Lvy a plachetnice: 9. Mořský slon

zobrazeno 13×

Vložil(a): vendy.z, 3. 7. 2016 10.32

Sotva vypluli z Baltského moře a zamířili dolů k Africe, koukají a vidí, že proti nim pluje velryba. Nějaká podivná velryba ..... s chobotem. 
„Tomu nerozumím,“ povídá Flok, „samozřejmě, jsem novopečený námořník a řeknu to rovnou, ještě nezkušený, ale jestli to je velryba, proč má chobot? A jestli je to slon, tak proč si tady plave a mrská ocasem?“ 
„To proto,“ povídá mu Parníček, „protože to není žádná velryba, ale zvíře na způsob mrože nebo tuleně ..... nejspíš rypouš, mořský slon. Ale jedno se mi nezdá: jestli to je zvíře ..... tak proč má v boku dvířka?“ 
A opravdu, v boku má ten slon dvířka. 
„Pfuj, pfuj, já se ničeho nebojím,“ povídá Flok, „ale nebylo by lepší držet se od tohohle podezřelého slona trošku dál?“ 
„Tak to ne,“ na to Parníček, „jako každý správný námořník musím všechno tajuplné a nepochopitelné prozkoumat až do konce.“ 
Připluli k mořskému slonovi a vtom vidí: dvířka v boku se otevírají a z nich kouká jejich starý známý ..... pirát Černovous. 
„No vida,“ povídá. „To je mi setkání. Teď je s Vámi konec, miláčkové. Vzdejte se!“ 
Domluvil a zamířil na ně dalekonosné dělo. Nic naplat, to byl konec. Každá obrana byla marná. 
Parníček zmlkl, zato Flok se pustil do chytračení. 
„Hned to bude,“ povídá, „hned se vzdáme. Jen co najdu bílou vlajku. Kam se jenom poděla? To mi nejde do hlavy. Anebo že bychom vytáhli na stěžeň kapesník? Anebo kus obvazu?“ 
Parníček si bručí pod vousy: 
„Hned mu nařežu. Jen co připluje blíž ..... “ 
„Tak co tu zdržujete?“ povídá div ne plačky pirát. „Hoďte sebou, moc Vás prosím, vzdejte se už, protože tohle moje hrozitánské dalekonosné dělo, jak už je jednou nabité, může samo spustit!“ 
Jen to dořekl, dělo prásk! Loď byla na cucky, slon se tou strašnou ránou rozsypal. Parníček, Flok i Černovous se octli ve vodě. 
„No co jsem Vám říkal,“ povídá pirát, „já Vás varoval ..... “ 
„Tak Ty ses dal zase na ty svoje loupežnické kousky!“ 
„Zase. Tuhle jsem si postavil loď v podobě mořského slona, jenom to dělo jsem nějak špatně vypočítal. Přece mě za to neutopíte!“ 
„Ne,“ povídá námořník, „plav si. Já lidi jedině zachraňuju, ale netopím.“ 
Upřel svůj ostrý zrak vpřed a vidí ..... na obzoru ostrov s palmami. Plavali tedy tam.

Pirát se jen tak z dlouhé chvíle zajímá: 
„Jakápak je tady asi hloubka?“ 
A Parníček mu prozradí: 
„Tisíc dvě stě dvacet dva metry ..... “ 
Pirát a Flok se hrůzou div neutopili. 
Ostrov byl pořád blíž a blíž. Už je vidět, že na ostrově roste palma, pod palmou stojí elektrický vařič, u vařiče stojí africký kluk a něco si vaří v kastrůlku. 
Ale to už je zase jiná pohádka.

Máte i Vy oblíbenou pohádku, o kterou se chcete podělit? Přidejte ji.

Sdílejte:   | 
0

Diskuze k této stránce (0 příspěvků)

Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.

Zatím zde není žádný příspěvek.

Naši partneři

© 2013 - 2016 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight