Košiletoun

Košíli bílá narostla křídla,

sotvaže vstala z vody a mýdla.

Děti si právě pouštěly draky

- a tak si řekla, že poletí taky.

Protáhla se a už míří vzhůru,

táhne si za sebou prádelní šňůru.

Pradlena pláče: To nám to dopadlo –

košile vzala i kolíčky na prádlo!

Nad strání krouží košile bílá

jak sněhová vločka, jak lokomotýla.

Výš a výš k slunci a k oblakům letí,

podobna labuti či labutěti.

Pak přestal vát vítr. Padají draci,

padá i košile. Je po legraci.

Tak zpátky k pradleně chtě nechtě spadlo

nešťastné bílé košiletadlo.

Autor: Jozef Hanzlík

Zdroj: Pimpilim pampam