O žirafím přátelství

zobrazeno 50×

Vložil(a): vequi, 25. 2. 2016 23.38

Kdesi v Africe, v zemi jménem Zimbabwe, na břehu řeky Sabi, žili žirafí samec Chewe a samička Lina. Byl to velmi šťastný pár. Chewe nosil své družce nejchutnější listí, které rostlo na stromech úplně nejvýš, kam Lina nedosáhla. Ona mu za to často masírovala krk, který pro ni tak vysoko natahoval. Přečkali spolu už dvě zimy a na jaře třetího roku se jim narodilo žirafátko. Jméno mu vybírali poctivě, prolistovali celý žirafí kalendář, až se rozhodli pro jméno Tomy.

Malý Tomy přinášel rodičům mnoho radosti. Brzy běhal skoro jako gepard a často si hrál s ostatními mláďaty ve stádě. Měl spoustu přátel, avšak s jedním z mláďat si rozuměl nejlépe. Byl jím o něco starší žirafí samec Ben, který běhal ještě rychleji než Tomy. Trávili spolu celé dny, Ben Tomyho naučil spoustu triků, třeba jak se nejlépe zamaskovat před šelmou nebo jak už z dálky poznat past, kterou nastražili lovci. Hodně se spolu nasmáli při hře na honěnou a při škádlení malých nemotorných nosorožčat.

Jednoho dne se Tomy rozloučil s rodiči a vydal se na místo, kde se s Benem vždycky scházeli. Ben ale dlouho nepřicházel, proto šel Tomy k němu domů. Benova maminka ho přivítala uplakaná. Když Tomy Bena uviděl, nemohl uvěřit svým očím. Ben ležel ve svém pelechu a byl celý světle hnědý. Všechny tmavé skvrny, které jsou pro žirafy tak typické, mu zmizely. Ke všemu byl jeho kamarád úplně vysílený a malátný. Nikdo v celém stádě nikdy nic podobného neviděl. Benův stav Tomyho velmi vylekal, a tak utíkal domů a vše hned pověděl rodičům. Chewe a Lina dlouho přemýšleli, mluvili spolu, ale na nic nemohli přijít. Nakonec Chewe povídá: „Nedá se nic dělat, vydám se za lidským šamanem.“ Lina však o něčem takovém nechtěla ani slyšet: „Pomátl ses? Šaman bydlí až za hranicí rezervace a co víc, stejně Ti nebude rozumět.“ Chewe musel Lině slíbit, že se nikam nevydá. Tomy však všechno slyšel a byl už rozhodnutý.

V noci, když ještě Lina a Chewe spali, vydal se Tomy rovnou za šamanem. Běžel jako o život a ještě před svítáním byl u šamana. Šaman bydlel sám, v hliněné chaloupce s bambusovou střechou, daleko od ostatních lidí. Často pomáhal zvířatům, která se poranila o nástrahy lovců a opuštěným mláďatům. Tomymu sice nerozuměl, ale když ho pořád tahal za košili a nedal mu pokoj, vzal si svůj batoh a utíkal s tím žirafětem rovnou do rezervace.

Když šaman uviděl Bena, nebyl z toho nijak moudrý. Ben byl pořád ještě světle hnědý, bez skvrn, a navíc tvrdě spal, a to nemají žirafy ve zvyku. Dlouho šaman seděl, ani nedutal, když vtom si vzpomněl, jak za ním lidé z vesnice chodí a mají na sobě tmavé skvrny. Říká si: „Lidé skvrny mít nemají. Když je někdo má, přijde za mnou, já mu vyvařím ostropestřec, vypije ho a skvrny jsou ta tam. Žirafa má mít skvrny. Třeba to u nich funguje přesně opačně.“ Sáhl do svého batohu a vytáhl z něj pytlík se semeny té zázračné bylinky. Jakmile se Ben napil šamanova čaje, hned se cítil o něco silnější. Za dva dny už mohlo žirafě pomalu běhat a začínaly se mu objevovat na srsti tmavé skvrny ve tvaru sítě.

Když Lina uviděla, jak je Tomy šťastný, úplně mu zapomněla vynadat za to, že se bez dovolení vydal mimo rezervaci a radovala se s ním. Za pár dní už spolu Ben s Tomym běhali jako dřív a nasmáli se ještě více. Jejich přátelství už jen tak něco nerozhází. Od té doby, kdykoliv se v rezervaci něco přihodí, všichni vědí, za kým mohou jít. A šaman zase ví, že se může klidně procházet rezervací a ani od nejhladovějších šelem mu nehrozí žádné nebezpečí.

Zdroj: http://www.lanovecentrum.cz/cs/obecne/o-zirafim-pratelstvi-1

Máte i Vy oblíbenou pohádku, o kterou se chcete podělit? Přidejte ji.

Sdílejte:   | 
0

Diskuze k této stránce (0 příspěvků)

Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.

Zatím zde není žádný příspěvek.

Naši partneři

© 2013 - 2016 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight