Jak šel Honzík do světa

zobrazeno 28×

Vložil(a): dáša, 1. 4. 2016 16.23

Žili jedni staří rodiče a neměli žádné děti. Když jejich nejstarší syn vyrostl a byl o hlavu větší než táta a bylo mu 55 let, jednoho dne povídal: 
„Maminko, tatínku! Je nás doma trochu moc. Já se půjdu podívat do Světa.“ 
„Když chceš, Honzíčku, běž si,“ povídal táta. „Ale brzy se vrať domů a neroztrhej boty, to jsou jediné, co máme.“ 
Vypravili ho na cestu, Honzík sebral raneček a marš pryč. Dostal se do hustého lesa, a tam nebyly žádné stromy, nic, jenom holé kamení a tráva. Povídal si: Nejdřív sním buchty a potom se pustím dál. Ale když dojedl poslední buchtičku, nemohl si vzpomenout, odkud a kam jde. Co prý teď? Napadlo ho, že by se měl rozhlédnout, kde je. Zul si boty a vylezl na nejvyšší jedli v celém lese. Jak se dostal do samého vršku, uviděl mezi větvemi velikánské hnízdo. Pomalu lezl blíž, dívá se ..... v tom hnízdě sedělo prasátko, vrtělo ocáskem a točilo po něm oči. Honzík si chtěl na ně sáhnout, prasátko se polekalo, zamávalo křídly, frrr a odletělo pryč. 
Honzík se podíval do hnízda ..... prasátko tam vysedělo čtyři pěkné řepy! Zatímco si je prohlížel, udělal se nad ním vítr a na jedli se snesla strakatá kráva. Posadila se rovnou do hnízda a začala žrát ty čtyři pěkné řepy. Honzík se polekal, jako by vedle něho uhodilo! Převalil se a už se poroučel z větve dolů, bác na schody a po nich jel až na zem! 
Protože se v tom hustém lese bál, rozhodl se, že se ožení, aby tam nebyl sám. Hned to udělal! Vzal si jednu selskou dceru, žili spolu spokojeně a jen pro jedinou věc se rmoutili ..... že nemají žádné děti. Když jejich nejstarší syn vyrostl a byl o hlavu větší než táta, povídal jednou ..... 
Víte co? Radši Vám povím něco jiného!

Zdroj: www.abatar.cz

Máte i Vy oblíbenou pohádku, o kterou se chcete podělit? Přidejte ji.

Sdílejte:   | 
0

Diskuze k této stránce (0 příspěvků)

Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.

Zatím zde není žádný příspěvek.

Naši partneři

© 2013 - 2016 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight