Fialka v nebi

zobrazeno 18×

Vložil(a): vendy.z, 4. 7. 2016 21.58

Na nebeskou bránu ťuká
fialinky něžná ruka.

„Svatý Petře, prosím hezky,
otevři mně dům nebeský.“

Svatý Petr otevírá,
na poutnici vlídně zírá:

„Co chceš, dítě zemských luhů,
v andělíčků svatém kruhu?“

Fialinka šumí listem:
„Mluviti chci s Pánem Kristem.“

A Pán Kristus v nebes slávě
kvítku praví usměvavě:

„S jakou prosbou, duško milá,
do nebe jsi pospíšila?“

Fialka se Bohu koří
a pak prosbu zahovoří:

„Mně Tvá láska neskonalá
v poli růsti rozkázala.

Když květ vůní dýchá jemně,
tisíc lidí spěchá ke mně.

A co ruka květy sbírá,
obilí pod nohou zmírá.

S klasy hyne mnoho chleba,
jehož v světě chudým třeba.

Je mi líto Tvého daru,
že mou vinou hyne v zmaru.

Prosím tedy, Synu Boží,
abych směla růsti v hloží.“

A Pán Kristus hlavou kyne,
se rtů svatých řeč mu plyne:

„Z vážnosti své k darům božím
rostiž tedy mezi hložím,

za péči o lidské štěstí
první z jara budeš kvésti.“

 * * * 

Od té doby kvítko prosté
ve stínu a hloží roste,
aby lidé nechodili
květů hledat do obilí.

Autor: Jozef Kožíšek

Zdroj: Jiskry a plamínky

Máte i Vy oblíbené říkadlo nebo básničku, o které se chcete podělit? Přidejte je.

Sdílejte:   | 
0

Naši partneři

© 2013 - 2016 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight