Matematické pohádky: Matematika nad zlato

Byl jednou jeden král a ten měl tři dcery. Jednou takhle po obědě si je dal zavolat a povídá: 
„Chci, abyste každá řekla, jak mě máte ráda.“ Nejstarší se zamyslela a řekla: 
„Mám Tě ráda jako Rolls Roys.“ Prostřední se také zamyslela a povídá: 
„Mám Tě ráda jako Michaela Jacksona.“ 
„Dobrá,“ řekl král, „a co ty, moje nejmladší a nejsladší Maruško?“ Maruška vyhrkla: 
„Mám Tě ráda jako matematiku.“ I tu se král převelice rozhněval, Marušku dal ze zámku vyhnat a matematiku a čísla v celém širém království zakázat. Lidé tak kupříkladu při nákupu nesměli žádného čísla použít, říkali pouze „asi tolik látky„a ukazovali přitom rukama. Když platili, dali peníze na ruku a prodavač si sám vzal, kolik chtěl. Pokud jste se zeptali, kolik dětí někdo má, nejspíš Vám na prstech ukázal. Lidé se na krále proto hněvali a z království houfně prchali. Král včas poznal svou chybu a dal Marušku zavolat zpět. Ta však vzkázala: 
„Součet dvou čísel je tisíc, rozdíl mezi oběma čísly je 666. Až mi, tatíčku, řeknete, která jsou to čísla, vrátím se.“ Král na to přišel i bez svých rádců. A co Vy, děti? 
(řešení: Jsou to čísla 833 a 167)