Dobré děti

Pánbůh rozhněval se na lidi a poslal na celou zemi po několik let po sobě veliké sucho. Co lidé zaseli, nic nevzešlo, nic se neurodilo. I nastal veliký hlad, lidé mřeli i dobytek hynul hladem.
A byl tehdy v jednom carství mladý car, a jak obyčejně se děje, že mladý lne k mladému, tak i on nikoho netrpěl kolem sebe, v radě, v úřadě ani u vojska, než samý toliko mladý lid. A jelikož mladí, nezralí rozumové radili, tak i nezralá byla jejich rada.
Když viděli všude vůkol bídu velikou, poradili caru, aby dal všechny staré lidi utopit, aby prý mladým nejedli darmo chleba. I pohrozil car podle jejich rady každému pokutou smrti, kdo by starého člověka přechovával. Tu rozešli se biřicové po vší zemi, všude vyhlašujíce vůli carskou, a kde kterého starce vyslídili, utopili ho bez milosti.
I byli v jednom městě tři bratři a měli otce stařičkého. Avšak nevydali ho na smrt, ale ukryli ho doma v komoře pod podlahou. I seděl tam stařeček několik měsíců a synové mu přinášeli, co měli.
Minula zima a přišlo jaro, čas setby, ale nikde ani zrnka nebylo k zasetí, něco se spotřebovalo, něco zhynulo v zemi. I přišli ti tři synové k otci svému o radu, co dělat.
„Strhejte, děti, starou střechu ze stavení, došky vymlaťte a výmlatky zasejte.“
Synové tak učinili a pánbůh dal štěstí: za týden zazelenalo se oseníčko jako routa, za měsíc za dva stálo obilí jako les, a byla směs obilí všelikého: žito, pšenice, ječmen a jiné.
Všichni lidé tomu se divili a pověst o tom roznesla se po vší zemi, až i k samému caru se dostala. I poručil car, aby se ti tři bratři k němu dostavili. Bratři velmi se toho ulekli:
„Teď,“ prý, „bude s námi zle!“ a šli zase k otci. „Táto, poraď, co dělat!“
„Jen jděte, ať bude co bude, a caru pouhou pravdu povězte.“
Když tam přišli, car hněvivě se tázal, proč schovávají obilí, když byl takový hlad, že mnoho lidí pomřelo hladem. Bratři všecko pověděli, co a jak bylo, od počátku do konce:
„A nyní, nejmilostivější care, nalož s námi, jak chceš!“
Tu carovo čelo se vyjasnilo, i poručil, aby bez meškání před něj otce stařečka přivedli a pak jej posadil sobě po boku vedle svého trůnu a poslouchal rady jeho až do smrti a jeho syny odměnil hojně.

Zdroj: www.abatar.cz