Ferda v cizích službách: 9. Jak Ferda pomáhal lovit a o zlé slečně nevěstě

zobrazeno 6×

Vložil(a): vendy.z, 2. 7. 2016 18.32

Střevlík Masorád byl opravdu jako všichni střevlíci hlavně nočním lovcem. Večer chodíval na čekanou. Na broučky, kteří zapomněli jít spát a dosud se neschovali, na žížaly, na slimáky. Lovil každého, na koho narazil. Připlížil se, skryl se za kamínkem nebo trávou a prásk! Už běžel Ferda pro kořist a nenasytný střevlík jedl a jedl. Pak si na chvilku lehli, střevlík si schrupl a šli lovit znovu. Kdo to neviděl, ten nikdy neuvěří, jaký je střevlík jedlík a co toho za noc sní. Ba i takového slimáka dovedl spořádat dřív, než se rozednilo. 
Ferda se měl u střevlíka dobře. Brzy se všemu naučil. Pilně nosil pušku i brašnu a vzorně aportoval. Což o to, chodit pořád na hony, to by se každému líbilo. Při tom se i všelijaké dobrodružství zažije. 
Byl by snad u střevlíka zůstal dodnes, kdyby si jednou střevlík nebyl přivedl domů slečnu nevěstu. Už z dálky volal tenkrát na Ferdu: 
„Hej, vedu Ti Tvoji novou paní, dnes zůstaneš doma, zítra se žením!“ Ferda tedy zůstal doma a pomáhal dělat pořádek. 
Však také měli co uklízet. Ferdu už bolely ruce, paní střevlíkovou hlava. Ale stalo se ještě něco horšího. Paní střevlíková dostala při práci hlad. A to byl konec všeho. Ona totiž musí také tolik jíst jako střevlík. Nejprve se začala olizovat, pak pokukovala mlsně po Ferdovi a nakonec se po něm hnala. 
Ferda už nečekal, a honem ke dveřím. Ona hup po Ferdovi. Ferda hup jí pod rukama napravo. Ona za ním napravo a Ferda hup nalevo! Ona nalevo a Ferda hup pod ní a ven. Už viděl, že je zle a zle, a upaloval pryč a pryč, daleko, daleko. 
Ještě nikdy žádný mravenec tak rychle neutíkal. Běžel přes kamení, běžel přes trávu a rup! Tráva se pod ním zlomila. Ferda spadl na zem. „Teď mne chytí,“ řekl si. Ale nechytila a on utíkal dál. Pak na něj spadla šiška. Málem ho zamáčkla. „Aha, hází za mnou šišky,“ zabědoval. Ale nestalo se mu nic a utíkal dál. Pak vletěl do bláta. „Už mne drží,“ zaječel. Ale nedržela ho paní střevlíková. Držel ho střevlík Masorád a tahal ho za kravatu z bláta ven. 
„Štěstí že jsem šel kolem. Co mi neseš, kamaráde?“ Byl trochu udiven, když mu Ferda, ještě všecek ustrašen, vykládal, že neběží za ním, ale že je doma zle. „Škoda,“ zalitoval. „Škoda že se s Tebou, Ferdo, budu muset rozloučit. Ale zde už zůstat nesmíš. Buď Tě sní moje žena, nebo se budeš muset nadosmrti schovávat. Dovedu Tě raději ke strýci potápníkovi.“ 
A vzápětí prodal Ferdu za dvě žabí stehýnka potápníkovi Straširybkovi.

Autor: O. Sekora

Máte i Vy oblíbenou pohádku, o kterou se chcete podělit? Přidejte ji.

Sdílejte:   | 
0

Diskuze k této stránce (0 příspěvků)

Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.

Zatím zde není žádný příspěvek.

Naši partneři

© 2013 - 2016 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight