Kočka, která měla ráda ušák

zobrazeno 35×

Vložil(a): dáša, 19. 3. 2016 14.42

Kdekdo říká, že jsou kočky falešné, ale není to vůbec pravda. Byla jednou jedna černá kočka, nosila červenou mašličku, moc jí to slušelo a všechny židle jí říkaly, pojď si sednout ke mně, to bude pohodlí, uvidíš. 
Židlí bylo v pokoji šest, byly kožené a měly krásně vyřezávané nohy, ale kočka měla ráda jenom jedno křeslo s velikánskýma ušima, kterému se říká ušák. 
Ušák už byl starý, pořád mu bylo zima, a tak stál u kamen, kočka v něm seděla od rána do večera, povídala si s ním, četla mu noviny a bylo jim spolu hezky. 
Všechny židle v pokoji měly na ušák velikou zlost a šeptaly si, proč si ta kočka všímá jenom toho hloupého ušáku? My jsme přece krásnější, máme vyřezávané nohy a ušák je starý, ošklivý, a má uši veliké jako slon. A ušák to slyšel, i když si to židle šeptaly docela potichu, ušák má veliké uši a slyší všechno, a tak si říkal, ty židle mají asi pravdu, jsem starý, nehezký, mám ohromné uši, vypadám asi směšně, jednou si toho kočka všimne, přestanu se jí líbit a co potom? 
A protože se o tu černou kočku s červenou mašličkou velice bál, počkal, až bude na procházce na střeše, šel do kuchyně, vzal z kredence ten největší nůž a šmik, uřezal si obě uši. Pak se podíval do zrcadla, uši byly pryč, vypadal teď jako ostatní židle a měl z toho radost. 
Teď už nebudu muset poslouchat žádné hloupé řeči a kočka mě bude mít pořád ráda, řekl si. 
Ale kočka se vrátila z procházky, spráskla tlapičky a řekla, udělal jsi pěknou hloupost, to Ti tedy povím, ušák bez uší přece k ničemu není, teď Tě vyhodí na půdu. 
A měla pravdu, ušák bez uší není žádný ušák a tak ho vyhodili na půdu, byla tam tma a zima, ušák byl zvyklý na teplo a tak se třásl a bylo mu smutno, vzpomínal na kočku a říkal si, co jsem to jenom provedl, chtěl jsem se kočce líbit a takhle to dopadlo, teď si kočka sedí v nějaké kožené židli s vyřezávanýma nohama a čte jí noviny a na mě dávno zapomněla, kočky jsou přece falešné, to je známá věc. 
Ale nebyla to pravda, kočka na ušák vůbec nezapomněla, jak by mohla zapomenout, říkala si, jsem sice kočka a každá kočka je falešná, ale proč bych měla být falešná k ušáku, když se v něm tak dobře sedí? 
A tak šla na půdu a řekla, nic si z toho nedělej, že jsi na půdě, mně se na půdě líbí víc než v pokoji, jsem přece kočka, budeme tady spolu, budeš můj ušák a já se postarám, aby Ti nebyla zima. 
A hop, a už seděla v ušáku a začala příst a upředla velikou teplou deku, pod kterou není ani trochu zima, a pak četla ušáku noviny, četla je klidně potmě, protože tma kočce nevadí. A ušák byl šťastný, že je kočka s ním, vůbec mu nevadilo, že nemá uši, bylo mu hezky, usmíval se a přemýšlel o tom, jaká je to hloupost, říkat o kočkách, že jsou falešné.

Zdroj: www.abatar.cz

Máte i Vy oblíbenou pohádku, o kterou se chcete podělit? Přidejte ji.

Sdílejte:   | 
0

Diskuze k této stránce (0 příspěvků)

Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.

Zatím zde není žádný příspěvek.

Naši partneři

© 2013 - 2016 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight