Hujaj Hulička

zobrazeno 21×

Vložil(a): dáša, 5. 4. 2016 15.54

Žili muž a žena, měli chaloupku u lesa, a jednu kravku. Muž chodil kácet stromy a žena obstarávala domácnost. Žili, žili, rádi se měli, jenom je rmoutilo, že nemají žádné děti a žijí na světě sami. Jednou muž našel pěkný kousek dřeva a povídal si: Udělám z něho ženě panáčka, ať si má s čím hrát.
Vyřezal panáčka, udělal mu pusu, oči, nohy a ruce, že se to podobalo malému děcku. Večer vzal panáčka domů a povídá ženě:
„Podívej se, tu máš panenku.“
Ženě se panenka líbila, zavinula ji do šátku jako do peřinky a hned si s ní začala hrát. Ráno šel muž zase po práci a žena zůstala doma samotná. Jak si povídala s panáčkem, přišli pod okno dva řezníci a ptali se:
„Tetko, nemáte něco na prodej?“
Žena kolébala dál, ani nezvedla hlavu a zpívala:

„Běžte do chléva,
stojí tam kráva,
hulaj, hulaj, hulička.“

Řezníci jdou do chléva, prohlédnou si kravku, poplácají ji a jdou zase za ženou:
„Tetko, co za ni chcete?“

„Dejte, co chcete,
peníze schovejte,
hulaj, hulaj, hulička.“

Řezníky napadlo, že je žena nějaká divná, a povídali:
„Tetka, my za ni vyplatíme dvacet měďáků! Kam Vám je máme dát?“

„Dejte je do hrnce,
stojí tam v komůrce,
hulaj, hulaj, hulička.“

Řezníci strčili v komoře do hrnku pod pokličku dvacet měďáků, krávu odvázali a kde jim byl konec! Smáli se, jaký se jim podařil dobrý obchod.
Muž se navečer vrací domů, dívá se už zdaleka a diví se: Co to, žena nesvítí? Copak zapomněla dělat večeři?
Přišel domů a ptal se:
„Co děláš? Dalas krávě pít a žrát?“
Ale žena chová panáčka na rukou a jen si prozpěvuje:

„Krávu jsem prodala,
peníze schovala,
hulaj, hulaj, hulička!“

Muž stál jako opařený. Běžel se podívat do chléva a kráva nikde!
Letí zpátky do jizby a ptá se:
„A kde jsou ty peníze? Za kolik jsi krávu prodala?“

„Schované v komoře,
tam v hrnku nahoře,
hulaj, hulaj, hulička.“

Muž zvedne pokličku a tam leželo dvacet měďáků. Dvacet měďáků za pěknou krávu! Rozhněval se a uhodil na ženu:
„A kolik těch řezníků bylo?“

„Byli to, byli,
dva páni milí,
hulaj, hulaj, hulička.“

„A kam šli?“

„Tam, co je cesta,
za vsí do města,
hulaj, hulaj, hulička.“

„A jak vypadali?“

„Jeden byl bradatý,
druhý byl vousatý,
hulaj, hulaj, hulička.“

„A jaké měli na sobě šaty?“

„Jeden měl čepici,
druhý byl v župici“

„Ach ženo!“ zaláteřil muž.
Vyběhl z chalupy po cestě do města za řezníky. Ale za dvě hodinky se vrátil s prázdnou. Žena ještě pořád seděla u pece a chovala panáčka. V mužovi všecko vřelo. Ale pak si řekl, že všecko vlastně zavinil on sám, když jí toho panáčka udělal. Šel, vzal jí ho a hodil do pece.
Hulaj, hulaj, hulička, pohádka je celičká.

Zdroj: www.abatar.cz

Máte i Vy oblíbenou pohádku, o kterou se chcete podělit? Přidejte ji.

Sdílejte:   | 
0

Diskuze k této stránce (0 příspěvků)

Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.

Zatím zde není žádný příspěvek.

Naši partneři

© 2013 - 2016 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight