Tři medvědi

sledováno 1× zobrazeno 53260×

Vložil(a): Markéta V., 22. 3. 2015 13.44

Jedna dívenka, jmenovala se Mášenka, odešla z domova do lesa. V lese zabloudila, hledala cestu domů, ale marně. Přišla k malému domku. Dveře byly otevřeny; dívka nahlédla do dveří, a když viděla, že v domku nikdo není, vstoupila dovnitř.

V domku žili tři medvědi. Velký a huňatý otec medvěd, menší máma medvědice a malinké medvídě, říkali mu Mišutka. Medvědi nebyli doma, odešli na procházku do lesa. 

V chaloupce byly dvě místnosti: jídelna a ložnice. Dívenka vešla do jídelny a viděla na stole tři misky s polévkou. První byla velmi veliká, patřila Michajlu Ivanoviči, druhá menší byla Nastasji Petrovny a třetí, modroučká mistička, patřila Mišutkovi. Vedle každé misky ležela lžíce: velká, prostřední a malinká. Dívenka vzala největší lžíci a ujedla z největší misky; potom vzala menší lžíci a pojedla z menší misky; nakonec vzala nejmenší lžičku a ochutnala z modroučké mističky a Mišutkova polévka se jí zdála ze všech nejchutnější.

Dívenka se chtěla posadit. U stolu uviděla tři židle; jednu velkou, druhou menší a třetí malinkou židličku s modrou poduškou. Vylezla na velkou židli a spadla; potom usedla na prostřední židli, ale sedělo se jí nepohodlně; potom si sedla na malinkou židličku a zasmála se, jak se jí dobře sedělo.

Vzala si modrou mističku, položila si ji na kolena a dala se do jídla. Snědla všechnu polévku a začala se houpat na židli. Židlička se ale prolomila a dívka spadla na podlahu. Vstala, zvedla židličku a šla do druhé místnosti.

Tam stály tři postele; jedna veliká, druhá prostřední a třetí malinká. Dívenka si lehla do veliké postele, ale byla příliš prostorná; lehla si do prostřední, ta byla zas příliš vysoká; lehla si do malinké postýlky a ta jí přišla tak vhod, že rázem usnula.

Medvědi přišli domů hladoví a chtěli obědvat. Velký medvěd vzal svou misku, vzhlédl a zařval strašným hlasem: 
„Kdo jedl u mé misky ?“ 
Medvědice se podívala na svou misku a zařičela slabším hlasem: 
„Kdo jedl u mé misky ?“ 
A Mišutka, když uviděl svou prázdnou mističku, zapištěl tenkým hláskem: 
„Kdo jedl z mé misky a všechno mi snědl?“ 
Pak medvěd pohlédl na svou židli a zařval strašným hlasem: 
„Kdo seděl na mé židli a odstrčil ji z místa?“ 
Medvědice pohlédla na svou židli a zařičela slabším hlasem: 
„Kdo seděl na mé židli a odstrčil ji z místa?“ 
Mišutka pohleděl na svou zlomenou židličku a zapištěl: 
"Kdo seděl na mé židličce a polámal ji?"

Medvědi přišli do druhé komory. 
„Kdo ležel na mé posteli a pomačkal ji?“ 
zařval zas medvěd strašným hlasem. 
„Kdo si lehl do mé postele a pomačkal ji?“ 
zařičela medvědice ne tak hlasitě. 
A Mišutka si přistavil lavičku, vylezl na svou postýlku a zapištěl tenkým hlasem: 
„Kdo si lehl do mé postele?“ 
A najednou spatřil dívenku a zakničel, jako by ho na nože bral: 
„Tady je! Drž ji! Tady je! Tady je! Drž ji!“ A chtěl dívenku kousnout. 

Dívenka otevřela oči, a když viděla medvědy, vrhla se k oknu. Okno bylo otevřeno. Dívenka vyskočila oknem a utekla. A medvědi ji nedohonili.

Autor: Lev Nikolajevič Tolstoj

Zdroj: Tři medvědi

Máte i Vy oblíbenou pohádku, o kterou se chcete podělit? Přidejte ji.

Sdílejte:   | 
0

Diskuze k této stránce (2 příspěvků)

Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.

Mildret, 31. 7. 2018, 22.56

Ta je taky moc hezká. Já ji měla jako malá rada

Bellissima, 8. 6. 2016, 23.05

tuhle chteji slyset deti porad dokola

© 2013 - 2024 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight Solutions

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů