Veverka Andy

zobrazeno 25×

Vložil(a): vendy.z, 5. 7. 2016 16.32

Listí jen tak poletovalo v lehkém podzimním vánku. Vše živé v lese se pomalu připravovalo na zimní období.Čas léta byl definitivně u konce.Divoké kačeny, husy, holuby a mnoho jiných odletělo do teplých krajů.Podle pohledu na divoká prasata bylo znát, že zima bude obzvláště tuhá a dlouhá.Jejich tukem zavalitá postava tomu nasvědčovala.
I samotářská veverka Andy očekávala brzký příchod zimy.Měla krásně plavý kožíšek, který při západu slunce připomínal hořící totem.Častokrát takhle při západu slunce sedávala na vysoké skále a pozorovala život v lese.Jednoho rána se Andy probudila ve své postýlce vysoko v koruně stromu, vyrobené z březové kůry a vystlané suchým listím a příjemně teploučkým mechem.Do stromu měla vydlabanou hlubokou díru.V té se nacházel pokojíček malá kuchyňka a velká spižírna.Svůj domeček měla vždy pěkně uklizený a útulný.Ze všeho nejvíce si oblíbila maličkou spižírničku, kde nechyběly takové dobroty, jako oříšky, žaludy, bukvice a kořínky.
Toho rána, brzy poté co, co paprsky slunce přerušily temnotu lesa, veverka dlouze zívla.Protáhla se a vyběhla z domečku na nejbližší větev.Z několika málo lístečků, které ještě nestačily opadnout a zůstaly viset na stromě, si nabrala do paciček ranní rosu.Opláchla si očka i pusinku a vrátila se zpátky do domečku.Posnídala dva oříšky a přemýšlela, co dnes podnikne:“Měla bych si jít nasbírat ještě pár oříšků a bukvic.Opravdu cítím, že zima bude neúnosně dlouhá.“
Sešplhala ze stromu a rozhodovala se kterým směrem se dá.Vtom si uviděla opodál stojícího myšáka:“Ahoj Peťo, jak se dneska máš?
„Ahoj Andy, dneska se mám skvěle.Zásoby na zimu již mám připraveny.Teď už se mohu v klidu procházet.Však víš, že miluji dlouhé podzimní procházky.“
„Ano, vím.Znám tě, vždyť jsme vedle sebe vyrůstali,“řekla Andy a v zápětí dodala:“Jak ti závidím, také už bych chtěla mít všechno hotovo.“
„Jestli chceš, pomohu ti?“nabídl se Peťa.“Stejně nemám žádnou práci.“
Andy zavýskla radostí:“Dekuji kamaráde, jsi moc hodný.Jak se ti mohu odměnit?“
„Jednoduše,“odpověděl.“Budeme se v zimě navštěvovat, posedíme u krbu a budeme si vyprávět pohádky Čarovného lesa.Věřím, že nám zima, alespoň rychle uteče.“
„Souhlasím, tak tedy ujednáno.“A na znamení dohody si potřásli rukou.
Oběma kamarádům cesta pěkně rychle ubíhala.Po chvilce dorazili do míst, kde se po zemi povalovaly bukvice a oříšky.
„Jenže jak přenést, co možná největší množství?“zeptal se myšák.
Veverka však věděla, měla již dost zkušeností.Vytáhla z košíku tři provázky:“Teď ještě musíme najít tři velké, pevné listy, které posléze svážeme dohromady.Až je naplníme, pomůžeš mi to přivázat na ocásek a vrátíme se domů.Věřím, že to by mělo na celou zimu stačit,“odpověděla veverka s úsměvem.
Radostně se tedy pustili do práce, zpívaly písničky a hulákali přitom na celý les.Chvílemi místo na listy dávali kousky oříšků do pusy.I přesto však hromada na listech pomalu, k radosti obou kamarádů, přibývala.
„Hotovo!“křičeli radostí a objali se kolem ramen.Listy svázaly, přesně tak jak se dohodli.Pomalu, teď už však s pocitem dobře vykonané práce, vraceli se cestičkou k domovu.Radostně prozpěvovali písničku, kterou složili.
„Veverka s myšákem
sbírají dobroty,
po cestě nad ránem
to jsou nám novoty.
Nejlepší kámoši,
co spatřil les,
ať jeden či druhý
mají svou čest.“
Po chvilce došli ke stromu, kde Andy bydlela.Poděkovala za pomoc a řekla:“Zítra tě budu očekávat, uvařím čaj, sníme pár dobrot a oslavíme ještě jednou dnešní den.“
„Už se těším,“rozloučil se Peťa.
Oba na sebe zamávali a odešli do svých domovů.
„Od zítřka si začneme vyprávět pohádky!“zavolala ještě na myšáka.
„Tak tedy zítra,“zasmál se.
Každý den se teď oba scházeli a vyprávěli si Lesní pohádky.

Zdroj: http://www.pohadky-povidky.estranky.cz/clanky/pohadky-pro-deti/veverka-andy.html

Máte i Vy oblíbenou pohádku, o kterou se chcete podělit? Přidejte ji.

Sdílejte:   | 
0

Diskuze k této stránce (0 příspěvků)

Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.

Zatím zde není žádný příspěvek.

Naši partneři

© 2013 - 2016 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight