Honza Hlupec

zobrazeno 58×

Vložil(a): jitkamety, 17. 5. 2016 15.50

Byl jednou jeden král, který žil šťastně a spokojeně na zámku se svou dcerou, ta byla jeho jediným dítětem. Ale jednoho dne se tohle štěstí zakalilo, protože princezna přivedla na svět dítě a nikdo nevěděl, kdo je jeho otec. Král si dlouho lámal hlavu, co si počít, ale nakonec poručil, aby šla princezna i s dítětem do kostela; tam měli hošíkovi dát do ruky citron a komu ho podá, ten bude jeho otcem a manželem princezny. Ale připojili k tomu taky jedno tajné nakázání; do kostela měli vpustit jen mládence krásné a bohabojné.
Ale v královském městě tenkrát žil mrňavý a hrbatý synek, kterému pánbů ani tu chytrost nenadělil, a proto mu říkali Honza Hlupec. Ten se nepozorovaně protlačil mezi ostatní do kostela, a když mělo dítě rozhodovat, natáhlo ruku k němu a citron mu podalo. Princezna byla zděšená a král? Nu, ten byl tak dopálený, že poručil, aby nezdárnou dceru, dítě i toho hrbáčka zavřeli do sudu a ten hodili do moře. A bylo to!
Sud si plaval po moří kdovíkam, uvnitř plakala a naříkala nešťastná princezna:
„Ty ošklivý hrbatý a nosatý kluku, Ty jsi vinný mým neštěstím! Pročpak ses tlačil do kostela, aby Ti moje dítě podalo citron?“
„Ano, máš pravdu.“ řekl Hlupec „Za všechno můžu já. Já jsem si přál, abys měla dítě a Ty ho opravdu máš. Co si přeji, to se splní.“
„Jestli je to pravda, tak si přej něco k jídlu!“
„To bych mohl.“ řekl Honza a přál si mísu brambor. Princezna by ráda jedla něco jinačího, ale protože měla velký hlad, nakonec mu s těmi bramborami pomohla.
Když se najedli, Honza Hlupec řekl:
„Teď si přeji krásnou loď.“ A sotva to dořekl, seděli v krásné lodi, ve které bylo všeho dostatek, a lodivod ji vedl rovnou k pobřeží. Když vystoupili, Honza řekl:
„Nyní si přeji, aby tu stál krásný zámek.“ Než by jeden okem mrknul, stál tu nádherný zámek, přiběhli sloužící ve zlatých livrejích a odvedli princeznu se synkem dovnitř. Když pak stáli uprostřed vší té nádhery, Honza Hlupec řekl:
„A nyní si přeji, abych byl mladý a krásný princ.“ A sotva dořekl, ztratil svůj hrb a byl tak krásný a urostlý a milý, že se princezně zalíbil a stal se jejím mužem.
Jednoho dne si starý král vyjel na lov a zabloudil v lese až k jejich zámku. Velmi se podivil, protože ten zámek ještě nikdy neviděl, a tak vstoupil dovnitř. Princezna ihned svého otce poznala, ale on ji ne, protože si myslel, že se dávno utopila v moři. Bohatě ho pohostila, a když se chtěl vydat na cestu zpátky domů, strčila mu tajně do jedné kapsy zlatý pohár. Potom, co odjel, poslala za ním své rytíře, měli ho zastavit a prohledat, zda neukradl zlatý pohár. A opravdu! V jedné z kapes pohár našli, a tak ho přivedli zpátky na zámek. Tam král princezně přísahal, že nic neukradl a neví, jak se to ocitlo v jeho kapse. „Vidíte, pane, jeden se musí řádně rozmyslet, než někoho označí za viníka.“ řekla princezna a dala se mu poznat jako jeho dcera.
Starý král se velmi zaradoval a společně žili spokojeně a v radosti až do jeho smrti.
Pak se stal králem Honza Hlupec.  

 

 

 

Máte i Vy oblíbenou pohádku, o kterou se chcete podělit? Přidejte ji.

Sdílejte:   | 
0

Diskuze k této stránce (0 příspěvků)

Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.

Zatím zde není žádný příspěvek.

Naši partneři

© 2013 - 2016 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight