O povinnosti

zobrazeno 30×

Vložil(a): vendy.z, 7. 7. 2016 21.27

Chlapec jménem Tomáš bydlel se svými rodiči v malém domku. Měl mnoho kamarádů a rád si s nimi hrál. Byl vždy veselý, a tak ho měl každý rád. Ale bylo přece jen něco, co mu nešlo. Nerad pomáhal mamince.

Jednoho dne jej maminka prosila: „Tomáši, pojď mi, prosím, pomoci, mám mnoho práce, uklidíš nádobí?“

Tomáš odpověděl: „Maminko, já teď opravdu nemůžu, musím si dostavět lego.“

Jindy zase nutně musel malovat obrázek či jít hned ven za kamarády. Pokaždé nemohl kvůli něčemu jinému. A tak to šlo každý den. Maminka si postěžovala tatínkovi, že jí Tomáš vůbec nechce pomáhat.

Tatínek přišel za Tomášem a důrazně mu domlouval: „Tomáši, nelíbí se mi, že mamince nepomáháš. Vůbec nepracuješ. Podívej se třeba na mě. Chodím do práce, pracuji celý den a mám mnoho povinností a musím je plnit. Ty se nestydíš, že nic užitečného neděláš? Od nynějška mamince pěkně pomáhej, a budeš mít i nějaké povinnosti. Každé ráno, až se umyješ, usteleš si svou postel, a pak prostřeš na stůl k snídani. Po snídani opět všechno ze stolu uklidíš. U večeře to bude platit také. Dále si budeš vždy uklízet sám svůj pokoj a maminka ti to nebude muset připomínat.“

Tomáš si tatínka velmi vážil a vždy si přál být jako on. Vzal si jeho slova skutečně k srdci a od této chvíle mamince opravdu pomáhal, a nikdy nezapomněl plnit své povinnosti. Nedělal to ale rád. Vždy vše udělal rychle, jen aby to měl za sebou a aby si mohl jít hrát.

Ve vedlejším domě bydlela se svými rodiči Anička.

Hned, jakmile vstala, běžela za maminkou a s úsměvem se ptala: „Maminko, s čím Vám mohu pomoci?“

Když mamince pomohla, vesele říkala: „Maminko, já mám vždy takovou radost, když Vám můžu pomáhat. Je to vždy, jako by se mi v dušičce rozlilo takové krásné teplo, nebo jako by se rozsvítilo sluníčko.“

„To je tím, Aničko, že mi pomáháš ráda,“ odpověděla jí na to maminka.

Tomášovi se zdál jednou zvláštní sen. Procházeli se s Aničkou takovou zvláštní zahradou. V této zahradě bylo mnoho záhonků. Všechny záhonky byly stejně velké, avšak každý byl jiný. Některý byl zcela zarostlý plevelem a trávou, některý i bodláky. Jiné záhonky trochu kvetly, ale byly také zanedbané a zarostlé. Byly tam však i krásně rozkvetlé pěstěné záhonky, na kterých bylo vidět, že se o ně někdo pilně stará.

K dětem přišel nějaký pán a představil se jim jako zahradník, který se o tuto zahradu stará, a řekl jim: „Každý z lidí má zde svůj záhon. Jsou to záhony lidského konání.“

Prováděl je zahradou, až došli k jednomu záhonku, na kterém kvetly nádherné květiny různých barev, velikostí i vůní.

„Toto je tvůj záhonek, Aničko,“ řekl slavnostně zahradník. „Kvete tak nádherně proto, že s radostí a láskou pomáháš mamince a všem lidem kolem sebe. Jen tento malý plevílek vyrostl z toho, že jsi jednou mamince odmlouvala.“

 

Tomáš byl zvědavý, jak asi vypadá jeho záhonek. Vždyť pilně plní všechny své povinnosti a nikdy na to nezapomíná. Zastavili se u záhonku, na kterém rostlo mnoho květin, avšak kvetly jen velmi málo.

„To je tvůj záhon, Tomáši,“ oznámil zahradník.

Tomáš se diví: „Jak to, že květiny tak málo kvetou? Vždyť často pomáhám mamince i tatínkovi a plním si všechny své povinnosti! Jak to děláš, Aničko, že na tvém záhonu je tolik rozkvetlých květin?“

„Ani nevím, pomáhám mamince.“

„Vždyť já také,“ řekl na to Tomáš.

„Já mám velkou radost, když jí mohu pomáhat, dělám to vždy ráda, a pak je mi moc hezky u srdíčka,“ doplnila Anička.

„Aha, tak to bude tím! Já mamince nepomáhám rád. Pomáhám jen proto, že mi to řekl tatínek. Nechci ho zarmoutit, tak všechno, co mi uložil, udělám, ale celou dobu se přitom těším, až si budu moci zase dělat, co budu sám chtít.“

Moudrý zahradník s úsměvem naslouchal jejich rozhovoru. „Ano, je to tak. Své povinnosti má člověk plnit s radostí a rád, jinak taková práce nemá velkou cenu. Kdo pracuje a plní své povinnosti s láskou, ten vše svým konáním povznáší a zušlechťuje. Na jeho záhonku pak mohu pečovat o nádherné, voňavé květy.“

Tomáš si to vzal k srdci. Ráno, když se vzbudil, nevěřila maminka svým uším, když se zvesela ptal: „Maminko, s čím Vám mohu pomoci?“

Zdroj: http://cesta-zeny.webnode.sk/news/o-povinnosti1/

Máte i Vy oblíbenou pohádku, o kterou se chcete podělit? Přidejte ji.

Sdílejte:   | 
0

Diskuze k této stránce (0 příspěvků)

Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.

Zatím zde není žádný příspěvek.

Naši partneři

© 2013 - 2016 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight