Ferda Mravenec: 3. Jak Ferda neměl deštník a jak pan Hlemýžď huboval

zobrazeno 7×

Vložil(a): vendy.z, 2. 7. 2016 18.09

Proč by byl měl vlastně v krabičce zůstávat? Načpak? To neznáte Ferdu Mravence. Po celou cestu hledal, kudy by se z krabičky dostal. Podařilo se mu nepozorovaně vyklouznout právě na začátku zahrady. Když dopadl na zem, vyrazil a utíkal, utíkal pryč. Nedíval se ani nalevo, ani napravo a jen utíkal, až se mu na zádech raneček nadhazoval. 
Ale najednou plesk! plesk! Ferda se zarazil. Kolem něho začaly padat dešťové kapky. Každá se rozstříkla, když dopadla na zem, jako vodotrysk. Začínal veliký liják. 
Plesk! a Ferda ležel na zemi. To byla kapka! Nohama třepal ve vzduchu a prskal vodu, která mu vstříkla do úst. A sotva vstal ..... plesk! ..... nová kapka ho buchla do zad, takže udělal dva kotrmelce dopředu. 
Když se potom všecek zkoprnělý posadil a protřel si oči, uviděl před sebou dům. Na štítku bylo napsáno jméno domácího pána: J . Hlemýžď. 
To je nádherné, řekl si Ferda. Tam se schovám. Snad mě pan domácí pustí. Nato zaťukal na dveře jemňounce jedním prstem, ale nikdo neotvíral. Tak zkusil zaťukat dvěma prsty, ale zase nikdo neotevíral. Potom zaťukal všemi prsty a zaprosil: 
„Jemnostpane, otevřte, moc tu prší!“, ale zase nikdo neotevřel. 
„Pan domácí asi usnul. Budu ho muset probudit,“ rozhodl se nakonec Ferda a zabušil do dveří pěstmi. „Jemnostpane, jemnostpane,“ volal a bušil do dveří, až to v nich zapraštělo. Snad se nyní otevřou. 
To jste však měli vidět, co se stalo. Domek se vpředu nadzvedl a vykoukla růžkatá hlava hlemýžďova. „Ty uličníku, ty bouchale!“ začala soptit. „Ty loupežníku, ty zmoklý hastrmane, ty černý hajdaláku! Kliď se odtud, nebo budu křičet o pomoc! Jak se opovažuješ dobývat se do cizí chalupy?“ huboval hlemýžď a plival kolem sebe. 
Ještě chtěl říci mravenci: 
„Ty umazanče škaredý!“ Ale sotva otevřel ústa, padla mu do nich tak veliká dešťová kapka, že se zakuckal, stáhl hlavu do domku a už se ani neukázal. 
Ferda zůstal před hlemýžďím domkem jako zmoklá slepice. Vodu měl za krkem, ve střevících, v ranečku a po nohou se mu koulely kapky vody, jako by si na nich chtěly hrát. „Však já Ti jednou ukáži!“ zahrozil hlemýždi a chystal se jít dále. Najednou uviděl, že o dvě trávy dále pod kamínkem je skulina. Zrovna jako připravená pro zmoklého mravenečka. Nerozmýšlel se dlouho a rychle tam vlezl. Bylo tam sice tma, ale sucho a teplo. 
Ferda položil hlavu na raneček a spal celou noc jako dřevo.

Autor: O. Sekora

Máte i Vy oblíbenou pohádku, o kterou se chcete podělit? Přidejte ji.

Sdílejte:   | 
0

Diskuze k této stránce (0 příspěvků)

Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.

Zatím zde není žádný příspěvek.

Naši partneři

© 2013 - 2016 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight