Otesánek

Žili byli táta s mámou - kolíbku měli malovanou. Dřevěná kolíbka, hedvábná peřinka - jenom to děťátko, to jim tam nespinká. Vydal se táta do lesa na dříví. ,,A ty zatím mámo, písničku Kolínek, z chalupy štěstí vyhlížej." Jde, sekerou točí, najednou - hop! - vida, pařízek! Sám mu jak rarach do cesty skočí : ,, Hop - táto, to koukáš! Hupky dupky - tydlidáš, popadni mě, osekej, k mámě se mnou utíkej!" Směje se táta : Propána! Je to div, tenhle pařízek! Trochu ho sekerou pohladí - hned je z něj kluk jak pořízek. ,,Podívej, mámo, co ti nesu!" Popadla máma dřevěné děťátko - už ho kolíbá. ,, Máme to synka Otesánka!" Honem mu běží vařit kaši. Otesánek hned kaši slup a ňam! Zase už pusu otvírá : Ham! Přinesla máma ucháč mlíka. A Otesánek - brm, brm, ham.... ,,Copak to, synku, ještě dám?" Hned je tady a pecnem chleba. A Otesánek nedojeda, ham! Pak mámu - ham!, pak tátu - ham! - pořád má pusu dokořán. Válí se Otesánek po vsi, tělo jak kamna, papulu jak pec. Potká Mařku s fůrou sena: ,,Huš, Mařko, to koukáš! Hupky dupky - tydlidáš, jed jsem - sněd jsem bílou kaši, ještě se mi z huby práší, ucháč mlíka, pecen chleba, ale že jsem nedojeda, ještě jsem sněd mámu s tátou. A tebe taky ještě sním!" A než se Mařka nadála - spolkl jí i s fůrou. Potká Janka s prasaty. ,,Huš, Janku, to koukáš! Hupky dupky - tydlidáš, jed jsem - sněd jsem bílou kaši, ještě se mi z huby práší, ucháč mlíka, pecen chleba, ale že jsem nedojeda, ještě jsem sněd mámu s tátou. Mařku s fůrou vrchovatou - a tebe taky ještě sním!" A než Janeček stačil utéct - spolkl ho i s prasaty. Potká dědka s jehňaty. ,,Huš dědo, to koukáš! Hupky dupky - tydlidáš, jed jsem - sněd jsem bílou kaši, ještě se mi z huby práší, ucháč mlíka, pecen chleba, ale že jsem nedojeda, ještě jsem sněd mámu s tátou. Mařku s fůrou vrchovatou, Janka s prasaty, " a než si děda bafnul z fajfky - spolkl ho i s jehňaty. Potká pacholka s volem - hned mu jde hlava kolem. ,, Pacholku, to koukáš! Hupky dupky - tydlidáš, jed jsem - sněd jsem bílou kaši, ještě se mi z huby práší, ucháč mlíka, pecen chleba, ale že jsem nedojeda, ještě jsem sněd mámu s tátou. Mařku s fůrou vrchovatou, Janka s prasaty, dědu s jehňaty - a tebe taky ještě sním!" A spolkl ho i s volem. Vidí Kubu na poli. ,,Huš Kubo, to koukáš! Hupky dupky - tydlidáš, jed jsem - sněd jsem bílou kaši, ještě se mi z huby práší, ucháč mlíka, pecen chleba, ale že jsem nedojeda, ještě jsem sněd mámu s tátou. Mařku s fůrou vrchovatou, Janka s prasaty, dědu s jehňaty, pacholka s volem" - a než se Kuba ohnal bičem - spolkl ho i s polem. Vidí bábu na řípě, ,,Huš, babko, to koukáš! Hupky dupky - tydlidáš, jed jsem - sněd jsem bílou kaši, ještě se mi z huby práší, ucháč mlíka, pecen chleba, ale že jsem nedojeda, ještě jsem sněd mámu s tátou. Mařku s fůrou vrchovatou, Janka s prasaty, dědu s jehňaty, pacholka s volem, Kubu i s polem - a tebe taky ještě sním!" Otevřel pusu a ach! - jenomže babka ťaf!, Sekla ho motyčkou. A hned z břicha vyskákali : Kuba i s polem, pacholek s volem, děda s jehňaty, Janek s prasaty, Mařka s fůrou vrchovatou, naposledy máma s tátou. Jejda - ti se radovali! Hupky dupky - tydlidáš, Otesánku, teď to máš !

Autor: Věra Provazníková