O živé vodě

zobrazeno 34×

Vložil(a): vequi, 19. 1. 2016 23.44

Byl jednou jeden starý a nemocný král a ten si jednoho dne zavolal své tři syny a řekl: „Jsem starý a nemocný, ale ještě nechci umřít. Který z vás mi ze světa přinese živou vodu, ten zdědí moji říši a stane se králem.“

Synové vyslechli otcova slova, a protože byli svorní a dbalí práva, vydal se do světa nejprve ten prvorozený. Jel a jel, až přijel na kraj hlubokého černého lesa, kde potkal stařenku s nůší a kosou, která šla na trávu a ptala se ho, kdeže se tu vzal a co tu pohledává. „Hledám živou vodu, matičko. Můj otec je starý a nemocný král, ale ještě nechce zemřít.“ „Vím, kde najdeš živou vodu. Za tímto lesem stojí Skleněná hora. Vezmi toto kladivo a tyto stříbrné hřeby a vystoupej vzhůru, tam najdeš pramen živé vody.“ Princ stařence poděkoval a jel tím lesem dál, až přijel na jeho konec a tam stála Skleněná hora. Sesednul z koně, vzal kladivo a hřeby a pomalu stoupal vzhůru. Tři dny a tři noci se šplhal nahoru, konečně za rozbřesku čtvrtého dne dorazil až k prameni živé vody. Naplnil láhev a obrátil se na cestu zpět. Ale sotva položil nohu na první stříbrný hřeb, zkameněl.

Zatím král čekal a čekal, a když se ani jeho druhorozený nevracel, vydal se na cestu ten nejmladší. Jel a jel, dokud nepřijel na kraj hlubokého černého lesa. Tam potkal stařenku s nůší a kosou, která šla na trávu a ptala se ho, kde pak se tam vzal a copak tam hledá. „Hledám živou vodu, matičko. Můj otec je starý a nemocný král, ale ještě nechce zemřít.“ „Vím, kde najdeš živou vodu. Za tímto lesem je Neproniknutelná houština, vezmi tuto sekeru a prosekej se do jejího srdce, kde najdeš pramen živé vody.“ Princ stařence za rady i pomoc poděkoval a jel dál tím lesem, až přijel na jeho konec a ocitnul se u Neproniknutelné houštiny. Sesednul z koně, vytáhnul sekeru a začal se prosekávat do jejího srdce. Tři dny a tři noci se houštinou prodíral, konečně za rozbřesku čtvrtého dne se ocitnul na louce, kde byl pramen živé vody. Naplnil láhev a obrátil se na cestu zpět, ale sotva se dotknul nohou lesní pěšiny, zkameněl.

Starý a nemocný král čekal a čekal, ale žádný ze synů se nevracel. Jednoho dne přišla na zámek stařenka s nůší a kosou a řekla: „Králi, já vím, kde jsou tvoji synové. Ten nejstarší stojí na vrcholu Skleněné hory, ten druhorozený na dně Černočerné rokle a ten nejmladší v srdci Neproniknutelné houštiny.“ „A kdy? Kdy přijdou?“ vykřiknul král netrpělivě. „Ty se jich už nedočkáš!“ řekla stařenka, máchnula svojí kosou a král padnul mrtev k zemi.

V tom okamžiku se na vrcholu Skleněné hory, na dně Černočerné rokle a v srdci Neproniknutelné houštiny probrali princové k životu. Ten nejstarší sestoupil ze Skleněné hory, sednul na koně a uháněl k zámku. Ten druhorozený vyšplhal z Černočerné rokle, sednul na koně a uháněl k zámku. Ten nejmladší překonal Neproniknutelnou houštinu, sednul na koně a uháněl k zámku.

Když princové dorazili na otcovský zámek, dozvěděli se, že krále před třemi dny pohřbili. A protože ti princové byli svorní a dbalí práva, vládnuli té zemi svorně a spravedlivě až do konce svých dnů. A když je pohřbívali, položili jim každému k nohám láhev s živou vodou.

Máte i Vy oblíbenou pohádku, o kterou se chcete podělit? Přidejte ji.

Sdílejte:   | 
0

Diskuze k této stránce (0 příspěvků)

Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.

Zatím zde není žádný příspěvek.

Naši partneři

© 2013 - 2016 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight