Matematické pohádky: Badmintonová pohádka

Ta stará dobrá Anglie! Ten starý dobrý anglický venkov! Viktoriánské stavby z červených cihel, oslovování sire a lady a pomalu plynoucí čas. Dva velkopěstitelé máty (máta = mint), z nichž jednomu se pěstování a obchodování s mátou dařilo a druhý, jenž neměl takové úspěchy se také usídlili na venkově. Aby je prostí vesničané od sebe v hovoru odlišili, říkali jednomu sir Goodminton (dobrý = good) a tomu druhému sir Badminton (špatný = bad). Patřilo k bontónu „lepší„společnosti pěstovat sport, například hrát tenis. Zejména pro dámy byla tato hra přespříliš rychlá. „Obávám se, má milá, že tento míč letěl opět velmi rychle.“ 
„Ano, a také je dost těžký, že drahoušku?“ 
jste často mohli na anglických kurtech slyšet. Více než o zvýšení výnosů máty se sir Badminton zamýšlel nad odlehčením a zpomalením tenisových míčků (55,5 gramu). Jako lehký se mu zdál korek, ale i malá kulička korku létala dost rychle. Tak ke korkové kuličce přidal ještě husí brky a první „badmintonový košíček„byl na světě. A víte kolik vážil? Já ano, a Vy, děti, pokud číslo, vyjadřující hmotnost tenisového míčku zmenšíte na třetinu a pak ještě zmenšíte o nejmenší dvojciferné prvočíslo, to budete vědět také. 
(Řešení: Badmintonový míček vážil 7,5 gramu. )