Ferda v mraveništi: 1. O tajemné neznámé lodi

zobrazeno 820×

Vložil(a): vendy.z, 2. 7. 2016 18.46

Něco divného se dělo na našem potůčku. Ani malé rybky, a nebyly větší než půl jehly, to nemohly pochopit. Celé mračno jich plulo za tou neznámou malou věcí. 
Vypadalo to jako malá plachetnice se dvěma stěžni, s okýnky v bocích a dokonce to mělo malou boudičku pro posádku. 
„Co to může být?“ ptalo se jedno rybí batole. „Tak se mi zdá, jako by to byla loď.“ Jedna rybička zase myslela, že je to princ, který jede na cesty po světě. „Ale to není možné,“ odporovala jí hned jiná. „Princ by přece neplul jen tak. Ten by měl celý průvod lodí.“ 
„Tak když to není princ, tak co kdyby to tak byli ..... ,“ rybička se už třásla strachy. „Co kdyby to tak byli námořní lupiči,“ zašeptala a chtěla utíkat. 
Ale v té chvíli už lodička obracela ke břehu. Už bude přistávat. A tak všechny rybičky raději počkaly, aby viděly, kdo z ní bude vystupovat. 
„Zde to asi bude, kapitáne. Myslím, že jsme už blízko domova,“ ozval se shora hlas dvou námořníků. 
„Uvidíme, hned to zvíme, jen co k břehu přirazíme!“ zaveršoval si kapitán, který byl zřejmě dobře naladěn. 
„Ticho,“ volaly na sebe malé rybičky. „Už je uvidíme.“ 
„Tak, páni, dámy, teď Vám ukáži elegantní skok z lodi na břeh,“ ozval se zase hlas dobře naladěného kapitána. 
Rybičky se chtěly na ten elegantní skok podívat, ale v té chvíli se rozprchly, jako když do nich střelí. Něco velkého, hrozivého vletělo mezi ně, přihrnulo se pod loď, uchvátilo ji zespodu velikánskými kusadly a šup s ní do hloubky. Ani památky po ní na hladině nezbylo. Jen na místě, kde zmizela, máchali sebou tři mravenci. Motali rukama, nohama, prskali vodu. 
„Kamarádi, to byla znakoplavka, jako že jsem Ferda Mravenec!“ zvolal jeden z nich, ten s červenou puntíčkovanou kravatou, a doplaval několika bezvadnými tempy ke břehu. 
„Ta se bude divit, až uvidí, že už v lodi nejsme a že tam nenajde nic k jídlu!“ zakoktali druzí dva mravenci. Voda byla studená, brrr, setřásali ji ze sebe a ještě se chladem klepali. Jinak vypadali docela jako jejich kapitán, jenže měli na krku jen maličké žluté pentličky. Ale ..... 
Ale vždyť to byl přece Ferda a jeho kamarádi! To byla ona loď, na které pluli ke svému mraveništi! Taktak že se nyní k němu dostali. Stačilo, aby se jen o malý chloupek opozdili, a dravá znakoplavka by je byla všechny utopila. 
„Ať si tu loď, hloupá, nechá. Ať si kouše prázdné dřevo. Nás tam už nenajde,“ řekl na břehu Ferda, když se docela osušil. 
„Hele, podívej se, tu stojí strom s lesními včelami. Do toho stromu jsme vždycky chodili na med,“ zaradovali se mravenci kamarádi. „To jsme už docela blízko mraveniště!“

Autor: O. Sekora

Máte i Vy oblíbenou pohádku, o kterou se chcete podělit? Přidejte ji.

Sdílejte:   | 
0

Diskuze k této stránce (0 příspěvků)

Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.

Zatím zde není žádný příspěvek.

© 2013 - 2024 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight Solutions

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů