Ubrečená dcera

zobrazeno 153×

Vložil(a): Minnie, 2. 6. 2016 12.33

Na dotaz odpovídá PhDr.Bc. Martina Rezková (rezkova)

Dobrý den, dlouho jsem se rozmýšlela sem napsat ale už si nevím rady. Máme problém s dcerou, má 4,5 roku. Vždycky byla lítostivější ale poslední dobou už to přehání. Uvedu pár příkladů. Jdeme na zmrzlinu, celou cestu říká jak se těší na karamelovou s kouskama karamelu, přijdem, vyzvednu ji aby viděla jaké druhy mají, vybere si karamelovou a jen ji dostane a odcházíme, spustí řev že chtěla jahodovou. Tu ale nemám ani já ani přítel,že by jsme to s ní vyměnili. Takže nálada zkažená a je schopná kvůli tomu pofňukávat i půl hodiny. Kouká na Krtečka kterýho předtím viděla desetkrát a najednou začne litovat myšku že jí potopa zbourala domek. Chápu že je jí myšky líto ale nikdy kvůli tomu nebrečela a najednou brečí. Nebo si chce hrát s partnerem, provokuje ho aby ji lechtal a když ji začne lechtat tak pak začne brečet. Chce ať spolu malujeme temperama, jdem ted malovat a ona začne brečet že něco neumí, přitom maluje krásně na svůj věk. Stavíme puzzle, začne brečet. Není den aby nebrečela kvůli hlouposti. Dneska ráno se rozbrečela že jsem jí z legrace mírně poplácala po zadečku ať vyskočí z postele, spustila že jsem jí dala na zadek :O fakt už se bojím na ni pomalu sáhnout nebo si s ní hrát aby zas nebulela. Když se jí ptám jestli takhle bulí i ve školce, tak odpoví že ne protože by se jí děti smály. Tam je v pohodě, učitelky jí říkají sluníčko, děti ji mají rády, usmívá se na všechny strany a doma je pravý opak.

Sdílejte:   | 
1

Máte dotaz na odborníka z této poradny? Zeptejte se

Minnie , 2. 6. 2016, 12.42

Nepomáhá vysvětlovat po dobrém (že nemusí plakat když jí nejde zapnout zip, že to zkusíme spolu), nic. Začne brečet, pořád dokola opakuje co jí vadí, pak začne hystericky vzlykat a řvát na celý dům. Když ji pošlu do pokoje ať přijde až se uklidní, tak sice jde, ale na just začne ječet ještě hlasitěji. Teď vůbec má takové zvláštní období. Do tří let to byl zlatý andílek, pak začalo peklo. Neposlouchá, všechno musím říkat desetkrát. Teď má nový móres (nevím jestli ze školy) že když po ni něco chci a ona nechce to udělat nebo se s ní dohaduju, udělá na mé dlouhý nos, vyplázne jazyk a přinejhorším ještě tím jazykem prská. Jednou mě zkusila i bouchnout, to zkouší i na babičky jenže tam nepochodila. Tohle si prostě dovolovat už nesmí Já se na ni zlobím, ona brečí, pak přijde, chce se mazlit, tak ji obejmu, vysvětlím co mi vadí, ona slibuje jak už bude hodná a nejpozději do hodiny je to znovu ve starých kolejích. Je to denodenně co se s ní dohaduju, hrozně mě to ubíjí. Není den kdy by bylo všechno v pohodě. Pak večer když spí tak brečím a vzpomínám jaký to bylo zlatíčko, že nám ji snad někdo vyměnil. Třeba ji ani za nic nedonutím uklízet si pokojík. Nepomáhá že ji nabídnu pomoc, to dopadne tak že ona si hraje a já uklízím. Nepomáhá že ji nedovolím zvát si kamarádky dokud nebude pořádek, nepomáhá motivace, zkrátka nic. Ve školce je milionová ale doma ďábel. Omlouvám se že je to tak dlouhé.

Pro přidání dotazu je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.

Naši partneři

© 2013 - 2016 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight