Lesní matka

zobrazeno 22×

Vložil(a): dáša, 27. 3. 2016 18.06

Lesní matka

Jaro je tu. Lesní matka má v lese už plné ruce práce. Přes ramena má přehozený dlouhý zelený šátek z chvojí s třásněmi z drobných březových jehněd. Chodí v měkkých mechových střevících. Ani jediná větévka jí pod nohou nezapraská.
Kdo se jako dítě přidržoval matčiných sukní, zná ten pocit jakési ochranné dobrotivé ruky nad sebou, který se nás v lese zmocňuje. To je živá blízkost Lesní matky.
Za lískami, jež rozvěsily načervenalé klasy svých květů, za ohebnými jívovými a vrbovými větvemi, které jsou jako poseté stříbrnými kočičkami, všude se dá vytušit její pracovitý stín. Sundává z očí modré chundelaté čepičky prvním květům, které plaše vykukují z loňských listů. Šetrně bere do své dlaně mravenečka, jenž ožil po zimním mraze a nyní nejistě šplhá po hnědých uvadlých stéblech trávy. Včele, která se chystá vylétnout, pomáhá narovnat křídla a vypouští do vzduchu prvního žlutého motýla. Na výsluní klade dlaň na vyhřátou půdu a cítí, jak to v ní všechno klíčí a raší.
Ptáci už přiletěli z teplých krajin. Konečky jejich křídel sviští a třepotají se ve větvích stromů. Jejich vášnivé výkřiky, radostný jásot a bublavý šepot naplňují celý les. Je jich tolik, že rozpačitá Lesní matka neví, koho kam uložit. Nějaký párek drozdů, který nikde nenachází místo, strká chvatně do ucha staré vrby, která se skloněnou hlavou se zamyšleně dívá do hlubin proudu. Někdy se nespokojeně natřásá ve větru a říká:
„Tak tedy nevím, co bude či nebude. V uších mi to zpívá a hučí celý den. To už je asi stářím!“ Nemůže uvěřit, že jaro je tu. Ale v lese je tak mnoho příbytků. Dvě vzájemně propletené malinové větve už mohou být kolébkou pro nějaké malé hnízdečko.
Lesní matka stojí na vršíčku a rozděluje ptáčkům materiál na stavbu hnízd ..... bílé a zelené chomáče mechu, chmýří a peříčka, ohebné březové proutky i vybledlá stébla trávy, ze kterých lze splétat stěny. Strace však dáva ostré klacíky, tvrdé jako kosti, protože ta si dělá hnízdo jako pevnost a oplétá je pevnými ostrými větvičkami. Lesní matka nemá ráda straku, protože si do svého hnízda přináší jehly a různé lesklé kovové drobnosti. Lesní matce se nelíbí železo. Pochází z cizího světa, v němž je více zla než mezi lesní zvěří.
Na lesní louce za hustou clonou mladých jedlí můžete najít chaloupku z proutí, kterou je skrznaskrz vidět. To je hospůdka, kde se schází o svátcích celá lesní společnost.
Jen málokterému lidskému oku byla dopřána možnost uvidět šťastné chvíle veselých dělí lesa. Zajíc tam vaří pivo z mladého jarního osení. Divočák je tam krčmářem. Stojí u soudku a stáčí pivo do sklenic a směje se dobromyslně každému žertu: huš ..... huš ..... huš!
Hosté přišli a každý přinesl nějaké pohoštění. Veverka přinesla oříšky, medvěd voňavé plástve. Dvě mladé srnky obsluhují hosty. Komár hraje na housličky, čmelák na basu. První motýli tančí ve zlatých paprscích slunce.
Na svých lesních toulkách jsem také k nim zabloudil, ačkoli jsem nebyl pozván. Brzy se mi točila hlava z toho sladkého piva z mladého osení.
Jako dítě, které si zvyklo přidržovat se matčiny sukně, tak i já se vždy znovu vracím k milému stínu Lesní matky pod ochranu a také do mé duše padne občas laskavý paprsek šťastné chvíle jejích lesních dětí.

Zdroj: www.abatar.cz

Máte i Vy oblíbenou pohádku, o kterou se chcete podělit? Přidejte ji.

Sdílejte:   | 
0

Diskuze k této stránce (0 příspěvků)

Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.

Zatím zde není žádný příspěvek.

Naši partneři

© 2013 - 2016 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight