřička.

S — Soudek soudku posmívá se: -Slušné bříško, kde se pase? — Tam kde Tvoje, sousede,
podívej se na sebe!

Š — Šly myšky na šišky, svlékly si kožíšky,
šup s nimi do šípků,
jak kočka do sklípků.
Šípky nato tata, byly do chlupata!

T — Táta plete tetu Květu,
s kterou troubí na trumpetu a to není příjemné,
teta umí táta ne.

 U — U je kousek olůvka,
obrácená podkůvka.
U je ucho, úsměv koutků,
U jsou ústa do kornoutku.

V — V pravo hleď, v levo v bok,
když Vám velím, držte krok.
Vzpor a vztyk, zákryt těl,
velí Vám Váš velitel.

Z — Zeptejte se zajíce,
zda si zouvá střevíce.
Zasměje se, zadupá,
zatřese se chalupa.

Veselá kapela

Zuzka zpívá zvesela,. Láďa housle ladí, Pepík píská pikolu, Hančin hoboj hladí. Vendelína vábí ven tóny trubky táhlé, Bobeš rázně bubnuje, našel nápěv - na ... dvě !

Veselé jarní svátky

Venku svítí sluníčko namaluji vajíčko, ať je pěkně červené, modré nebo zelené. 
 

Veselé povětří

Vítr křídly mává,
vyplašil nám páva.
Zvedá prach a listí,
oblohu nám čistí.
Zahnal všechny mraky,
vypustíme draky.
Ať si vzhůru letí,
pro radost všech dětí.

Vesele si létám

Odnikud nikam
vesele si lítám,
říkají mi čmeláček
a mám mokrý sosáček,
nektar, ten mě láká,
je zázrak pro čmeláka.

Veselé vánoce

Co kaprovi vadí?
když se plácá v kádi.
Najde s lidmi příměří?
Dnes se má stát večeří.
Chtěl by štěstí trochu,
„Halóóó, pojď sem hochu.
Jsem jen ryba, ty máš moc“,
kapr prosí o pomoc.
 

"Kapře kapře kapříku,
dobře ti bylo v rybníku.
Ještě v létě v čisté vodě,
plaval jsi si na svobodě."
 

"Rybáři sítě rozhodili,
a všechny nás ulovili.
Kapři nejsou rádi,
když si plavou v kádi.
Pomoz prosím Petříčku."

"Jen se neboj kapříčku."
Péťa podal peněženku.
Kapr už je z kádě venku.
kapra opatrně vzal,
cestou k rybníku se dal.
Péťa však nešťastně zírá,
samý led a žádná díra.
Když v led změnila se voda,
kdo pomocnou ruku podá?
Péťa opět spěchá v šeru,
zpátky domů pro sekeru.
Vydrž milý kapříčku,
ještě malou chviličku.
Péťa jako o život,
kapříkovi seká vchod,
aby mohl do vodičky,
pod ledem malé rybičky,
čekají už na strýce,
kapříci a kapřice.
Velký kapr děkuje,
ve vodě si libuje,
s rodinou se raduje.

Táta chtěl by kapra lovit,
a máma se bude zlobit.
Svobodou kapra obdaroval
a nakonec nelitoval.

Rybník mezi mokřady,
ukrývá vzácné poklady.
Petříkovi za zády,
se vynořily rybičky
a nesou pravé perličky.
Jedna po druhé z vody vykukují
a za záchranu kapra štědře poděkují.
Že se někdy dobré skutky nevyplácí?
Však zázraky se dějí, hlavně o vánocích.

Kapr dlouho pod hladinou byl
a pak se náhle vynořil.
Péťovi nese starou rybí záhadu.
Dřevěnou mapu s klíčem k pokladu.
Ten je jen o vánocích k mání,
od soumraku, do kohoutího kokrhání.
Kousek odsud v lese.
Péťa mapu nese.
Na jeskyni zaťuká,
a praví - pokladě, nesu ti rybí šupinu,
prosím, dej mi pár mincí pro hladovou rodinu.
pak udiveně zamrká.
Zírá na třpytící se parádu.
Tisíce zlatých mincí z pokladu.
Deset rybích šupin dal,
deset zlatých mincí vzal.
Naplnil svou peněženku,
za chvíli je opět venku.
A sotva vyšel, zavírá se vchod.
Běží domů, utíká jako o život.

Rodičové milí,
co stalo se mi,
tomu byste nevěřili,
tati, mami,
dnes si kapra těžko dáte,
zatoulal jsem se k rybníku a lesu,
však přece něco nesu,
nesu perly a mince zlaté.
A aby štěstí provázelo naši rodinu,
mám pro každého malou rybí šupinu.
Táta s mámou podiví se,
a raději neptají se.
Možná zažili si dávno před roky,
že na vánoce dít se mohou zázraky.
Kouzelný oslík otřásl se drobátko?
Hele,
za oknem nám chrochtá zlaté prasátko.

Vesmír

Podívej se na oblohu,
možná támhle někde v rohu
stojí mimozemský kluk
a dělá si na nás kuk!

Kouká na nás z velké dálky,
oči má jak dva korálky.
Na hlavě dvě anténky,
skrz ně chytá myšlenky.

Chci jet taky do vesmíru
a prozkoumat černou díru.
Nasednu na mléčnou dráhu
a na dlouho budu v tahu.

Podívej se na nebe,
kdosi kouká na Tebe.
Že tam není? Co Ty víš,
třeba ho jen nevidíš.

Veš

Veš je malý parazit,

v srsti zvířat chtěl by žít.

Někdy se též vidí

i ve vlasech lidí.

Kouše kůži a krev saje,

schovávanou si tam hraje.

Věta

Povíme jen jednu větu:

"Je tu Květa na výletu."

 

Větrník

Já mám doma větrník, udělal ho náš Toník. Když se do něj zafučí, větrník se zatočí.

Větříček

Foukej, foukej větříčku, shoď mi jednu hruštičku. Shoď mi jednu nebo dvě, budou sladké obě dvě.

Větřík

Vane větřík hřejivý,

hřeje vřes i jiřiny, 

vane větřík od říčky,

říkají to jiřičky.

  

VĚTVIČKA JMELÍ OŽEHNUTÁ...

VĚTVIČKA JMELÍ OŽEHNUTÁ...

Větvička jmelí ožehnutá mrazem,
na misce ořechy a ovoce.
A cinknutí hvězdy upuštěné na zem,
z níž po ráji to bude vonět rázem.

Věty pro "U"

Budu mít buchtu.
Půjdu domů.
Umyj si ústa!
Umyj si uši!

Veverka

Veverka Čiperka, ta druhá Zrzečka
honí se po stromech do kolečka.
Z větvičky na větev, z cestičky na pařez
a zase na větev do kolečka.

Veverka

Veverka
Veverka Čiperka, ta druhá Zrzečka
honí se po stromech do kolečka.
Z větvičky na větev, z cestičky na pařez
a zase na větev do kolečka.

Veverka

Houbař lesní ticho ruší

jako by snad neměl uši.

"Terko, kde jsi?" zakřičí

až se sype jehličí.

"Nevidělas tu mou dcerku?"

obrátí se na veverku

hlas už se mu strachy třese.

"Ztratila se mi tu v lese."

Veverka hned hop a skok

po větvích až za potok.

Tam už táta vidí Terku

zapomene na veverku

poděkuje, až když z výšky

na nos spadnou mu dvě šišky.

 

VEVERKA

VEVERKA

Pod keříčkem u lupínku, našla jsem dnes holubinku.

Hop, skok, tralala, ta mi pěkně chutnala!

A když jsem šla trhat šišky, přišla jsem tam na oříšky.

Hop, skok, tralala, oříšky jsem trhala!

 

Veverka

Veverka ve větvích bývá,
větvemi ji vítr kývá. 

Veverka

Veverka

Obědvala veverka oříšky i jadérka,
na pasece rostla bedla, tu veverka také snědla.

Veverka

Plachtí vzduchem, skáče z výšek, šplhá vzhůru po kmeni. Za šišku a za oříšek les ti v cirkus promění.

Veverka

Lez, veverko, lez,

zná tě celý les:

zná tě modřín, zná tě jedle,

i ta borovice vedle,

zná tě smrk a zná tě dub,

i ti chlapci, co jdou z hub.

Veverka

Veverka sedí v pelíšku,
louská devět oříšků.
Šel tam tudy Pepek,
se dvěma jí utek.

 

Veverka

Veverka
Veverka Čiperka, ta druhá Zrzečka
honí se po stromech do kolečka.
Z větvičky na větev, z cestičky na pařez
a zase na větev do kolečka.

 

Veverka

Celý podzim veverka je

pilná jako včela.

Vše, co v lese právě zraje,

doma by mít chtěla.

Proč myslíte, že to dělá?

Bez šišek a oříšků

v zimě by pak hladověla

a zmrzla i v kožíšku.

Veverka

Veverka Čiperka, ta druhá Zrzečka
honí se po stromech do kolečka.
Z větvičky na větev, z cestičky na pařez
a zase na větev do kolečka.

Veverka

Obědvala veverka oříšky a jadérka,

na pasece rostla bedla, tu veverka taky snědla.

Veverka

Večeřela veverka

oříšky a jadérka.

Na louce vyrostla jedla,

tu veverka nedojedla.

 

Veverka

Žije v lesích, známá věc,

je to savec - hlodavec.

Silné zuby, ty má k tomu,

že jí suché plody stromů.

Oříšky a bukvice

chutnají jí velice.

Velký hustý ocas vzadu

nemá jenom na parádu.

Když při skocích vzduchem pluje,

ocasem si kormidluje.

Veverka a Klárka

Veverka skáče hop, hop, hop

za oknem stádo antilop.

Veverka louská oříšky,

Klárinka kouká na šišky.

Veverka sedí,

Klárinka hledí.

Veverka mlaská,

Klárinka tleská.

Veverko, pojď si hrát a

buď náš nejlepší kamarád.

Klárinko, je čas jít spát!

Mami, musíme veverkám dobrou dát!

veverka a oříšek

Skákala rozverně veverka po lese,
holky, kluci veverčí, podívejte se!
Jaký jsem to našla překrásný oříšek,
ten nás všech zbaví hned kručení bříšek.
Ostatní veverky vese hopsaly,
jak se dnes luxusně napapkaly
a skrz větve prosvitlo sluníčko,
aby pohladilo veverku na líčko.

Veverka Čiperka

Veverka Čiperka, ta druhá Zrzečka 
honí se po stromech do kolečka. 
Z větvičky na větev, z cestičky na pařez 
a zase na větev do kolečka.

Veverka čiperka

Veverka, čiperka
sedí v rudém kožíšku
louská si jadérka
ze šišek a oříšků
skoč veverko skoč
s námi se zatoč.

Veverka obědvala

Obědvala veverka oříšky i jadérka, 
na pasece rostla bedla, tu veverka také snědla.

Veverka to nezapírá,

Veverka
to nezapírá,

Sladká jádra v zimě sbírá.

Kolik jich má, nepoví.

V zimě, až sníh začne vát,

může si jich trochu dát

na vánoční cukroví.

 

Veverka v kožíšku

Veverka, čiperka, sedí v rudém kožíšku, 
ráda jí jadérka z ořechů a oříšků. 
Skoč, veverko, skoč, S námi se tu toč!

Veverka v pelíšku

Veverka sedí v pelíšku, 
louská devět oříšků. 
Šel tam tudy Pepek, 
se dvěma jí utekl.

Veverky

Tam v korunách, vidíš, strýčku, tu zrzavou veveřičku?

Za ní skáče druhá, třetí, jsou to jistě její děti a hrají si na honičku.

Veverky

 

Tam na stromě u větvičky
hopsají dvě veveřičky.
Pak zmizela jedna v lese,
v pacičkách si šišku nese.

Semínka si dopřává -
černá i ta rezavá.
Na zimu má v pelíšku
každá kupu oříšků.

Veverky

Smály se veverky na stromečku,

že zajíc sedává na bobečku.

Smály se veverky na pařeze,

že zajíc na stromek nevyleze.

Veveřice

Veveřice, veveřice měly velké tahanice. 

Měly velké tahanice, o lískový oříšek.

Podívejme dva oříšky, řekly si dvě malé myšky.

Vezmeme je, odneseme. K nám do naší spížky.

Veveřice

Stojí velká borovice
na ní sedí veveřice
veveřička spolkla šišku
teď jí šiška tlačí v bříšku
Houpy houpy, hou
koníčci jedou,
tralala, tralala
koníčci jedou.

Hučí vítr z hor
už jede traktor
tralala, tralala
už jede traktor.

Viděla jsem

Viděla jsem sýkorku,

chodila k nám po dvorku.

Viděla jsem stonožku,

jak hledala ponožku.

Viděla jsem kočičku,

sháněla se po mlíčku.

Pak přilétl černý kos

a nadával, že je bos.

Vidím

Ivan poví Víťovi,
Vidím koláč makový.
Vidím, vidím, pak ho jím,
Nikomu to nepovím.

Vidíš žirafy a slony?

Vidíš žirafy a slony?

Okusují velké stromy.

Sloni všechny dobroty

otrhali choboty.

Vidlička a nůž

Potkal takhle nůž vidličku, sedli spolu na lavičku. Nůž povídá: ”Hele, Maruš, kdo vzpomene na mě, na nůž?” Maruš se jen smutně dívá: „Nikdo na nás nevzpomene!” Odpoví a nůž souhlasně kývá. „Ale když se dáme k sobě, nebudeme tu tak marně, spolu zvládnem mnohem víc, člověku pomůžem lecos sníst. Kaši, řízky, fazole, vše, co bude na stole. Ty nakrájíš, já to beru, ve mžiku je po obědu.”

Víkend

V sobotu, v neděli

to my neděláme.

Ale hned v pondělí

hodně díla máme.

Viktorie

Viktorie záhon ryje –
to jsou, pane, cviky!
Tu v tom horku na Viktorku
zavolali: „Viky!“

Víla

Do rybníčku padla kapka,
je to slza víly.
Ztratila šátek z mlhy,
byl sněhově bílý.

Z rána bylo trošku chladno,
vzala jsem si svetřík.
Šátek jsem si odložila,
odfoukl ho větřík.

Víla Klárka

Víla Klárka z lesní loučky,
co zná všechny holky, kloučky,
natrhla si sukýnku,
šitou z hvězdných plamínků.

Sedí u trnky a pláče,
zajíc Ferda kolem skáče,
tuší proč je Klárka smutná,
oprava je víc než nutná.

Pavouček od lesních skřítků,
upřede ji z mlhy nitku,
komár, krejčí od tří hub,
sešije ji coby dup.

Víla Klárka z lesní loučky,
co zná všechny holky, kloučky,
spravenou má sukýnku,
šitou z hvězdných plamínků.

Víla Klárka

Víla Klárka

 

Víla Klárka z lesní loučky,
co zná všechny holky, kloučky,
natrhla si sukýnku,
šitou z hvězdných plamínků.

Sedí u trnky a pláče,
zajíc Ferda kolem skáče,
tuší proč je Klárka smutná,
oprava je víc než nutná.

Pavouček od lesních skřítků,
upřede ji z mlhy nitku,
komár, krejčí od tří hub,
sešije ji coby dup.

Víla Klárka z lesní loučky,
co zná všechny holky, kloučky,
spravenou má sukýnku,
šitou z hvězdných plamínků.

Vilma

Na filmu mám Vilmu,

hledám jí u  jílmu.

Víly

Byly tady bílé víly,

milé byly, vínek vily.

Byly tady bílé víly,

vodu lily, víno pily.

Víš, kdo plete sítě z nití

Víš, kdo plete sítě z nití,
na kterých se rosa třpytí?
Devět čilých pavoučků,
na zeleném paloučku.

Víš, proč malé medvíďátko spí tak sladko

Víš, proč malé medvíďátko

spí tak sladko, ach tak sladko? 

Ono se mu v noci zdá,

jak to bývá u medvědů, 

o velikém hrnci medu. 

Proto malé medvíďátko

spí tak sladko, ach tak sladko. 

Vít a Vanda

Vít a Vanda k vodě letí, u vody je hodně dětí. Na Vendu tam volají, do vody ho lákají

Vít má zelí na voze

Vít má zelí na voze,
nám ho veze i koze.
Zelí veze domů Vít,
zelňačku z něj bude mít

Víta

Bavím Víťu, bavím mámu, pobavím i Evu, Vláďu. Velkou vanu venku máme, Ivánka my vykoupáme. Vítek volá na Ivana: Ivo je tě plná vana.

VÍTACÍ

 VÍTACÍ

            DOBRÉ RÁNO, DOBRÝ DEN,

            AŤ JE KRÁSNÝ CELÝ DEN.

            TOMU KDO TU S NÁMI NENÍ,

            POŠLEME TEĎ POZDRAVENÍ.

 

Vitamínová básnička

Vzal jsem žlutou tužku,
namaloval hrušku.
Vedle hrušky jablíčko,
červené jak srdíčko.

Nakreslil jsem vitaminky,
co jsem dostal od maminky.
Vyrostly nám na zahrádce,
byla s nimi spousta práce.

A teď kreslím pilulky
od magistry Lidunky.
Jsou to taky vitaminy,
ale o maličko jiný.

Ty se musí polykat,
a to nemá každý rád.
Vitaminy potřebujem,
zvítězíme nad zlým virem.

Vítání

Vilík vidí Víta,

jak se s Vildou vítá.

Vítali se U Víta,

viděla je Margita.

 

 

Víte, co je pochod husí?

Víte, co je pochod husí?
Kdo to neví ať to zkusí!
Levá, pravá krok sum krok,
jak nám velí hafan Brok.

Vítr

Letí vítr do všech stran,
rozkolébal žita lán.
Brzy z klasů zrníček,
bude nový chlebíček.

Vítr

Letí vítr do všech stran, rozkolébal žita lán. Brzy z klasů zrníček, bude nový chlebíček.

Vítr

Fouká vítr, fouká,

potichu si brouká.

Zpívá stromům písničku,

pocuchá jim hlavičku.

Vítr

Vítr z naší ulice vykouzlil nám včera ptáka z obyčejné čepice! Jak to kouzlo dělá, děti? Chytí čapku - a už letí !

Vítr

Já jsem vítr jako drak,
rozeženu každý mrak.
Utíkejte, utíkejte,
ať mu všichni utečete.

Vítr fouká do komína

Vítr fouká do komína, všemi okny lomcuje,
Vysmívá se meluzína, proč ten vrabec běduje.
Ref:
Fiů, fiů, fí
Vysmívá se meluzína, proč ten vrabec běduje.

Jen se nesměj meluzíno,

taky by tě přešel smích.
Kdybys měla uklizíno,

do bytu ti padal sníh.
Ref:
Fiů, fiů, fí
Kdybys měla uklizíno, do bytu ti padal sníh.

Vítr na Bartoloměje

Fouká-li na Bartoloměje z Moravy,

vorej sedláčku, pomaly;

fouká-li na Bartoloměje vítr z Čech,

pak si sedláčku, s oráním pospěš!

Vítr na Josefa

Je-li na svatého Josefa vítr,

potrvá čtvrt roku.

Vláček

 

Vláček

Jede vlásek plný hraček

do kopců i do zatáček.

Pohádkový rychlovlak

houká, syčí jako drak.

Vláček

Vláček

Rychlík houká, hucí, hvízdá,

to je přece jiná jízda,

můj drevený vláček

leze jako dráček.

vláček

Jede vláček, jede vlak,
děti rychle nasedat.
Pojedeme k babičce, 
k strýčkovi  i k tetičce,
pozor děti stát. 
Rychle vysedat.

Vláček

Jede vláček kolejáček,
pěkně houká do zatáček.
Jede, jede pro děti,
Cestu zná už zpaměti.

Vláček

Jede vláček kolejáček, 
jede houká do zatáček, 
od nádraží k nádraží, 
cestující rozváží.Hu hu hu…

Vláček

Vláček jede,
vláček houká,
do kopce se
zvolna souká.

Přednosta nám
salutuje,
Vláček brzdí,
zastavuje.

Vláček

Do tunelu vláček vjel,

v té tmě vůbec neviděl.

Že však cestu dobře znal,

uháněl si klidně dál.

Do stanice přijel včas,

zítra tudy jede zas.

Vláček

Jede vláček, jede vlak, děti rychle nasedat. Pojedeme k babičce, k strýčkovi i k tetičce, pozor děti stát. Rychle vysedat.

Vláček

Jede vláček kolejáček, pěkně houká do zatáček. Jede, jede pro děti, Cestu zná už zpaměti.

Vláček

Jede, jede vláček, jede, jede vlak, rychle milé děti, rychle nasedat. Pojedeme k babičce, strýčkovi i tetičce, jede, jede vláček, jede, jede vlak.

Vláček

Vláček jede,
vláček houká,
do kopce se
zvolna souká.

Přednosta nám
salutuje,
Vláček brzdí,
zastavuje.

Vláček

Vláček
Jede vláček plný hraček
do kopců i do zatáček.
Pohádkový rychlovlak
houká, syčí jako drak.

Jezdí vláček tam i zpět.
Vrátí se nám v pořádku?
Veze totiž na výlet
zoologickou zahrádku.

 

Vláček

Vláček
Rychlík houká, hučí, hvízdá,
to je přece jiná jízda,
můj dřevěný vláček
leze jako ráček.

 

Vláček

Po kolejích vláček jede, sleduji ho pěkně vsedě. Nejdřív slábne troubení, pak nabírá zpoždění. A takhle to chodí vždycky, protože je elektrický. Pravidelně v úterky dochází mu baterky.

Vláček

Jede vláček kolejáček,

pěkně houká do zatáček.

Jede, jede pro děti,

cestu zná už zpaměti.

 

Jede vláček, jede vlak,

děti rychle nasedat.

Pojedeme k babičce,

k strýčkovi i k tetičce,

pozor děti stát.

Rychle nasedat.

Vláček

Jede jede vláček,

je to kolejáček.

Funí, píská, houká,

k tomu si i brouká.

Honem děti, nasedejte

na výlet se s námi dejte.

Jede jede vlak.

Je to osobák.

Vláček

Jede vláček, jede krajem,

my si také na vlak hrajem.

Jeden vagon, druhý, třetí,

zapojte se všechny děti!

Pára syčí, vláček houká,

pan výpravčí z okna kouká.

Vláček

Houká vláček hú, hú, hú,
podívejte, už jsem tu.
Jenom chvilku budu stát,
honem, lidi, nasedat!

Vláček

Houká vláček hú, hú, hú,

podívejte, už jsem tu.

Jenom chvilku budu stát - honem, lidi, nasedat!

Vláček

Houká vláček hú, hú, hú,
podívejte, už jsem tu.
Jenom chvilku budu stát,
honem, lidi, nasedat!

Vláček

Vláček
Jede vláček plný hraček
do kopců i do zatáček.
Pohádkový rychlovlak
houká, syčí jako drak.

Jezdí vláček tam i zpět.
Vrátí se nám v pořádku?
Veze totiž na výlet
zoologickou zahrádku

Vláček

Jede vláček plný hraček
do kopců i do zatáček.
Pohádkový rychlovlak
houká, syčí jako drak.

Jezdí vláček tam i zpět.
Vrátí se nám v pořádku?
Veze totiž na výlet
zoologickou zahrádku.

Vláček

Jede vláček, jede krajem,
my si taky na vlak hrajem.
Jeden vagón, druhý, třetí,
zapojme se všechny děti.

Pára syčí, vláček houká,
pan výpravčí z okna kouká.
Chvíli stojí vláček v klidu,
hned zas se dá do pohybu.

Vláček jako dráček

Rychlík houká, hučí, hvízdá, 
to je přece jiná jízda, 
můj dřevěný vláček 
leze jako ráček

Vláček kolejáček

Jede, jede, vláček,
jede, jede, kolejáček,
jede, jede, motoráček,
jede, jede, na výlet,
veze dětí nejmíň pět.

Děti z okna vyhlížejí,
překrásnou krajinu obdivují.
Když přijedou domů zpět,
vzpomínají na výlet.

Vláček plný hraček

Jede vláček plný hraček 
do kopců i do zatáček. 
Pohádkový rychlovlak 
houká, syčí jako drak.

Jezdí vláček tam i zpět. 
Vrátí se nám v pořádku? 
Veze totiž na výlet 
zoologickou zahrádku

Vláda Jara

Vláda Jara

Jaro je krásný čas,
po roce k nám zavítá zas,
když včelky z úlů vylétají,
i ony Jaro přivítají. 

Vyrůstají květinky
mezi nimi sněženky
a když vysvitne sluníčko, 
už brzy ráno raníčko
probouzí se příroda,
všude vládne pohoda. 

Na stromech už ptáci pějí, 
radost z Jara také mají,
motýli létají na lukách, 
voda mi teče po rukách.

Odkud potůček pramení,
tam všechno hýří zelení,
tam někde začíná les
a za ním je naše ves.

Když Zima Jaru trůn přenechá,
trochu zimy tu zanechá,
však Jaro vůbec nelení
a louka si užije barvení.

Když slunce ohřeje potůčky, 
Jaro jen malými krůčky 
od vlády odchází, 
zas Léto přichází.
 

Vladislav

Vladislav je dneska právě
připraven si vejskat;
o co, že se neroztřese,
dostane-li pejska?!

Vlak

Jede vláček, jede krajem, my si také na vlak hrajem, jeden vagón, druhý, třetí, zapojte se všechny, děti. Pára syčí, vláček houká, pan výpravčí z okna kouká. Chvíli stojí vláček v klidu, pak se zas dá do pohybu.

Vlak

Vlak

Jede, jede vlak,

rychle jako drak.

Jede, jede do daleka,

kde na deti voda ceká.

Vlak

Vláček jede krajinou,
zpívá si tu píseň svou.
Duní, hučí,
do kopce i někdy skučí.

Veze náklad obilí,
když si trochu popílí,
bude tady za chvíli.

Vlak

Leze, leze po železe,
očmuchává všechny meze.
Jede, jede na páru,
troubí při tom famfáru.

Vlak

Vlak se žene do tunelu
a v tunelu dělá melu.
čtyři hory, jeden les,
já jsem se v tom vlaku vez.
ššššš hůůůůůůů!

Vlak

Oblékání
Do tunelu jede vlak
pomaličku, tak a tak
kudy, kudy cestička,
už je venku pěstička/nožička!

Vlásky jako klásky

Dneska ráno o páté,
vstalo dítko strapaté.
Učešeme zlaté vlásky,
zlaté vlásky jako klásky.

Vlastíček skáče

Naše Hanči, hezky tančí.

Zato náš Vlastíček jančí,

skáče jak koza v ječmeni,

žádný tanečník to není.

 

Vlastimil

Máma myla Vlastimila,
vana plná pěny!
Voda stříká od Vlastíka,
mokrý strop i stěny.

Vlastní podobizna

 

Až se jednou namaluju,
určitě mně poznáte
podle očí, podle nosu,
podle tváře pihaté.

A když si pak spolu vyjdem
na kratičkou procházku,
nebude vám vůbec vadit,
že jsem jenom z obrázku.

Že mám oči vodovkové
a že jsem si na míru
ušil šaty zbrusu nové
z balicího papíru.

VLAŠTOVIČKA

VLAŠTOVIČKO LEŤ, UŽ JE NA TĚ ČAS,
LISTÍ ŽLOUTNE, POLETUJE,
PO STRNIŠTI VÍTR DUJE,
BUDE BRZY MRÁZ.

Vlaštovička lítá

Vlaštovička lítá,
povídá, že svítá,
svítá svítáníčko,
vstávej Anduličko!

Vlaštovičko

Vlaštovičko, leť,
už je na tě čas.
Listí žloutne, poletuje,
po strništích vítr duje,
bude brzo mráz.

Vlaštovičko

Vlaštovičko, leť,
už je na tě čas.
Listí žloutne, poletuje,
po strništích vítr duje,
bude brzo mráz.

 

Vlaštovičko

Vlaštovičko švitořivá,

co hrdélko tvoje zpívá

zvučně den co den?

Ráno budíš modlitbičkou,

večer ukládáš písničkou

svoje děti v sen.

Vlaštovičko švitořivá

Vlaštovičko švitořivá,

co hrdélko tvoje zpívá

zvučně den co den?

Ráno budíš modlitbičkou,

večer ukládáš písničkou

svoje děti v sen.

Vlaštovičko, leť

Vlaštovičko, leť, 
už je na tě čas. 
Listí žloutne, poletuje, 
po strništích vítr duje, 
bude brzo mráz.

Vlaštovičky

Vlaštovičky, vlaštovičky,

povídalky, švitořilky.

Už nám z dálky jaro nesou,

na domov se celé třesou.

Vlaštovičky

Vlaštovičky, vlaštovičky

povídalky, švitořičky,

už k nám z dálky jaro nesou,

na domov se celé třesou.

Vlaštovičky

Vlaštovičky, vlaštovičky, povídalky, švitořičky

Už k nám z dálky jaro nesou

Na domov se celé třesou.

Vlaštovičky

Vlaštovičky, vlaštovičky, povídalky, švitořičky

Už k nám z dálky jaro nesou

Na domov se celé třesou.

Vlaštovka

Potkala jsem vlaštovku, 
ona se mě zeptala: 
"nevidělas ostatní? 
Já jsem dneska zaspala. 
Měly jsme tu v osm sraz, 
bude podzim, tak je čas, 
letět - nevíš kde je jih? 
Mohla bys mi poradit?"

Vlaštovka

„Vrabčáku, ty nemáš zdání,
co je pravé stěhování.“
Vlaštovka si povzdechne,
„snad mě někdo vyslechne.“
„Lítám tam a zase zpátky,
na to je můj rozum krátký.
Proč je to tak zařízeno?
Nikdy nemám vybaleno!“

Vlaštovka

Potkala jsem vlaštovku,
ona se mě zeptala:
"nevidělas ostatní?
Já jsem dneska zaspala.
Měly jsme tu v osm sraz,
bude podzim, tak je čas,
letět - nevíš kde je jih?
Mohla bys mi poradit?"

Vlaštovka

Šipka hbitá

jen se kmitá,

lítá, lítá,

mušky chytá,

křídly stříhá,

jen se míhá,

div, že nebe nerozstříhá.

Vždycky, když se z jihu vrátí,

přepočítá všechny dráty

a pak vzkáže sousedům:

Přijďte, máme besedu.

Vlaštovka

Vlaštovka - pták stěhovavý -

na jaře si hnízdo staví.

Černobílá, v něžné kráse,

vidličku má na ocase.

Cvrliká a štěbetá

a pak letí do světa.

Přezimuje v Africe,

kde je teplo velice.

Vlaštovka

Vlaštovka ráno zpívala,
do oken se mi dívala:
„Na nebi plno červánků,
probuď se, dítě, ze spánku.
Sluníčko běží na hory
prohlížet všecky komory;
najde-li tebe v peřince,
poví to v sadě jiřince.“

Vlaštovko na mém okýnku,
pozdravuj ty mně jiřinku.
Zalévám já ji za rosy,
slunko ať žalob nenosí;
po ránu když se dívá k nám,
tu já se k Bohu modlívám,
celý den ať se obrací,
vždycky mě najde při práci.

Vlaštovka

Odlétá, odlétá

vlaštovka do Léta.

- Kde to je – je ve vlaštovčím Létě?

- Někde na širém světě.

A možná už na konci světa.

Tam se jen tak létá, létá.

- Nedoletí, je papírová!

- Složíme jinou a pošlem ji znova.

Z balkónu přes sídliště.

A když ne dnes, tak příště

přeletí, přeletí

vysoko nad Montblankem

jak tichý sen tvým spánkem.

Vlaštovka

Letos už tu došvitořím a odlétnu k širým mořím. Na shledanou vesničko má, k jaru budu zase doma.

Vlaštovka

Nač máš nůžky, vlaštovičko?

 

Stříhám vítr na sluníčko,

až se větrem obleče,

za mraky nám uteče.

Vlaštovka

Nač máš nůžky , vlaštovičky ? ,,Stříhání vítr na sluníčko, až se větrem obleče, za mraky nám uteče."

Vlaštovka a vrabčák

 

„Vrabčáku, ty nemáš zdání,
co je pravé stěhování.“
Vlaštovka si povzdechne,
„snad mě někdo vyslechne.“
„Lítám tam a zase zpátky,
na to je můj rozum krátký.
Proč je to tak zařízeno?
Nikdy nemám vybaleno!“

vlček

V polovině listopadu vlček kožich šije,
po večerech u lampičky šípkoví čaj pije.
Kvíčala ho pošťuchuje, štípe ho do čumáčku,
špulky nití ožužlává, vypíná mu žehličku.

Vlčí mák

Nepřehlédne žádný pták, v poli rostlý vlčí mák, jeho květ je jasně rudý, nevonící, prostý, chudý.

 

vlčí mák

Natrhala jsem si venku
vlčí máky na panenku,
vlčí mák, rudý mák,
zkus to po mě zrovna tak.

Vletěl pták na bodlák+z

Vletěl pták na bodlák,

z bodláku na hrušku,

roztrh tam podušku;

sedlák s selkou běží,

chtějí sbírat peří.

Vlezla blecha

Vlezla blecha, vlezla zticha,
vlezla psovi do kožicha,
veš dostala zlost.

Hudrovala na tu blechu:
Zalez jinam do pelechu,
Nás už je tu dost!

Vlezlo kotě dírou v plotě

Vlezlo kotě
dírou v plotě –
vlezlo kotě do sadu,
koulelo si
kapku rosy,
mělo dobrou náladu

Vlk

Vlk sedí v rokli,
uši mu zmokly.
On vyšel na vršek,
aby mu uschly.

Vlk

Vlk vypadá jako pes

a obývá step i les.

Žije spíše ve smečkách,

v nížinách i na horách.

Vlk

Vlk klel v rokli.

Vlk

V černém lese smečka vlčí celý den jen spí a mlčí. Večer však, když houkne sýček, začnou zpívat pro měsíček.

Vlk a srna

Vlk strhl srně hrst srsti.

Vlk na cestě

Zpívala bych, neumím,

plakat se mi nechce,

šla bych domů, nepůjdu,

vlk sedí na cestě.

Vlky

Vlky plky, drbu vrbu, vlk zmrzl, prst zvlhl, zhltl hrst zrn.

Vločka

Volá vločku vločka,
ať prý na ni počká,
že neví kam padá,
má zavřená očka.

Vločka

Padá snížek, padá, sedá na mou dlaň,

tam, kde včera byla tráva, je teď bílá pláň.

Vločka sněhu rozpouští se na mé teplé dlani,

byla krásná jako krajka, stále myslím na ni.

VLOČKA

VLOČKA

Šest jehličnatých ratolestí
má malá vločka sněhová.
A sotva najdeš větší štěstí
než vánoční mír domova.
Klidné svátky přeje

VLOČKA S VLOČKOU TANCUJE...

VLOČKA S VLOČKOU TANCUJE...

Vločka s vločkou tancuje,
každý z nás se raduje,
večer v teple domácího krbu
užíváme si vánoční klid a pohodu.
I vy si Vánoce užívejte,
báječný nový rok mějte.

VLOČKA ZA VLOČKOU PADÁ

VLOČKA ZA VLOČKOU PADÁ

Vločka za vločkou padá,
mám Vánoce ráda,
jsou oázou klidu
od boha danou lidu,
proto se rádi mějme,
scházejme a smějme...

Vločko, vločko sněhová

Vločko, vločko sněhová,

máš očička duhová.

Zatřpytíš se na sluníčku,

a za malou chviličku,

bude z tebe kapička,

zrovna takhle maličká

Vločky

Bílé vločky tancují

z šedivého nebe,

při tanci se vyzují,

až je v nožky zebe.

Na zem vločky dotančí,

za ruce se spojí,

výskají a skotačí,

sněhuláka strojí.

Vločky z nebe padají

Vločky z nebe padají,
na vědomost dávají,
že přichází paní zima,
koulujem se, je to prima

Vločky, vločky

Vločky, vločky, bílé peří, blázen každý, kdo vám věří!
Bílé vločky, hvězdné nebe, sotva spadnou, už nás zebe.
Vločky, vločky, ach, to láká, postavit z vás sněhuláka!
Vločky, vločky, jak jste hbité, škoda, že se rozpouštíte!

Vltava a Čertovka

Kampa má dvě dcery, hodnou a vzteklou,

Kampa má v povaze nebe i peklo.

Kampa má kouzlo hned dvou břehů,

Kampa má zvláštní ženskou něhu.

Voda

Padá voda, padá,

na domy dopadá.

Padá voda do důlku,

padá i na Andulku.

Voda

Kampak teče voda z vany? 
Když se kvapně loučí s námi, 
tak se ozve zahučení, 
húúú — a už v ní voda není. 

Voda

Vykoupala, sbohem dala, 
kampak asi putovala? 
Tím se nikdy nepochlubí, 
že utekla do potrubí 
a z potrubí kanály 
teče si to do dáli.

Voda

 
Tak se o ní hovoří, 
proudí řekou do moří 
a z moří se vypaří, 
když se jí to podaří. 
Zmizí... Hle, a co je jí, 
že se stává krůpějí? 

Dříve než se naděješ, 
znovu spadne jako déšť. 
Vyteče Ti do vany, 
zase budeš koupaný.

voda

Voda, voda, vodička, (plácání do kolen)
ryba, rybka, rybička, (plácání do ramen)
žába, žabka, žabička, (tleskání)
udělala žbluňk! (výskok a podřep)

 

Voda

Voda, voda hodná je,

(Nabíráme rukama vodu.)

ta nám ruce umyje.

(Myjeme si ruce.)

Umyje i pusinku,

(Myjeme si obličej.)

pohladíme maminku.

(Dítě pohladí maminku.)

Voda

Voda, voda hodná je, 
ta nám ruce umyje. 
Umyje i pusinku, 
pohladíme maminku.

Voda

V korytě potoka

voda je hluboká,

koník se napojí,

hloubky se nebojí.

Voda

V koupelně má malá Jana

vody, že přetéká vana.

Jano, zastav rychle vodu,

voda ztropí v bytě škodu!

VODA

Byla jednou jedna voda, nechutnala jako soda. Nebyly v ní bublinky, ani žádné mydlinky. Hleďte, tady je krásně, to jsou přece lázně.

Voda

Tekla voda zdola,

roztáhla se v širá kola.

Pak si voda poskočila,

hlava se jí zatočila.

A pak přišel Janeček,

nabral vody džbáneček.

Všichni pili, žízeň měli,

také spolu píseň pěli:

„Děkujem ti, Janečku,

za tu dobrou vodičku!“

Voda

Voda

Voda, voda hodná je (nabíráme rukama vodu),

ta nám ruce umyje (myjeme si ruce),

Umyjeme pusinku (myjeme si obličej),

pohladíme maminku (dítě pohladí maminku).

Voda

V našem těle srdce bije,
díky vodě, co se pije,
bez které se nedá žít,
k žití voda musí být.

Aby život zůstal v chodu,
zapotřebí je mít vodu,
voda-nápoj drahocenný,
pro vše živé vzácný, cenný.

Slovo voda prostě zní,
přesto život vězí v ní,
vzácný je to země pramen,
srší, jako v lásce plamen.

Bez vody co roste, zvadne,
země bez ní suchem prahne
a v přírodě voda září,
podobu má mnoha tváří.

Plní řeky, potoky,
z fjordů k moři průtoky,
voda stéká, proudí, chladí,
s vodopádem pohled ladí.

Voda je dar nejvzácnější,
země poklad nejcennější,
vody gejzír léčivý,
o účincích každý ví.

Bez vody náš život hyne,
vzácnější však není jiné,
je pro nás bohatstvím, které se třpytí,
je kouzlem pramínků stříbrných nití.

Voda žbluňká

Voda žbluňká,
žába kuňká.
Toto klouže,
žluňk do louže.

Voda, voda hodná je

Voda, voda hodná je, ručičky nám umyje, umyje i nosánek a potom pusinku a pohladí maminku.

Voda, voda hodná je

Voda, voda hodná je,
ručičky nám umyje.
Umyje i pusinku
a pocáká maminku.

 

Vodníci

Závodili vodníci,

kdo že chytí bělici.

Jednoho však, je to tak,

do palce jen štípl rak.

Vodník

Vodník ani netuší, že mu šplouchá do uší.

Voda teče z ucha ven - vodník slyší, dobrý den!

Vodník

V rybníce světnice,
po stranách police,
barevné hrníčky,
pokličky, dušičky.

Zelený pán
není tu sám.
Okoun, štika, kapr,
věrný jeho bratr.

U mlýna to pěkně klape,
ze šosu mu voda kape.

Vodník

Vodník

Vodník ani netuší,

že mu šplouchá do uší.

Voda teče z ucha ven -

vodník slyší, dobrý den!

Vodník

Na lodi je lodník,

ve vodě je vodník.

Lodník hledá vodníka,

ale vodník utíká.

 

Voják

Voják hlídá na stárži, pušku nosí na paži. (stojíme a zvedáme pravou a levou ruku)
Při cvičení s ní i běhá, (popoběhneme)
v blátě, v dešti k zemi lehá.(otočíme se a lehneme si na břicho)
Plazí se s ní k cíli, trvá mu to chvíli. (plazíme se zpět)
Bez hluku a křiku stojí v jednom šiku. (vztyk a postavení se na původní místo) 

Vojevůdce a vojáci

Snadno se naverbuje deset tisíc vojínů,

obtížně se hledá jeden vojevůdce.

Volám

Volám mámu: Mámo!

Volám tátu: Táto!

Volám bábu: Bábo!

Volá dědu:Dědo!

Dědo, pojď k obědu!

Volám tě sluníčko

Volám tě sluníčko, vyjdi aspoň maličko,

vyjdi z mraků ven, zahřej chladnou zem.

Volám tě nahoru, vyhoupni se nad horu,

na svůj modrý trůn, zahřej les i tůň.

Voláme jaro

Haló, haló, voláme tě jaro,

voláme tě sluníčko,

zahřej nám tváře maličko,

haló, haló, voláme tě sluníčko,

zahřívej nám i zrníčko, haló, haló.

Volant

Volant, svíčky, jedna páka, 
rychlá jízda lidi láká 
Spojka, plyn a převodovka, 
jezdí ke mně nehodovka. 
Stojím peněz hromadu, 
Zvládnu couvat dozadu.

Volavka

Sváťa vidí

u Vltavy

volavku

a také pávy.
 

Volavka

Ten pták čápu podobá se,

rozeznat však v letu dá se.

Krk nemívá natažený,

ale do "es" položený.

Volavka

Prstíky má celé zkřehlé,
jak ji zebou nožky.
Nevzala si do holínek
své teplé ponožky.

Teď se tady po kolena
v chladné vodě brodí,
když ona tak do močálu
hrozně ráda chodí.

Volná chvíle

Kdo nezná volné chvíle, ten nežije.

Vořech loudí

Vořech loudí na Káče,

dej mi kousek koláče.

Nedám, nedám, sním ho sama,

co by tomu řekla máma.

Vosa

Když potkáte vosu v lese,

bude asi lesní.

Pokud za strom schováte se,

tak vás možná nesní.

Že to není pravda celá,

vás určitě napadlo.

Každá vosa nebo včela

dává jenom žihadlo.

vosa

Kampak běžíš Aničko?
Pro doktora paničko,
stala se věc nemilá,
štípla vosa Emila.

VOSA

Klofni, kose,

po té vose,

bzučí tady
asi hlady
a náš děda
botu zvedá
na tu vosu
k svému nosu.
To je zrada,
vosa padá
na podlahu
poblíž prahu
mrtvá hladem…

Vosa

Vosa

Kdo to bzučí, kdo to ruší,

honem napni svoje uši,

vlétla vosa do domečku,

chce nás píchnout do zadečku.

Sedí všechny děti?

Vosa jinam letí.

Vosa

Vosa je hmyz blanokřídlý,

staví hnízda a v nich bydlí.

Černožluté pruhování

a žihadlo strach všem vhání.

Vosa a sova

Vosa a sova
Stěžuje si sova vose,
že se šťourá sovák v nose.
Že špindíra je veliký
a v peří má čmelíky.
Vosa ta zas hartusí,
že vosák je moc na vosy.
Jak přiletí cizí vosa
přehlédl by snad i kosa.

Vosa parádnice

Nad zelenou louží vosa bosa krouží už snad od pátku.
Bříško, krk i záda prohlíží si ráda v lesklém zrcátku.

Kroutí se a kroutí v zelenavém proutí, pyšně nosí nos.
„Jak mi to dnes sluší! Já jsem, na mou duši, nejkrásnější z vos!"

Venku před maštalí čtyři koně stáli, bílé hříbátko.
Hříbě zasmálo se, rozběhlo se v rose, vypilo té vose zrcátko.

Vosa pivo sosá

Na zahradě krásky vosí

pruhované plavky nosí.

Když babička nekoukala,

jedna si v nich zaplavala

ve sklenici od piva...

„Nečekaná koupel v pivě,“

říká děda škodolibě,

„hloupým vosám prospívá.“

Vosy

Vosy, vosy, zlaté vosy

do hnízda si slunce nosí.

To je vos, to je vos,

Vašku, nechoď v lese bos!

 

Vosí hnízdo hrozně píchá,

potom pozdě honit bych -

zvedne-li se hnízdo vos,

utíkej si třeba bos!

Vozilo se na jaře

Vozilo se na jaře, tralalala,

slunce v zlatém kočáře, tralalalala.
Kampak jedeš sluníčko, tralalala,

za tři hory Ančičko, tralalalala.
Přivezu ti zlatý klíč, tralalala,

jmenuje se Petrklíč, tralalala, trala, tralalala.

Uvíjíme věneček ze všech našich kytiček (dětiček),

uvijeme do věnečku, kvítek, lístek i větvičku,

 jaké jméno máš? ……. Tak pojď mezi nás.

Vozilo se na jaře

Vozilo se na jaře tralalalalala

Slunce v zlatém kočáře tralalalalala.

Tralá, tralá, tralalalallá!

Kampak jedeš sluníčko, tralalalalala?

Za tří hory, Aničko, tralalalalala.

Tralá, tralá, tralalalalala!

Přivezu ti zlatý klíč tralalalalala, jmenuje se petrklíč, tralalalalala!

 

Vrabci

V lískovém keři bez oříšků

sedí tři vrabci, bříško k bříšku.

Napravo Frantík, vlevo Eda,

uprostřed Honzík, neposeda.

Tak se tu choulí ve větvoví,

nejtepleji je Honzíkovi.

Srdíčka tlučou, tuk tuk tuk

a vrabčáci sedí, ani muk.

vrabci

Na sněhu se vrabci perou,
peří z křídel už si derou.

Jeden našel krajíc chleba,
druhému však zobnout nedá.

Třetí chleba popadl,
těm dvěma ho ukradl.

VRABCI

UŽ SI VRABCI KOUPOU BŘÍŠKO,
UŽ SE KÁČA TOČÍ,
KDE JSI BYLA PAMPELIŠKO,
OD ČEHO MÁŠ OČI?
OD SLUNCE, OD ZLATA,
JAK JSEM SE
TAM ZAHLEDĚLA,
HNED JSEM BYLA ZLATÁ CELÁ,
JAKO HOUSATA.

Vrabci

Típ, típ, típ, vrabec vrabce štíp.
Poprali se na keříčku,
vytrhli si po peříčku.
Od svítání hulákali
a mě vyspat nenechali.

Vrabci

Vrabci

Típ, típ,típ,

vrabec vrabce štíp.

Poprali se na keříčku,

vytrhli si po peříčku.

Típ, típ,típ,

vrabec vrabce štíp.

Vrabčáci

Čtyři vrabci hašteřiví
krátili si dlouhou chvíli.
Přiletěli na střechu,
začli dělat neplechu.

Z povzdálí je vidí vrána,
je to už postarší dáma.
Kroutí hlavou, tohle ne,
to dobře nedopadne.

Vrabčáček

Vrabčáčku,
copak to máš v zobáčku?
Žížalu jsi ulovil,
hned jsi se i nakrmil.

Zanotuješ písničku,
poletíš až k nebíčku.
Potom zase na keřík,
jsi to pěkný uličník.

O hnízdečko svoje nedbáš,
stále se jen někde touláš.

Vrabčáček Čimčaráček

Žil vrabčáček čimčaráček,

pod okapem měl baráček.

Nebylo mu veselo,

do baráčku pršelo.

Ty vrabčáčku čimčaráčku,

sprav si střechu na baráčku.

Ten kdo se chce radovat,

musí umět pracovat.

Vrabčák

Žádného kluka neláká

na hlavě nosit vrabčáka.

Vrabčák se dávno nenosí,

dobrý je leda pro kosy.

Do módy přišel nový hit,

vlásky si pěkně upravit.

Vrabčák

Vrabčák skáče hop a hop
přes louže i přes příkop.
Když zamrzne v zimě louže,
tak se po ní vrabčák klouže.

Vrabčák

Vrabčák

Vrabčák skáče hop a hop
přes louže i přes příkop.
Když zamrzne v zimě louže,
tak se po ní vrabčák klouže.

Vrabčák

Vrabčák

Huboval vrabčák na zimu,

škoda, že nemám peřinu.

Studí mne nohy,

zebe mne nos,

protože skáču

i v zimě bos.

VRABČÁK

HUBOVAL VRABČÁK NA ZIMU,
ŠKODA ŽE NEMÁM PEŘINU,
STUDÍ MĚ NOHY, ZEBE MĚ NOS,
PROTOŽE SKÁČU I V ZIMĚ BOS.

Vrabčak budí sluníčko

Vrabčák pípá písničku,
ospalému sluníčku.
Vstávej slunce, už je jaro!
Copak se ti v zimě zdálo?

Vrabčák pípá vesele,
slunce, vylez z postele!
Že tě klovnu do ucha,
paprsky ti rozcuchám!

Vrabec

Usnul vrabec za komínem, 
tichounce tam dřímá, 
přilož, Jirko, ještě souček, 
ať mu není zima.

Vrabec

Čimčarara, čimčara,

skáče vrabec od jara,

čimčarara, čim, čim, čim,

rád tě skákat naučím.

 

Vrabec

V koruňe, kde fouká vánek, přišel vrabec o topánek. Hledejte jej po světě. Vy jej jistě najdete.

Vrabec

Usnul vrabec za komínem,
tichounce tam dřímá,
přilož, Jirko, ještě souček,
ať mu není zima.

Vrabec

Čimčarara, čim, čim, čim,

že je zima - to já vím.

Moje šaty z peříčka,

profoukala zimička.

Čimčarara, čim, čim, čim,

hodné děti poprosím.

Schovávejte drobečky,

pro uboké vrabečky.

Vrabec

Típ, típ, típ (spojujeme ukazováček s palcem "do zobáčku"),

vrabec vrabce štíp (jemně se štípneme do rukou).

Poprali se na keříčku ("zobáčky" se propletou),

vytrhli si po peříčku (naznačíme vytrhávání vlasů).

Típ, típ, típ, (ruce dáme na ramena  a máváme "křídly"),

vrabec vrabce štíp (jemně štípneme dítě do bříška).

Vrabec

Usnul vrabec za komínem,
tichounce tam dřímá,
přilož, Jirko, ještě souček,
ať mu není zima.

Vrabec

Vrabec
Usnul vrabec za komínem,
tichounce tam dřímá,
přilož, Jirko, ještě souček,
ať mu není zima.

Vrabec

Vrabec

Usnul vrabec za komínem,
tichounce tam dřímá,
přilož, Jirko, ještě souček,
ať mu není zima.

VRABEC

DĚTEM BYLO VRABCE LÍTO,
DOBRÁ MĚLY SRDÉČKA,
ZE SVÉ HOUSKY NADROBILY,
NAKRMILY VRABEČKA.

Vrabec

Vrabec
Usnul vrabec za komínem,
tichounce tam dřímá,
přilož, Jirko, ještě souček,
ať mu není zima.

Vrabec a kos

Všichni ptáci odletěli, zůstal tu jen vrabčák s kosem. I oni prý na jih chtěli - chtěli však jet autobusem! Neměli ale na jízdenku. Všechno zůstalo po staru: oba jsou celou zimu venku a stýská se jim po jaru.

Vrabec a sýkorka

Vzal vrabeček na taneček sýkorku, měli spolu jednou sólo na borku. Vrabec samé skoky,

sýkorka zas kroky, nešlo jim to dohromady na borku.

Dva kruhy, vnitřní a vnější, děti čelem proti sobě. Dvojice stojící proti sobě si podají ruce a

natáčejí se vpravo a vlevo. Na „sýkorku“ udělají dva dřepy. Opakuje se. Na „Vrabec samé

skoky“ vnější D – vrabec 3x vyskočí snožmo, „sýkorka zas kroky“ vnitřní 3x poskočí kročmo.

„nešlo jim to“ točí hlavami „na borku“ sýkorka přešlapuje na místě a vrabec odskáče 3 skoky

k další partnerce.

Vrabec, típ

Típ, típ, típ, 
vrabec vrabce štíp. 
Poprali se na keříčku, 
vytrhli si po peříčku. 
Típ, típ, típ, 
vrabec vrabce štíp.

Vrabeček

Sníh už pokryl všechny střechy, 
na vrabečka padá, 
přitulil se ke komínu, 
nahříval si záda.

Dobře bylo vrabečkovi 
v teple za komínem. 
Co mu dáme, až se vyspí? 
slaný rohlík s kmínem.

Vrabeček

Sníh už pokryl všechny střechy,
na vrabečka padá,
přitulil se ke komínu,
nahříval si záda.

Dobře bylo vrabečkovi
v teple za komínem.
Co mu dáme, až se vyspí?
slaný rohlík s kmínem.

 

Vrabeček

Letí, letí vrabeček, v zobáčku má drobeček,

do hnízdečka sedne, svá křidélka zvedne.

Čimčarara, čim, čim, čim,

čím své děti nakrmím?

Vrabeček

Sníh už pokryl všechny střechy,
na vrabečka padá,
přitulil se ke komínu,
nahříval si záda.

Dobře bylo vrabečkovi
v teple za komínem.
Co mu dáme, až se vyspí?
slaný rohlík s kmínem.

Vrabeček

Bílý sníh se sype z nebe
vrabečka to hrozně zebe.
Těžké je být v zimě ptáčkem,
raděj bych byl sněhuláčkem

Vrabeček

Sníh už pokryl všechny střechy,
na vrabečka padá,
přitulil se ke komínu,
nahříval si záda.

Dobře bylo vrabečkovi
v teple za komínem.
Co mu dáme, až se vyspí?
slaný rohlík s kmínem.

Vrabeček

Vrabeček
Sníh už pokryl všechny střechy,
na vrabečka padá,
přitulil se ke komínu,
nahříval si záda.

Dobře bylo vrabečkovi
v teple za komínem.
Co mu dáme, až se vyspí?
slaný rohlík s kmínem.

Vrabeček

Vrabeček 

Sníh už pokryl všechny střechy,
na vrabečka padá,
přitulil se ke komínu,
nahříval si záda.

Dobře bylo vrabečkovi
v teple za komínem.
Co mu dáme, až se vyspí?
slaný rohlík s kmínem.

 

Vrabeček

Vrabeček

Sníh už pokryl všechny střechy,
na vrabečka padá,
přitulil se ke komínu,
nahříval si záda.

Dobře bylo vrabečkovi
v teple za komínem.
Co mu dáme, až se vyspí?
slaný rohlík s kmínem.

Vrabeček

Vrabeček 

Bílý sníh se sype z nebe
vrabečka to hrozně zebe.
Těžké je být v zimě ptáčkem,
raděj bych byl sněhuláčkem

Vrabeček

Vrabeček

Letí, letí vrabeček, v zobáčku má drobeček,

U hnízdečka sedne, křidélka svá zvedne.

VRABEČEK

VZAL VRABEČEK NA TANEČEK SÝKORKU,
MĚLI SPOLU JEDNOU SÓLO NA BORKU,
VRABEC SAMÉ SKOKY,
SÝKORKA ZAS KROKY,
NEŠLO JIM TO DOHROMADY NA BORKU.

Vrabeček

Vrabeček
Sníh už pokryl všechny střechy,
na vrabečka padá,
přitulil se ke komínu,
nahříval si záda.

Dobře bylo vrabečkovi
v teple za komínem.
Co mu dáme, až se vyspí?
slaný rohlík s kmínem.

Vrabeček

Sníh už pokryl všechny střechy,
na vrabečka padá,
přitulil se ke komínu,
nahříval si záda.

Dobře bylo vrabečkovi
v teple za komínem.
Co mu dáme, až se vyspí?
slaný rohlík s kmínem.

VRABEČEK.

ZAŤUKAL NÁM NA OKÉNKO
PO SNÍDANI VRABEČEK.
ACH MÉ DĚTI, HLAD MÁM VELKÝ,
DEJTE Z HOUSKY DROBEČEK.
 

Vrána

Kde se vzala tu se vzala
přilétla a zakrákala.
Zakrákala : Dobrý den
přikládejte do kamen!
Do městeček, polí, lesů
na svých křídlech zimu nesu
Zimu nesu, sníh a mráz
přikládejte - už je čas!

Vrána

Vrána letí, nemá děti,
my je máme,
neprodáme,
sami si je vychováme.

Vrána

Letí vrana ukrákaná,

hľadá pána kapitána,

kdeže je ten kapitán,

čo sa bojí čiernych vrán.

Vrána

Ráno vstává vrána smavá
šťastná, zdravá usměvavá.

Vrána

Ráno vstává vrána smavá
šťastná, zdravá usměvavá.

VRÁNA

Vrána už nás nemá ráda,

ty za záda, já za záda,

uděláme spolu hada…

Datel klove do dřeva,

zatočíme doleva,

klove břízu, klove dub,

zadupeme dupy dup,

a když je to otrava,

zatočíme doprava

a v tu ránu na tu vránu,

co kouká, jak hloupý kos,

uděláme dlouhý nos.

VRÁNA

VRÁNA LETÍ, NEMÁ DĚTI,
MY JE MÁME, NEPRODÁME,
PĚKNĚ SI JE VYCHOVÁME.

VRÁNA

PŘILETĚLA VRÁNA , SEDLA DO TRNÍ,
PŘILETĚLA DRUHÁ, SEDLA VEDLE NÍ
A TA TŘETÍ NA ŠPIČKU, ZAZPÍVALA PÍSNIČKU.

Vrána

Vpravo, vlevo, na stranu,
to je tanec pro vránu,
dlouhý krok a krůček krátký
jednou tam a zase zpátky.

Vrána

Vrána letí, nemá děti.

Kam je dala? Uschovala.

Kolíbala, a potom jim zazpívala,

kolíbala, a potom jim zazpívala.

 

 

Vrána

Krákorala černá vrána, krákorala na havrana,

milý strýčku havrane, kdy už jaro nastane?

Ťukám ťukám zobákem, abych probudila zem.

Ťukám ťukám do sněhu, bez jídla a noclehu.

Ťukej ťukej, milá vráno, jaro přijde možná ráno.

Vrána

Vrána letí, (překřižte ruce dlaněmi vzhůru a zaklesněte je do sebe za palce, ostatními prsty pohybujeme) 
nemá dětí. 
My jich máme 
jako smetí. 
My je máme, 
neprodáme, (odmítavě zakroutíme hlavou) 
protože je rádi máme. (pohoupáme, dáme pusinku, obejmeme)

Vrána

Vrána je pták, který kráká

ráno, nebo když se smráká.

Velká je, má černé peří.

Povídačkám někdo věří,

že prý nosí uzlíčky,

v nich rodičům holčičky.

Vrána

Krákorala černá vrána, krákala na havrana:
"Milý strýčku havrane, kdy už jaro nastane?

Ťukám, ťukám zobákem, abych probudila zem.
Ťukám, ťukám do sněhu, bez jídla a noclehu."

Ťukej, ťukej, milá vráno,
jaro přijde - možná ráno.

Vrána

Přiletěla vrána, sedla do trní

přiletěla druhá, sedla vedle ní

přiletěla třetí, sedla na špičku

přiletěla čtvrtá zpívat písničku

 

Vrána

Vrána letí, nemá děti, 
my jich máme jako smetí.
My je máme, neprodáme,
radši si je polechtáme.

Vrána

Vrána letí, nemá děti, my jich máme jako smetí. My je máme, neprodáme, radši si je polechtáme.

Vrána

Krákorala černá vrána, Krákorala na havrana: Milý strýčku havrane, Kdy už jaro nastane? Brzy, brzy milá vráno, jaro bude možná ráno.

Vrána

Ráno vstává vrána smavá
šťastná, zdravá usměvavá.

VRÁNA

VRÁNA

Přiletěla včera zrána,

na zahradu černá vrána.

Že se trnů trnky bála,

na smrku pak krákorala.

 

Vrána

Ve dne, v noci,
když se smráká,
letí vrána,
cestou kráká.

Krá krá letím,
koukám z nebe,
vidím domy,
lesy, tebe.

Pode mnou jsou řeky, louka
strýček havran taky kouká,
dívá se i bratranec,
velký černý krkavec.

Černý zobák,
černý frak,
já jsem vrána
kráky krák!

Vrána

Krákorala stará vrána, (předvádíme vránu, ruce = křídla)

zlobila se na havrana. (děláme „ty ty ty“)

Havran, havran, černý ptáček, (děláme v dřepu havrana, ruce = křídla)

ušmudlal si nový fráček (válíme se na zádech, třepeme nohama).

 

Vrána a havran

Zaťukala černá vrána, 
zaťukala na havrana. 
Milý strýčku havrane, 
kdy už jaro nastane? 
Ťukej, ťukej, milá vráno, 
jaro přijde možná ráno.

Vrána letí

Vrána letí, nemá děti,
my jich máme jako smetí,
my je máme, neprodáme,
sami si je vychováme.

Vrána letí

Vrána letí, nemá děti.

Kam je dala? Uschovala.

Co dělala? Kolíbala,

a potom jim zaspívala.

 

Vrána letí

Vrána letí, nemá děti,
my jich máme jako smetí,
my je máme, neprodáme,
sami si je vychováme.

Vrána letí

Vrána letí
nemá děti.
My je máme, neprodáme
dobře si je vychováme.

Sedneme si na koníčka

Sedneme si na koníčka,

pojedeme do lesíčka,
pojedeme do polí,
bác a nic nás nebolí.

Vrána letí, nemá děti,

Vrána letí, nemá děti,
my jich máme jako smetí,
my je máme, neprodáme,
sami si je vychováme.

Vránai

Vránai
Vrána letí, nemá děti,
my je máme,
neprodáme,
sami si je vychováme.

Vráno

Vráno, vráno, přileť k nám

já ti něco nachystám

trochu hrachu, trochu krup

vráno, vráno - dupy dup !

Vráno, vráno

Vráno, vráno, přileť k nám

já ti něco nachystám

trochu hrachu, trochu krup

vráno, vráno - dupy dup !

Vrány

Vymeťte , vrány z komínů saze, ať dým se kroutí a jásá. Dostane každá po námaze kus uzeného masa.

Vrány

Přiletěla vrána, sedla na jedli,

přiletěla druhá, sedla vedle ní.

Řekla vrána vráně, koupíme si sáně,

budeme se vozívati v stodole na slámě.

vrány

Černá vrána zakrákala
štěkal na ni pes
vrána rychle odletěla
až tam kde byl les...

Byly tam její kámošky
a asi mají hlad
pak letí kolem sámošky
něco si vyškemrat...

Co dostaly to zblajzly
pak letí o dům dál
a radostně si krákaly
sníh je zasypal...

Vrány

Přiletěla vrána, sedla na jedli. 
Přiletěla druhá, sedla vedle ní. 
A ta třetí na špičku, 
zazpívala písničku.

Vraný koně

Já mám koně, vraný koně, to jsou koně mí.. 
Když já jim dám obroku, oni skáčí do skoku! 
Já mám koně, vraný koně, to jsou koně mí.

Já mám koně, vraný koně, to jsou koně mí. 
Když já jim dám ovsa, oni skáčou hopsa! 
Já mám koně, vraný koně, to jsou koně mí.

Já mám koně, vraný koně, to jsou koně mí. 
Když já jim dám jetele, oni řičí vesele. 
Já mám koně, vraný koně, to jsou koně mí.

Vraný koně

Koně

Já mám koně,vraný koně

to jsou koně mý,

když já jim dám ovsa,oni skáčou hopsa!

Já mám koně ,

vraný koně,

to jsou koně mý.

Já mám koně, vraný koně,

to jsou koně mý,

když já jim dám obroku,oni běží do kroku.

Já mám koně vraný koně, to jsou koně mý

Vrba

Stojí vrba u potoka, jmenuje se klíč,

na koho to slovo padne, ten musí jít pryč.

Vrba se rmoutí...

Vrba se rmoutí...

Vrba se rmoutí,
že přišla o proutí,
uřízli jí větve,
teď je zdobí pentle.
Proč jen?
Hlavou kroutí.
Vždy na jaře
si steskne.

Vrbová pomlázka

Vrbová pomlázka, 
mluví jednou v roce, 
má zlatá dívenko, 
dáš-li Ty mně srdce? 
To je moje srdéčko, 
dávám Ti ho z lásky, 
nevracej ho zpátky.

Vrbové proutky

Vrbové proutky

Vrbové my proutky máme,
píšťalky z nich naděláme.
Ťuky, ťuky, ťuk,
ty budou mít zvuk!

Vrbový list

Padá z vrby zlatý list,

vítr si v něm začal číst.

Než přečetl obě stránky,

list mu spadl do studánky.

Vrbový list

Padá z vrby zlatý list,

vítr si v něm začal číst.

Než přečetl obě stránky,

list mu spadl do studánky.

Vrby

Vrby se nám zelenají, na dvě strany prokvétají.

Radujme se, veselme se.

Žežulička v háji zpívá, sedmihlávek se ozývá.

Radujme se, veselme se.

Byla zima mezi náma, ale už je za horama.

Radujme se, veselme se

 

Vrby

Vrby
Vrby se nám zelenají,
na vše strany rozkvétají,
radujme se, veselme se.
Žežulička v háji zpívá,
zlatohlávek se ozývá,
radujme se, veselme se.

Vrkání

Holub vrká, vrky, vrky,

že si vrána dělá frky,

vrkal vrká, vrky, vrk,

to je ale dobrý frk!

 

Vrní, vrní kolovrátek

Vrní, vrní kolovrátek

(velké boční kruhy celými pažemi)

zejtra bude velkej svátek (otáčení kolem osy těla)

a pozejtří ještě větší (otáčení na druhou stranu)

našim dětem metla svědčí (připažování s tlesknutím o stehna)

Navíjím klubíčko nití,( pohyb navíjení – zápěstí)

budu si kabátek šíti. (rozpažit – ramena)

Navlékám, navlékám jehličku,( pohyb navlékání- zápěstí)

potom si ušiju sukničku (zatočit se kolem své osy)

Vrtule

Z rukou můžeš míti v mžiku
dvě vrtulky vrtulníku.
Rozpaž ruce do dvou stran,
vrtulník je přichystán.

Nyní ruce v loktech ohni
a dokola s nimi pohni.
Když své ruce otočíš,
vrtule hned roztočíš!

Vrtulník

 

Z rukou můžeš míti v mžiku,
dvě vrtulky vrtulníku.
Rozpaž ruce do dvou stran, (rozpažíme ruce)
vrtulník je přichystán.
Nyní ruce v loktech ohni, (rozpažené ruce v loktech ohneme)
a dokola s nimi pohni. (otáčíme předloktím dokola)
Když své ruce otočíš,
vrtule hned roztočíš!

Vrtulníky na výletě

Letí lehce jako vážky,
přenesou se přes překážky.
Letí spolu na výlet,
sláva, nazdar, šťastný let!
A co všecko vidí dole!
Města, řeky, lesy, pole,
auta, vlaky, stádo krav,
které bučí na pozdrav.
Pak se snesou na palouku,
říkají si: „Ty můj brouku!“
Když se k sobě přitulí,
vrtí přitom vrtulí.

Vřeští, vřeští angrešti

Vřeští vřeští angrešti, 
že musí stát na dešti. 
Nevřeštěte angrešti, 
vemte svoje keře 
a pojďte se postavit za dveře. 
Otázka se nabízí, 
co tomu řeknou rybízy, 
které též na dešti stojí 
a přesto nevřeští. 

Vstávaj (z jižní Moravy)

Vstávaj (z jižní Moravy)

Vstávaj ráno, Marijáno,
hned dostaneš našlaháno,
dávaj vajca,
vyplácaj sa.

Všechno letí

Všechno letí, co má křídla: letí včelky, mušky, šídla. Letí vrabci támhle z trní- Takhle se jim křídla vlní. Já si hraju za plotem,že jsem slavným pilotem.

všechny moje prsty

všechny moje prsty schovaly se v hrsti..spočítat je umím hned 1,2,3,4,5

Všechny moje prsty

všechny moje prsty (vlním svými prsty)
schovaly se v hrsti (udělám hrst)
spočítám je hned (pořád mám udělanou hrst)
jedna, dva, tři, čtyři, pět ( postupně ukazuju)

Všechny moje prsty

Všechny moje prsty,
schovaly se v hrsti.
Spočítat je umím hned,
jedna, dvě, tři, čtyři, pět.

Dvě nožičky taky máme,
pěkně s nimi zadupáme,
dup, dup, za vrátky
to je konec pohádky.

Všechny moje prsty,

Všechny moje prsty, schovaly se v hrsti,
spočítám je hned : jeden, dva, tři, čtyři, pět.

Všechny myši

Všechny myši v šedé chýši mají šaty šedé.
Všechny myši v šedé chýši šedý myšák vede.

Všichni kmotři, všechny tety

Všichni kmotři, všechny tety
roztáčejí piruety,
kreslí smyčky do ledu
já to taky dovedu!

Všichni svatí

Všichni svatí dluhy platí.

VŠUDE SNÍH A UŽ SE STMÍVÁ...

VŠUDE SNÍH A UŽ SE STMÍVÁ...

Všude sníh a už se stmívá,
štědrá noc nám začíná.
Je to chvíle, kdy na blízké
každý člověk vzpomíná.
Kouzelné Vánoce
a štěstí v novém roce

Vydal jsem se na výpravu

Vydal jsem se na výpravu až na konec zahrady, strom tam divně stíny vrhá, hlídá velké záhady.

Zdroj: http://skolaci.com/category/rikanky-a-basnicky/letni-basnicky/page/4

Vydalo se na výlet

Vydalo se na výlet,

výletníčků malých pět.

První panáček sednul na vláček,

druhý vyplul lodí, třetí vzducholodí.

Čtvrtý odjel autobusem

a ten pátý chudinka musel běžet klusem.

Vydalo se na výlet, trpaslíčků malých pět.

První panáček
sednul na vláček.
Druhý plul lodí,
třetí vzducholodí.
Čtvrtý odjel autobusem
a ten malý chudinka
musel běžet klusem.

Vydra

Vydra skáče z břehu šipky , vzbudí všechny malé rybky.

Vydry

Vydry, vydry, vydřičky,
skotačí, jak dětičky.
Skotačí jen ve vodě,
plavou si i bez lodě.
Na klouzačce se klouzají
a srandu si užívají.

Vyjdi sluníčko

Vyjdi, vyjdi sluníčko na makové zrníčko,

nevyjdeš-li, vyjdu já, zatočím se dokola.

Vyjdi, vyjdi ráno, přivítáme jaro.

Vyjedeme autem ven

Vyjedeme autem ven, venku bude teplý den. U vody vánek vane, pojedeme ven Dane.

Vykoupáme

Véno,Véno, vyndej vanu,

vykoupáme novou pannu.

Vody bude plná vana,

panna bude vykoupaná.

Výlet

Vydalo se na výlet
trpaslíčků malých pět.
První panáček sedl na vláček,
druhý plul lodí,
třetí vzducholodí,
čtvrtý jel autobusem,
a ten malinký musel běžet klusem.

Výlet

Jedna dvě tři čtyři pět,
šel krokodýl na výlet,
koukal tam a koukal tady,
prohlédl si staré hrady,
lesíky a louky v květu,
zastavil se u bufetu,
slupl kilo špekáčků,
pak si koupil žvýkačku,
sedl si a napsal pohled,
na pohledu bylo tohle:
Jedna dvě tři čtyři pět,
vyšel jsem si na výlet,
čekejte mě v pátek ráno,
ať je v kleci vyvětráno,
ukliďte mi prosím bazén,
už abych byl zase v Praze,
hodně jsem se nachodil.
Líbá vás váš krokodýl.
 

Výlet

Už jsme domaz výletu,

nezmokli jsme a jsme tu.

Maminka nás pochválí,

že jsme všechno spapali.

 

Výlet

Vydalo se na výlet trpaslíčků malých pět. První panáček sedl na vláček, druhý plul lodí, třetí vzducholodí, čtvrtý jel autobusem, a ten malinký musel běžet klusem.

Výlet

Přemlouvala kuna skalní

ráno kunu lesní,

ať ve stromu čas nemarní

a na výlet jde s ní.

Ráda by je totiž obě

chtěla vidět lasička.

Dostanou i dobrý oběd,

sehnala prý vajíčka.

Výlet

Jedna dvě tři čtyři pět,
šel krokodýl na výlet,
koukal tam a koukal tady,
prohlédl si staré hrady,
lesíky a louky v květu,
zastavil se u bufetu,
slupl kilo špekáčků,
pak si koupil žvýkačku,
sedl si a napsal pohled,
na pohledu bylo tohle:
Jedna dvě tři čtyři pět,
vyšel jsem si na výlet,
čekejte mě v pátek ráno,
ať je v kleci vyvětráno,
ukliďte mi prosím bazén,
už abych byl zase v Praze,
hodně jsem se nachodil.
Líbá vás váš krokodýl.

Výlet

Děti šly na výlet. Víte, co dělaly?

Na louce u lesa vesele zpívaly.

Po louce běhaly, honily motýly,

velký jim uletěl, malého chytily.

Výlet

Výlet

Jedna dvě tři čtyři pět,
šel krokodýl na výlet,
koukal tam a koukal tady,
prohlédl si staré hrady,
lesíky a louky v květu,
zastavil se u bufetu,
slupl kilo špekáčků,
pak si koupil žvýkačku,
sedl si a napsal pohled,
na pohledu bylo tohle:
Jedna dvě tři čtyři pět,
vyšel jsem si na výlet,
čekejte mě v pátek ráno,
ať je v kleci vyvětráno,
ukliďte mi prosím bazén,
už abych byl zase v Praze,
hodně jsem se nachodil.
Líbá vás váš krokodýl.

 

Výlet

Děti šly na výlet. Víte, co dělaly?
Na louce u lesa vesele zpívaly.
Po louce běhaly, honily motýly,
velký jim uletěl, malého chytily.