Pečené ryby

zobrazeno 20×

Vložil(a): nikihiphop, 31. 5. 2016 20.48



Jeden chudý tovaryš došel na svém vandru až do Norimberka[pozn1], a protože měl hlad a v torně ještě pár krejcarů, vešel do nejbližšího lepšího hostince, kde si chtěl sníst něco k obědu. Byl to ale hostinec „Zlatá husa“. To však zpozoroval, až byl uvnitř v sále, že je v jednom z nejlepších hostinců, ale neodvažoval se už odejít, a tak tam zůstal. Když začali hostům přinášet oběd, sednul si sklíčeně raději k peci. “Nu, ty moje svatá prostoto,“ řekl mu hostinský přátelsky: „copak si nesednete ke stolu a nevezmete si také?“ A tovaryš mu odvětil, že u stolu pro něj už nezbylo místo a že raději zůstane tam, kde je. Ale hostinský to nechtěl tak nechat. „Jen pojďte,“ vyzval hosta. „já vám místo hned najdu.“

A opravdu, všechny stoly byly obsazené. U jednoho, kde si dávalo do nosu pár bohatých měšťanů a kupců, které hostinský dobře znal, hosty poprosil, aby se trochu sesedli a tovaryše usadil na stoličku v samém rohu. A už se nosilo jídlo, jeden chod výtečnější než druhý. Ale tovaryš se ostýchal, neboť ho nikdo k jídlu nevybídnul, smutně se tedy díval se sklopenýma očima do prázdného talíře. Když ale přinesli jeho zamilované jídlo, totiž obrovskou mísu pečených ryb, a jemu opět nikdo nenabídnul, tak se odhodlal, vzal tu nejmenší rybku, která ležela zrovna před ním a stavil se, jako by si s ní povídal. Pak si rybí tlamičku přiložil k uchu, jakoby poslouchal odpovědi.

Tomu se jeho spolustolovníci podivili.„Milý příteli,“ řekl nakonec jeden z kupců: „copak to vyvádíte? Proč si dáváte tu rybku k uchu?“ Tovaryš se tvářil, že se s nimi dává do řeči jen nerad. „Milí pánové,“ řekl po chvíli: „měl jsem si s ní co povídat, nenechte se rušit.“ Ale nyní na něj začali kupci naléhat, až nakonec řekl, dívajíc se upřeně na ubrus: „Můj kmotříček, milí pánové, se před několika lety nedaleko odtud v Pegnitzu [pozn2] utopil. Já jsem se té rybky ptal, zda ho někde neviděla. A ona mne pravila, že ne, že je příliš malá, že bych se mohl zeptat jejích rodičů, že ti by mi možná dali nějakou zprávu.“

Tu se kupci i měšťané od srdce zasmáli a položili před milého tovaryše na talíř ty rodiče, dva krásné velké kapry. Pak za něj zaplatili účet a nechali ho spánembohem jít svou cestou.

Máte i Vy oblíbenou pohádku, o kterou se chcete podělit? Přidejte ji.

Sdílejte:   | 
0

Diskuze k této stránce (0 příspěvků)

Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.

Zatím zde není žádný příspěvek.

Naši partneři

© 2013 - 2016 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight