Řepa veršovaně

zobrazeno 83×

Vložil(a): jitkamety, 6. 4. 2016 7.18

„Už je, vráno, dooráno, ráno budu síti.
Hádej co, ty krákoravá, to, co lidi sytí,
to, co lidem zdraví dává.“
„Vím co, dědku, krák a krák!“
„Kdepak, vráno, kdepak mák!“
Dědek v dřepu sází řepu:
„Deště z mraků, pomozte, ať mi řepa vyroste!“
Křápy kráp, křápy kráp, mokrá voda z mraků krápě,

dědek ťap, ťapy ťap, vesele tu v blátě ťape.
Ťap, ťap, už je vody dost, duha postavila most, na tom mostě v poledne, dědek slunce zahlédne.
Volá zdola:
„Hola, hola, počkej, zlatovlasý kloučku,
neutíkej, pomaloučku,
ať se tady dole zahřeje mé pole!“
Když zahnalo slunce mraky, bába s vnučkou přišly taky:
„Jdem Ti, dědku, pomoci, byl bys tady do noci!“
„Bábo, dědek nezahálel, bez válečku pole zválel.
Jak na to šel ? Inu, tudy po políčku válel sudy,
jeden sud, druhý sud, pole bylo plné hrud.
Vnučko, podruhé si popil, deštík bez konvičky kropil,
kapka sem, kapka tam, cožpak já je spočítám ?“
Zkrátka měly přijít ráno, už je všecko uděláno.
A tak si to naměří rovnou domů k večeři.
„Hamy ham, to se mám, kdo pomáhal, tomu dám:
První lžíce dědečkovi, druhá lžíce deštíčku
komu třetí kdo to poví ?“
„Kdepak Vám! Kdo pomáhal, tomu dám třetí lžíce sluníčku!“
„Hamy ham, to se mám! První lžíce dědečkovi,
druhá lžíce dědečkovi, a ta třetí kdo to ví ?“
„Kočce!“
„Kdepak! Dědkovi! Hamy ham, to se mám, kdo pomáhal, tomu dám!“
Dědek jí a jí a jí, bába s vnučkou vzdychají.
Mají chuť na leccos, kočka olizuje vousy,
pejsek zas mokrý nos. Pak se všichni čtyři trousí do komory spát. Ach, ti mají hlad!
Dědek jedl, všechno snědl.
Tma a ticho v okolí, tma a jenom svíčka bliká.
Na políčku, na poli roste řepa převeliká .....
Zas je ráno! Vidíš, vráno, dědek už tuje.
Repu tahá ..... tahá ..... táhne, táhne ..... ale nevytáhne, tahá, hubuje.
„Kráky krák, měl sít mák, kráky krák, měl sít mák!“
Dědek tahá ..... tahá ..... táhne, ale řepu nevytáhne.
„Bábo, vnučko, pomozte, než mě řepa přeroste !“
„Sám jsi jedl, sám si tahej, sám si v práci napomáhej!“
Řepa je tak veliká, dědek tahá, naříká.
Bábě už je dědka líto:
„Tak my jdem, ty nenasyto!“

Chytli se a tahají, dědek řepy, bába dědka, vnučka báby, táhnou ..... táhnou ..... nevytáhnou.
„Pomoz, pejsku, kočičko!“
„Haf, haf, ale za kus kosti!“
„Mňau, mňau, ale za mlíčko!“
„Dobrá, dám Vám do sytosti!“

Drží se a tahají, dědek řepy, bába dědka, vnučka báby, pejsek vnučky, kočka pejska, táhnou ..... táhnou ..... nevytáhnou.
Kočka volá myš:
„Poběž, myško, pomoz nám!“
Drží se a tahají, myška kočky, kočka pejska, pejsek vnučky, vnučka báby, bába dědka, dědek řepy, táhnou ..... táhnou ..... pěkně v řadě, a vtom řepa rap, vyletí jak zub!
„Já už myši nechytám.“ Všichni leží na hromadě.
Chcete, abych povídal, jak to všechno bylo dál ?
Otevřete se mnou dveře, spatříte je u večeře:
dědek bábě nabízí, bába vnučku pobízí,
pejsek s kočkou nečekají, až se dědek s bábou nají,
pejsek v koutě hryže kost, kočička má mléka dost,
myška sbírá drobty sýra. Dědek jim dá dneska všeho:
„Bábo, ber si víc!
Vím, že jeden bez druhého nedokáže nic!“

 

Máte i Vy oblíbenou pohádku, o kterou se chcete podělit? Přidejte ji.

Sdílejte:   | 
0

Diskuze k této stránce (0 příspěvků)

Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.

Zatím zde není žádný příspěvek.

Naši partneři

© 2013 - 2016 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight