Tři medvědi

sledováno 1× zobrazeno 761×

Vložil(a): Markéta V., 22. 3. 2015 13.44

Jedna dívenka, jmenovala se Mášenka, odešla z domova do lesa. V lese zabloudila, hledala cestu domů, ale marně. Přišla k malému domku. Dveře byly otevřeny; dívka nahlédla do dveří, a když viděla, že v domku nikdo není, vstoupila dovnitř.

V domku žili tři medvědi. Velký a huňatý otec medvěd, menší máma medvědice a malinké medvídě, říkali mu Mišutka. Medvědi nebyli doma, odešli na procházku do lesa. 

V chaloupce byly dvě místnosti: jídelna a ložnice. Dívenka vešla do jídelny a viděla na stole tři misky s polévkou. První byla velmi veliká, patřila Michajlu Ivanoviči, druhá menší byla Nastasji Petrovny a třetí, modroučká mistička, patřila Mišutkovi. Vedle každé misky ležela lžíce: velká, prostřední a malinká. Dívenka vzala největší lžíci a ujedla z největší misky; potom vzala menší lžíci a pojedla z menší misky; nakonec vzala nejmenší lžičku a ochutnala z modroučké mističky a Mišutkova polévka se jí zdála ze všech nejchutnější.

Dívenka se chtěla posadit. U stolu uviděla tři židle; jednu velkou, druhou menší a třetí malinkou židličku s modrou poduškou. Vylezla na velkou židli a spadla; potom usedla na prostřední židli, ale sedělo se jí nepohodlně; potom si sedla na malinkou židličku a zasmála se, jak se jí dobře sedělo.

Vzala si modrou mističku, položila si ji na kolena a dala se do jídla. Snědla všechnu polévku a začala se houpat na židli. Židlička se ale prolomila a dívka spadla na podlahu. Vstala, zvedla židličku a šla do druhé místnosti.

Tam stály tři postele; jedna veliká, druhá prostřední a třetí malinká. Dívenka si lehla do veliké postele, ale byla příliš prostorná; lehla si do prostřední, ta byla zas příliš vysoká; lehla si do malinké postýlky a ta jí přišla tak vhod, že rázem usnula.

Medvědi přišli domů hladoví a chtěli obědvat. Velký medvěd vzal svou misku, vzhlédl a zařval strašným hlasem: 
„Kdo jedl u mé misky ?“ 
Medvědice se podívala na svou misku a zařičela slabším hlasem: 
„Kdo jedl u mé misky ?“ 
A Mišutka, když uviděl svou prázdnou mističku, zapištěl tenkým hláskem: 
„Kdo jedl z mé misky a všechno mi snědl?“ 
Pak medvěd pohlédl na svou židli a zařval strašným hlasem: 
„Kdo seděl na mé židli a odstrčil ji z místa?“ 
Medvědice pohlédla na svou židli a zařičela slabším hlasem: 
„Kdo seděl na mé židli a odstrčil ji z místa?“ 
Mišutka pohleděl na svou zlomenou židličku a zapištěl: 
"Kdo seděl na mé židličce a polámal ji?"

Medvědi přišli do druhé komory. 
„Kdo ležel na mé posteli a pomačkal ji?“ 
zařval zas medvěd strašným hlasem. 
„Kdo si lehl do mé postele a pomačkal ji?“ 
zařičela medvědice ne tak hlasitě. 
A Mišutka si přistavil lavičku, vylezl na svou postýlku a zapištěl tenkým hlasem: 
„Kdo si lehl do mé postele?“ 
A najednou spatřil dívenku a zakničel, jako by ho na nože bral: 
„Tady je! Drž ji! Tady je! Tady je! Drž ji!“ A chtěl dívenku kousnout. 

Dívenka otevřela oči, a když viděla medvědy, vrhla se k oknu. Okno bylo otevřeno. Dívenka vyskočila oknem a utekla. A medvědi ji nedohonili.

Autor: Lev Nikolajevič Tolstoj

Zdroj: Tři medvědi

Máte i Vy oblíbenou pohádku, o kterou se chcete podělit? Přidejte ji.

Sdílejte:   | 
0

Diskuze k této stránce (1 příspěvků)

Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.

Bellissima, 8. 6. 2016, 23.05

tuhle chteji slyset deti porad dokola

Naši partneři

© 2013 - 2016 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight