O krasne Marketce

sledováno 1× zobrazeno 293×

Vložil(a): luciusmius, 2. 6. 2015 16.37

V jednom hlubokem lese stal krasny roubeny domecek s velikym parozim nade dvermi. Byla to hajenka. V ni bydlel tata hajny, jeho krasna zena a meli malou Marketku. Te bylo pet let. Nosila bile saticky a  dlouhe copanky. Tata hajny cas od casu braval Marketku sebou na obchuzky lesem. Pozorovali spolu zviratka, jak se pasou na palouku, ucil ji poznavat rostliny a stromy..... . Brzy Marketka poznala kazdy strom a kazdou kvetinku v lese. " Ja budu taky hajny jako tata!" rikavala mamince, kdyz  se vratili z obvykle prochazky v lese. Jednou zase vyrazili s tatou na obchuzku. Usli uz peknych par kilometru, kdyz v tom se mohutne zvedl vitr a zacala velika boure. Marketka se bezela schovat pod nejblizsi ker. Kdyz se otocila, tata nikde nebyl. Volala a volala, ale pres silny vitr nebylo slyset jejiho jemneho hlasku. A tak sedela pod houstim a vydesene cekala az boure prejde.  Zdalo se ji, ze trva snad cely den. Po nejake dobe se vitr utisil a obloha se rozarila sluncem a zalila jasne modrou barvou. Marketka se vydala hledat tatinka. Chodila po lese a volala a volala, ale odpovedi ji bylo jen susteni  vetvi vysoko v korunach stromu. Zacalo se uz stmivat, kdyz si Marketka uvedomila, ze nevi kde je. Ztratila se. Jeste chvili bloudila, kdyz na les padla cernocerna tma. Marketka byla uz unavena, sotva pletla nohama, kdyz v tom zahledla svetelko. Nadsene se k nemu rozbehla, ale nebyla to hajovna. Byla to stara chatrc. Opatrne se priblizila a nakoukla oknem do vnitr. U stolu sedela stara oskliva baba. Marketka se ulekla a uskocila. Shodila z okna kvetinac, ktery se rozbil o zaprazi. V tu chvili se rozvalili dvere a v nich stala babka. Z blizka byla snad jeste osklivejsi. Mela na sobe starou zaplatovanou suknici, na hlave osunteli satek a na nose velikou bradavici. Kdyz uvidela Marketku usmala se a ukazala tri zkazene zuby. " Oho nejaka ztracena dusicka." zahalekala a nez Marketka stacila prchnout, popadla ji za ruku a zatahla do boudy. tam ji zavrela do komory. Marketka se vydesene zchoulila do rohu. Po chvili ji  baba pristrcila talir s nejakou kasi.  Marketka byla po toulani v lese tak hladova, ze jidlo vdecne prijala a spesne ho snedla. Takhle to pokracovalo  jeste nekolik dni. Pak jednoho dne ji baba pozvala ke stolu. " Budes mi tu pomahat." Oznamila ji babka. "Ale ja musim domu, maminka s tatinkem budou mit strach. " Odpovedela Marketka. "Ti uz na tebe davno zapomneli." Zachrcela baba a polozila pred devcatko talir s pecenyma bramborama. Tentokrat jidlo odmitla a rozplakala se. "Jak chces. Budes hlady!!" zakricela na ni babka a strcila Marketku zase do komory. "Babicko" zavolalo skrz dvere devcatko na babku. Ta se behem chvile do sourala. "Co chces?!" krikla na Marketku "Ja ti tedy budu pomahat" rekla divenka se smutnym hlasem. Starena se hlasite rozesmala a pravila:"konecne si dosala rozum. Muzes zacit hnedka. Tamhle je koste a zamet poradne celou chalupu" Ukazala babizna do rohu...... Dny se menili v tydny, tydnyv roky a Marketka na maminku, tatinka a hajovnu docela zapomnela. Mezitim se z ni stala krasna mlada slecna. Zila spolecne s babiznou v chatrci a i kdyz ji babka nikdy nepustila domu, mela ji Marketka vlastne rada.  Starena na ni byla hodna, naucila ji bylinkarstvi a vsemu, co o bylinkach vedela. Kazdou pulnoc chodila Marketka do lesa zbirat byliny. "Tak ja jdu babicko." loucila se babkou  "Brzy se vrat ma mila." Zamavala ji na cestu ode dveri. Marketka mela temer plny kosik a uz uz chtela jit domu, kdyz v tom uslysela dosot konskych kopyt. Rychle se kryla ve vysoke trave, ale kun ji asi ucitil. Kdyz se priblizil k mistu, kde byla schovana, zacal ryt kopytem do zeme couvat a rzat. "Hou Kastane. Klid kamarade." Jezdec se snazil kone uklidnit. Zbytecne. Ten se vzepjal a zhodil ho do vysoke travy, hned vedle Marketky. Jezdec se ulekl a rychle vyskocil na nohy. Marketka take vstala. Kdyz kun videl, ze nehrozi zadne nebezpeci, uklidnil se. Jezdec byl mlady a pekny. Mel na sobe kabatec zlatem protkany a cerne jezdecke kalhoty a boty. I kun mel krasne sedlo. Potazene sametem a vysivane zlatou niti. Chvili na sebe zvedave koukali. " Jsem princ Jan." Predstavil se mladik s hlubokou uklonou. Maretka se usmala. "Marketa bylinkarka." opetovala princi jeho ukllonu. "Jsi krasna. Co tu delas v takovou nerestnou hodinu." Marketka ukazala kosik "Sbiram bylinky." Princ pokyval hlavou. "Ztratil jsem se. Nevis kudy se dostanu zpet na cestu?" Marketka mu ukazala smer. "Zitra tudy pojedu take. Budes sbirat byliny i zitra?" Otocil se na ni princ s nadeji v ocich. Marketka se jen usmala" Mozna." a zmizela v temnu lesa. Do chatrce se vratila s dobrou naladou a usmevem na rtech. Babka na ni hned poznala, ze je neco jine. Vyptavala se, ale Marketka ji nic neprozradila. Druhou noc vyrazila Marketka, tesic se ze znovu spatri onoho krasneho prince. Opet mela temer plny kosik, kdyz se objevil. Povidali si dlouhe hodiny. Obloha se zacala jasnit, pomalu prichazelo rano. Marketka se zdesila, ze je v lese tak dlouho. Rychle bezela domu. U dveri uz na ni cekala rozlobena babizna. "Kde si byla?!" zakricela. "Promin babicko. Sbirani me tak unavilo, ze jsem ulehla ke studance na maly odpocinek a usnula jsem.Prosim nezlob se na me" "Nu dobre ale priste spechej domu, mela jsem strach." "Jiste babicko." pokorne Marketka skolnila hlavu. Kazdou noc projizdel princ lesem po pulnoci a kazdou noc Marketka s nadsenim chodila sbirat byliny. Uz to i babe bylo divne, ze Marketka je takova ze vseho nadsena, ze jednou to nevydrzela a vydala se tajne za ni a sledovala ji. "Chci si te odvezt na nas hrad a pojmout te za zenu. Pojedes se mnou?" Vzal jednou princ nezne Marketku za ruku. Te poskocilo srdce radosti "Ja?" podivila se. "Jsem obycejna bylinkarka a... a  babicka to nikdy nedovoli." Uvedomila si Marketka po sleze. Babka ji nepoustela ani na trh. "Me nevadi, ze si bylinkarka. Zamiloval jsem se. Cozpak nevidis ze me srdce patri jen tobe." Zacal byt princ zoufaly. Kdyz v tom se z housti vyritila babizna a drapla Marketu za ruku. "Babicko?!" Ta jen vydesene polkla. Starena tahla Marketku do chatrce. Princ se za ni jen bezmocne a prekvapane dival. Kdyz dorazili domu zacala na Marketku kricet:"To mam za to, ze se o tebe cela ta leta staram a zivim te?!" Marketka se rozplakala. "Ale ja ho mam rada." "Je to princ, co myslis ze by bylo kdyby te odvedl na zamek?!" Marketka se na babku nestastne podivala. "Udelal by z tebe svou sluzku?! Na byliny uz nikdy nepujdes a s nim se take uz neuvidis! Rozumis?!" Zakricela na ni babizna a Marketka se rozplakala jeste vic. Tydny a tydny, kazdou noc se vracel princ do lesa, ale Marketky nebylo. Byl nestastny, stejne jako Marketka. I jednou se stalo, ze z pulnocni vychazky za bylinkami se starena vratila z chromou nohou. Rano pak nemohla ani doslapnout. "No nic Marketo. Neco jist musime. Pujdes misto me na trh." Prohlasila. "Ale varuju te. Nesmis z nikym ani slovo promluvit nebo te ceka trest." Zahrozila. Marketka si povyskocila radosti, ze se z chatrce podiva ven. I vyrazila na cestu obtezkana vacky s bylinkami. Kdyz dorazila do mesta, rozbalila byliny. Prodavala cely den a vydelala hezkych par krejcaru. Kdyz se vratila do chatrce, babka na tom byla jeste hur. Marketa za ni musila na trh kazdy den a v noci chodivala i na byliny. Doufala, ze znova potka prince. Ale ten se uz neukazal. Babka mela pravdu, zapomnel na ni. myslila si. A tak Marketa chodila kazdy den na do mesta a  o jeji krase si povidali vsichni na okolo. Kdyz jednou bylo na trhu nejak jinak rusno. Trhovci postavali celi nervozni , suskali si.... "Co se deje?" optala se Marketka hrncire, co mel stanek hned vedle ni. "Kralovska rodina tudy pujde:" Odpovedel. Marketka jen mavla rukou. Na svou lasku sice nezapomnela, zatlacila ji hluboko do srdce. Uteklo cele dopoledne, kdyz ostatni trhovci zacali nakukovat jednim smerem. Kralovska rodina projizdela. I prestoze jim Marketka nevenovala pozornost, zahledla je. Prvni jel kral na svem bujnem koni. Na hlave mel velikou korunu zlaty dlouhy plast. Za nim jeli dve zeny vedle sebe. Jedna mlada a krasna a druha sic starsi ale i na ni bylo videt, ze osud k ni byl milotostivy. Obe mely krasne a drahe saty. Marketka si je po ocku prohledla a otocila se do sve nuse s bylinkami. Bylo potreba doplnit zbozi. "Stuj Kastane kam letis." Zaslechla za sebou a prudce sebou trhla. Podivoceny kun se zastavil primo u jejiho stanku. Na tom koni sedel princ Jan. Prekvapene hledel na Marketku, stejne jako ona na nej. "Marketko?!" Vyhrkl nadsene a seskocil z kone. Chtela pred nim utect, ale nohy ji neposlouchali. Jako by zdreveneli. Cele procesi se zastavilo a vsechny oci viseli na nich. Laska uschovana v Marketcine srdci vyplula ven. Princ ji nezne  polibil ruku a zamilovane objal. Prekvapena Marketka se ani nebranila. "Ted uz te nikam. nepustim. Budes moji zenou." A jak prohlasil, tak udelal. Veselka to byla velika. Slavilo se tri dny a tri noci. A co babka? No tesne pred svatbou byli oba snoubenci pozvat babku na svatbu, ale ta jim ani neotevrela. Na tu slavnou veselici byli pozvani vsichni poddani. A tak se tu Marketka potkala s hajnym a jeho zenou. Ta ji zacala vypravet o sve ztracene dceri. Marketka si v tu ranu na vse vzpomnela. A o to byla stastnejsi, ze nasla sve rodice. A jestli neumreli ziji statne dodnes. 

Autor: Vlastni tvorba

Zdroj: vlastni fantazie

Máte i Vy oblíbenou pohádku, o kterou se chcete podělit? Přidejte ji.

Sdílejte:   | 
1

Diskuze k této stránce (1 příspěvků)

Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.

Bellissima, 8. 6. 2016, 23.18

Naši partneři

© 2013 - 2016 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight