Čert a lišák

zobrazeno 47×

Vložil(a): vequi, 18. 1. 2016 23.46

Dnešní pohádka vám bude vyprávět o jednom přechytralém lišákovi, který se jmenoval Dušan. Byl ze všech lišek nejmazanější a se vším si dokázal hravě poradit, dokonce i s čertem. Byl zákeřný, zlý, zlobivý a vzteklý a každému jen škodil. Nikomu nic dobrého nepřál. Měl rád jen sám sebe a všechny ostatní vždycky jen trápil a ubližoval jim.

Bydlel v lese, kde se stal postrachem všech zvířátek. Sotva ho nějaká liška spatřila, hned se před ním dala do útěku a co nejrychleji se schovala do nory, ale lišák za ní. Jen taktak, že vždycky stačila zalézt, avšak k ní do úkrytu nemohl. Byl totiž mnohem větší než ostatní lišky a do žádné takové nory se nevlezl. Celý se proto pokaždé rozzuřil a pak přemýšlel, jak by liškám ublížil. Častokrát jim dokonce ucpal noru hlínou a kamením a ony pak nemohly ven. Jen málokdy se jim podařilo vyhrabat se, ale povětšinou je uvnitř zadusil a tak lišek v lese stále ubývalo. Jakmile měla nějaká liška mláďátka, hnedle začal vyhrožovat:

„No jen si nemysli, hloupá liško, všechna malá liščata ti zakousnu a roztrhám na kusy,“,ale naštěstí to nikdy neudělal, jen tím liščí mámy zbytečně strašil a naháněl jim hrůzu.

Všem ptáčkům shazoval ze stromů hnízda, plašil veverky, proháněl srnky,chytal zajíčky a lesního doktora datla nenechal v klidu ťukat a léčit stromy. Pokoušel sovy, honil jeleny a troufnul si dokonce i na mládě vlka či medvěda. Celičký les byl proto vyplašený a žil tak v neustálé nejistotě a strachu.

O lišákovi Dušanovi a jeho lumpárnách a neřestech se povídalo dokonce i v pekle. Sám Lucifer se už na to nemohl dívat, proto rozhodl, že takto dál to s lišákem už prostě nejde. Zavolal si čerta Čardáše a přísně mu naporučil:

„Půjdeš do lesa, chytíš darebného lišáka, strčíš ho do pytle a doneseš ho sem, ale to ti povídám, běda, jak to popleteš!“ Řekl Lucifer a už se těšil, jak dostane Dušan zavyučenou. Jenomže poslat pro lišáka právě čerta Čardáše byla ta největší chyba! Čardáš byl totiž čert, který pomáhal plnit přání všem hodným lidem i zvířátkům, takže s někým takovým zlým, jako byl lišák Dušan neměl vlastně vůbec žádné zkušenosti. Navíc nebyl o nic větší, než lišák, ani neměl tolik síly, co právě on, proto si na něho zrovínka moc netroufal. Číhal na Dušana za stromem a nevěděl, jak na něj. Vtom si ho Dušan všimnul, neboť měl oči jako ostříž a hned šel na něho. Hukl zezadu na čerta a ten měl rázem plné kalhoty, jak moc se velikého lišáka lekl a Dušan mu povídal:

„Co tady strašíš, snad si nemyslíš, že se tě tady někdo lekne. A na koho máš ten pytel?“ Zeptal se. Zaskočený Čardáš začal ze samého leknutí koktat a spustil: „Pe-pe-pe-peklo si tě vy-vy-vy-vyžádalo a já tě mám při-při-při-přinést pří-pří-pří-přímo před Lu-lu-lu-lucifera!“

„Mě? Já ti, panečku, ukáži, kdo je tady v lese pánem! Na mě si nebude dělat peklo žádné nároky a pak, vždyť já jsem hodňoučký a miloučký jako ten beránek a nikdy bych nikomu neublížil!“

Lišák se chválil, až se mu ze samé lži prášilo od pusy a o to větší měl na čerta zlost. Vytáhl provaz a chudáka vystrašeného Čardáše přivázal ke stromu a pustil se do něho.
„A co ty jsi vlastně zač?“ Zeptal se lišák a strachem rozklepaný Čardáš mu o sobě všechno prozradil.

„Jsem čert třetí kategorie a jmenuji se Čardáš. Mým úkolem je chránit všechny hodné a těm mohu splnit každičké jejich přání,“ pověděl čert a lišák hned na to:

„No vidíš, tak teď mi pěkně splníš vše, co ti řeknu, rozumíš?“ ale čert se začal bránit a pověděl chvějícím se hlasem:

„Ale já smím přání plnit jen těm hodným. Kdybych neuposlechl a posloužil bych někomu zlému, byl by se mnou konec! U nás v pekle totiž všechno vidí i slyší, víš?“
„To mě nezajímá, dělej, teď budeš poslouchat mě a plnit to, co ti naporučím já a běda ti, jak ne,“ řekl přísně lišák a čert ho ze strachu raději poslechl. Lišák začal vyslovovat jedno přání za druhým a čert je musel nato tata chtě nechtě plnit. Lišák si hned začal vymýšlet, co všechno potřebuje a čert nestihal kouzlit, neboť Dušan na něho své požadavky přímo chrlil. Když už měl všechno, co si naporučil, dodal:

„Tak, a teď mě zaručíš i nesmrtelnost, rozumíš? A vyčaruj mi ještě palác a učiň mě liščím králem, dělej!“

Čert nemeškal a konal přesně tak, jak lišák přikazoval. Dokonce i tu nesmrtelnost mu zaručil a teprve pak byl Dušan zcela spokojen. Život se mu rázem od základu změnil. Zabydlel se až na druhém konci světa, kde žil v přepychu a v blahobytu, ovšem jen bláhově si myslel, že tomu tak zůstane navždy. Na dřívější život v lese brzy dočista zapomněl. Konečně mohla všechna lesní zvířátka žít v klidu, míru i v bezpečí.

A čert Čardáš? Toho teprve až po několika dnech našli dva zajíčkové přivázaného ke stromu. Chudáček byl celý hladový, žíznivý, cukal sebou, plakal, naříkal, ale sám se rozvázat neuměl. Jeden se zajíčků k němu hned přiskákal a pověděl: „Počkej, čertíku, já ti ten provaz přehryžu.“

Netrvalo dlouho a čertík byl chválabohu vysvobozený.
„Děkuji ti, zajíčku, jsi hodný,“ poděkoval mu Čardáš. Byl rád, že je konečně volný a tradá zpátky do pekla, kde však dostal pořádnou nakládačku, jen co je pravda! Lucifer se do něho zhurta pustil a zakřičel:

„Kde máš Dušana, ňoumo, a jak ses mohl opovážit plnit přání tak zlému lišákovi? Cožpak neznáš zákony pekla? Za tvé neuposlechnutí tě trest nemine! Od nynějška tě už nikdy nepustím na svět lidí a již navždy zůstaneš pekelským posluhovačem!“

A tak se i stalo. Zákony pekla jsou zkrátka spravedlivé a k nikomu neúprosné a tak jen díky lišákově vypočítavosti na to ubohý čert Čardáš tehdy sám doplatil. Začas se z něj však stal přece jen nebojácný čert, který už nikdy nenechal nad sebou nikoho vyzrát, natožpak sebou manipulovat a právě tím brzy povýšil o celé dvě hodnosti zase nahoru. Dokonce přestal být pekelským sluhou a stal se Luciferovým nejlepším pomocníkem a tak byl v pekle zase veselý a šťastný.

Jediné, co ho rmoutilo byla představa, že už nikdy nesmí navštívit svět lidí, kde se mu tolik líbilo. Požádal proto Lucifera, aby mu znovu dovolil lišáka Dušana přivést do pekla, ale kdepak vládce pekel. Už mu nedůvěřoval, ani nehodlal rušit zákaz, který mu udělil, proto tímto úkolem pověřil jiné, mnohem zkušenější čerty. Jenomže každý z nich se vrátil s nepořízenou. Nikdo netušil, kde lišáka hledat a právě toho čert Čardáš využil a řekl Luciferovi:

„Pošli pro lišáka mě, vždyť já jediný vím, kde nyní Dušan žije, uvidíš, nebudeš litovat, já ti ho tentokrát opravdu přivedu,“ sliboval svatosvatě Čardáš. Lucifer tedy nakonec souhlasil a dal Čardášovi poslední šanci, ale prohlásil:

„Teď mě dobře poslouchej. Pokud ani tentokrát lišáka nepřivedeš, nechám tě uškvařit za živa a nezůstane z tebe víc, než jen hrstka popele, rozumíš?“

„Ano, ano, souhlasím! Uvidíš, nebudeš litovat, tentokrát svůj úkol splním dle tvého očekávání,“ ubezpečoval Čardáš. Vzal si pytel, vidle, přes ramena si nahodil kouzelný plášť a nato tata byl v trapu.

A opravdu! Netrvalo dlouho a čert Čardáš svůj úkol skutečně splnil na jedničku. Než se stačil vládce pekel vzpamatovat, byl zpátky i s lišákem, který sebou v pytli mrskal na vše strany. Vřískal, skučel, vyhrožoval, nadával, ale nic mu to tentokrát nebylo platné.

„Rozvázat pytel a přinést váhu hříchů!“ Rozkázal Lucifer.
Sotva Dušan vylezl z pytle ven, hnedle dostal injekci na zkrocení, neboť zuřil, dupal, kopal, to vám byla, děti, hrůza! Jen co se malinko zklidnil, musel si stoupnout na váhu a Lucifer poručil:

„Čardáši, piš!

Ubližování nevinným 11kg
Zlobení 26kg
Nadávání 25,5kg
Vztek 18kg
Lhaní 15,5kg
Odmlouvání 7kg
Týrání 3kg
Neuposlechnutí 9kg
Trestné činy 6kg
Výtržnictví 5kg
Zlomyslnost 7kg
A drzost – celých 32kg

…, no teda, vždyť nám dočista strhl váhu hříchů! Ale to už nepiš, hlupáku,“ prohlásil Lucifer zděšeně.

„Tak, to máme, suma sumárum, podtrženo sečteno, celých 165 kg, no děs a hrůza!“

Lucifer byl váhou lišákových hříchů dočista zaskočený, vždyť tolik prohřešků nemá na svědomí ani nikdo z lidí, natožpak ze zvířátek. Na nic víc nečekal a proměnil hříšného lišáka v čerta. Jelikož mu jeho nesmrtelnost již nemohl vzít zpátky, učinil ho navždy pekelským otrokem. Musel vykonávat tu nejšpinavější práci, které se čerti všemožně vyhýbali a nyní se jí tak konečně jednou provždy zbavili.

Lišákovi rázem dočista sklaplo. Došla mu veškerá jeho drzost i kuráž a styděl se, neboť se mu všichni čerti vysmívali a škodolibě pošklebovali. Jen čert Čardáš se mu nesmál. I když se k němu nezachoval tenkrát hezky, všechno mu to už dávno odpustil a dokonce mu ho bylo i líto. Často mu proto pomáhal s prací a přikládal za něho pod kotlem, jen aby toho Dušan neměl tolik. Někdy mu tajně podstrčil něco dobrého na zub na přilepšenou, jen aby v pekle tolik nesmutnil a necítil se sám.

A tak to nakonec přece jen dopadlo všechno dobře. Mezi Dušanem a Čardášem vzniklo přátelství a nežili si v pekle zase tak špatně. A tak to má být. Lidé by si měli pomáhat, mít se rádi a přátelit se a to platí nejen u lidí, ale i u zvířátek, dokonce i u čertů a v pohádkách.

Ne nadarmo se říká, že všechno zlé se jednou každému vrátí, neboť za chyby se platí, proto by si neměl nikdo ubližovat, ani škodit, protože žádný neví, kdy bude toho druhého potřebovat, viďte, děti?

Máte i Vy oblíbenou pohádku, o kterou se chcete podělit? Přidejte ji.

Sdílejte:   | 
0

Diskuze k této stránce (0 příspěvků)

Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.

Zatím zde není žádný příspěvek.

Naši partneři

© 2013 - 2016 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight