Mezi růžemi

Jako dvě růžičky na jedné sněti
vyrostly v chaloupce drobné dvě děti.

Růží se ptávaly na jaře v létě,
co prý jim nejdražší na celém světě?

„Sluníčko na nebi s líbeznou tváří,
ono nám celý den svítí a září.

Ono nás obléká do luzné krásy,
Pán Bůh je zachovej na věčné časy.“

Ptaly se růžičky dětiček na to,
co prý jim dražšího nad stříbro, zlato?

„Matička rozmilá v chaloupce prosté,
pro ni nám láska jen v srdéčku roste.

Jako to sluníčko drobounké kvítky
matička tisíckrát zlíbá své dítky.

Jako dvě růžičky ona nás pěstí,
Pán Bůh jí za to dej zdraví a štěstí.“

Autor: Jozef Kožíšek

Zdroj: Jiskry a plamínky