Kuželky na Koberštejnu

zobrazeno 21×

Vložil(a): dáša, 19. 3. 2016 15.01

V hustě zalesněné krajině nedaleko Rej vízu jsou dodnes vidět zbytky hradní zříceniny. Tady vybudovali ve třináctém století hrad Koberštejn k ochraně dolů, ve kterých se kutalo zlato a olovo. Později ..... snad proto, že doly již nevynášely ..... hrad zpustl. 
Z těch dob, kdy z Koberštejnu už dávno zbyly jenom trosky, se vypravuje příběh pasáků, který zažili zrovna pod zříceninami. 
Pasáci si navykli vyhánět krávy na louku pod hradem, tam se dobytek neměl kde ztratit a oni se o něj nemuseli starat a věnovali se svým chlapeckým hrám. Také onoho teplého podletního dne se bavili po svém a na kravičky zapomněli. Najednou, ačkoliv obloha byla jasná a bez jediného mráčku, zahřmělo. Pasáci pozvedli překvapeně hlavy ..... po bouřkových mracích ani vidu. Když však ve chvilce zahřmělo podruhé, povšimli si, že ten podivný zvuk přichází od hradu. Ti odvážnější se odhodlali a vypravili se na hrad, aby se přesvědčili, co se tam vlastně děje. 
Co spatřili, vzalo jim dech: přímo pod věží kouleli tři trpaslíci kuželky. Nebyli většího vzrůstu než pasáci a odění měli zvláštní a cizokrajné. Také jejich hra byla neobvyklá. Kuželkářská dráha ze vzácného hlazeného kamene, kuželky ze stříbra, královna z ryzího zlata! A koule co musely vážit! Však také byly z modrého olova. Ale skřítci je zvedali snadno a vrhali je velikou silou po dráze, jako by byly v jejich ručkách docela lehoučké. Když se některému povedlo shodit všech devět kuželek, radovali se z toho všichni tři, chytili se kolem pasu, tančili a zpívali. Pasáci mohli na nich oči nechat. 
Trpaslíci je zpozorovali, ale neodehnali je, ještě na ně volali: 
„Pojďte nám stavět kuželky, chlapci, ať se nezdržujeme při hře! Dobře zaplatíme!“ 
Pasáci se nedali dvakrát pobízet ..... vždyť všechno vypadalo tak lákavě, trpaslíci v lesklých oděvech, krásná dráha a stříbrné a zlaté kuželky! Hned se pustili do díla a po každém zdařilém hodu stavěli pokácené kuželky, stavěli a stavěli, že dočista zapomněli na kravičky a vůbec na celý svět. Mužíčci byli s nimi spokojeni a po každé hře je podělili po penízku. 
Na krajinu se už snášel soumrak, když se skřítci konečně hry nabažili. Toho, co vyhrál, vyzvedli na ramena a zatočili se s ním dokolečka dokola, až z toho povstal veliký vítr, že se pasáci měli co držet, aby je neodnesl. Zato trpaslíky větrný vír uchopil, ještě jednou s nimi zatočil kolem hradní zříceniny a potom je unášel ..... letěli nad lesy jako ptáci, až zmizeli za obzorem. 
Slunce se již sklánělo k západu a na louku dosedla podvečerní rosa. Očarovaní pasáci se rozhlíželi kolem sebe, teprve nyní si vzpomněli na kravky, ale všechno jak kdyby do země zapadlo. 
„Naše kravičky!“ vzkřikl ten z pasáků, který se první vzpamatoval. 
Ach božíčku, jak se ulekli! A co se nahledali, na louce i v lese, všechno marné ..... krávy zmizely. Nakonec pasákům nezbylo, než vrátit se domů bez dobytka, protože soumrak už docela potemněl a na obloze vyskočily první hvězdy. 
Byla to věru smutná cesta domů! Očekávali nejinak, než že jim hospodáři důkladně vypráší kalhoty. Avšak jaké bylo jejich překvapení, když se konečně přišourali provinile domů a ve chlévech spatřili spokojeně přežvykující kravky! Že se jim ulevilo! 
Vypravovali o svém zážitku, jak stavěli skřítkům na Koberštejnu stříbrné a zlaté kuželky, ale nikdo jim nevěřil. Když však zacinkali v kapse penízky, které si u trpasličích kuželkářů vysloužili, lidé si řekli, že na jejich slovech bude přece jenom něco pravdy, a vydali se také ke hradu. A že nenašli ani kuželkovou dráhu ze vzácného kamene, ani olověné koule, ani stříbrné a zlaté kuželky, nýbrž jen prastaré a zarůstající hradní zbořenisko? Inu, třebas to bylo tím, že se dívali na svět dospělýma očima, takové totiž pohádkové zjevy nevidí ....

Zdroj: www.abatar.cz

Máte i Vy oblíbenou pohádku, o kterou se chcete podělit? Přidejte ji.

Sdílejte:   | 
0

Diskuze k této stránce (0 příspěvků)

Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.

Zatím zde není žádný příspěvek.

Naši partneři

© 2013 - 2016 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight