Tykev a hříbě

zobrazeno 25×

Vložil(a): jitkamety, 28. 4. 2016 17.27

Jednou navštívil Matyáš jednu malou vísku ve Velké maďarské nížině. Pozdravil nějakého sedláka, který právě vyplácel mzdu svým čeledínům. Zdvořile odpověděli převlečenému králi na pozdrav, ale tlustý namyšlený sedlák byl zaměstnán sám sebou a na pozdrav neodpověděl. To se ale Matyášovi nelíbilo. Zakroutil hlavou a pokračoval ve své cestě. U dalšího domu uslyšel někoho, jak si zvesela píská.
„Pozdrav pán Bůh! Vy máte dnes ale dobrou náladu,“ pozdravil chudého muže, který pilně pracoval na své zahrádce.
„Děkuji Vám a přeji štěstí a zdraví!“ odpověděl chuďas. „Ale já si nepískám, že by se mi tak dobře dařilo.“
„Nýbrž?“ ptal se Matyáš.
„Nu tedy teď je čas na snídani a já si pískám k snídani. Až bude čas na oběd, budu si zase pískat, právě tak k večeři,“ smál se k tomu chuďas.
„A jíst nebudete?“
„Ale ano, jen když bude něco k snědku. Když mám co dát do pusy, nepískám si, to mi můžete věřit!“ Matyáš se tomu usmál pod vousy. Chudý chlapík se mu hned zalíbil, ptal se ho dále:
„Co pěstujete na své zahrádce?“
„Jen pár drobností, které zde dokážou vyrůst: brambory, tykve, petržel a mrkev.“
Matyášovi se dobrosrdečný chlapík moc zalíbil, v hlavě se mu zrodil nápad, jak mu pomoci, povídá:
„Dejte pozor! Pečujte pilně o svou malou zahrádku se zeleninou, až nějaká tykev pořádně vyroste, přineste ji do Budína ke králi Matyášovi. Tykve má moc rád! Jsem si jist, že Vás bohatě odmění.“
„Díky za dobrou radu, snad mi bude k užitku!“ rozloučil se chudák.
Matyáš se vrátil zpět na hrad vládnout, ale nezapomněl na onoho chudáka.Ten nezapomněl na onu královskou radu a jednoho dne se vydal do Budína s obří tykví. Stál před hradní bránou a chtěl ke králi. Stráž ho ale nechtěla vpustit, posmívala se mu. Naštěstí se král právě díval z okna a před branou uviděl chudáka, hned ho nechal vpustit.
Když muž, který si tak zvesela pískal, zdvořile pozdravil krále a chtěl mu vše vysvětlit, poznal, že dobrá rada pochází od krále, který se rád převléká. Padl před králem na kolena, ale Matyáš ho zvedl a vedl ke svému stolu. Dal mu pořádně najíst a napít, nakonec ho ještě bohatě obdaroval. Teď už bývalý chuďas nehladověl.
Doma lidé uviděli, jaké ho potkalo štěstí.
Tlustý sedlák stál právě před svým domem, když přicházel chuďas. Záviděl, že chuďas dostal tolik peněz za jedinou dýni. Chtěl sám přijít k ještě více penězům.
Měl překrásné černé hříbátko. Pomyslel si: „Když král vydal tolik peněz za dýní, kolik by mi asi dal za tohle moje překrásné hříbě?“
Příštího dne ještě před polednem už stál před hradní branou. Stráže vše řekly Matyášovi, který hned poznal, že ten muž je onen domýšlivý tlustý sedlák. Pozval ho k sobě, choval se k němu přátelsky, přijal jeho dar a velmi hříbátko chválil.
Tlusťoch se už dopředu radoval. Matyáš ho také pozval na hostinu. Během oběda přemýšlel, jak závistivého sedláka "odměnit" nebo potrestat. Po jídle řekl král:
„Teď vím, jak bych Vás co nejlépe odměnil. Vidíte tu velkou dýni tady v síni? Vydal jsem za ni jmění, ale rád Vám ji daruji.“
O je! Tlustý sedlák vzteky zezelenal, neodvážil se ale odporovat. Vzal dýni a opustil královský hrad. Až za notnou chvíli, když se vzdálil dost daleko od hradu, začal z plna hrdla nadávat. Mrštil velkou dýní o zem, že se rozprskla na tisíc kousíčků.
To vše se přihodilo za krále Matyáše, který miloval poctivé a spravedlivé a trestal lakomce a lichváře. 

Máte i Vy oblíbenou pohádku, o kterou se chcete podělit? Přidejte ji.

Sdílejte:   | 
0

Diskuze k této stránce (0 příspěvků)

Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.

Zatím zde není žádný příspěvek.

Naši partneři

© 2013 - 2016 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight