Barborka a cucavé bombóny

zobrazeno 83×

Vložil(a): dáša, 17. 2. 2016 16.28

Byla jedna holčička, jmenovala se Barborka a ta měla v puse plno maličkých bílých zoubků, jeden hezčí než druhý. 
Ráno si je čistila červeným kartáčkem a říkala jim: 
„Počkejte, uvidíte, jaké dobroty Vám dám dneska ke kousání.“ 
„Jenom žádné vánočky nebo rohlíky namáčené do kávy,“ říkaly zoubky a Barborka se smála: 
„Co Vás to napadá, to já přece nejím, to má ráda moje babička.“ 
A dávala zoubkům ke kousání chleba s máslem a telecí maso a maličké bílé zoubky kousaly a kousaly a to je velice bavilo, protože zuby jsou opravdu ke kousání. 
A večer, než šla Barborka spát, je zase čistila červeným kartáčkem a ptala se: 
„Jak se jim to dnes líbilo.“ 
„To víš, že se nám to líbilo,“ říkaly zoubky Barborce, „chléb měl tak pěkně vypečenou kůrku a to nás baví, protože můžeme pořádně kousat a vůbec se nenudíme.“ 
„Tak vidíte,“ říkala jim Barborka a pak se na ně do zrcadla usmála a zoubky se usmály na ni a všichni šli spát. 
Ale jednou přišla na návštěvu teta Cecílie a přinesla Barborce veliký sáček, plný cucavých bonbónů. 
A Barborka řekla: 
„Děkuji, tetičko Cecilko, udělala jsi mi velikánskou radost.“ 
Ale zoubky neměly vůbec žádnou radost, když se v puse objevil cucavý bonbón od tetičky Cecílie, zoubky si říkaly: 
„Co s tím, to není nic ke kousání, co budeme dělat, abychom se nenudily?“ 
A tak si řekly, že si budou na něco hrát, třeba na schovávanou. 
„Nejdřív se ale musíme rozpočítat,“ řekl jeden malý zoubek, a ostatní přikývly, „správně, nejdřív se rozpočítáme.“ 
Tak se nejdřív rozpočítaly, a jak to při rozpočítávání bývá, jeden z nich vypadl. 
„Jeden z Vás chybí,“ řekla večer Barborka, když si čistila zuby červeným kartáčkem, „jeden z Vás mi vypadl, co to má znamenat?“
„Co by to mělo znamenat,“ řekly zoubky, „cucala jsi celý den bonbóny, neměly jsme co dělat, tak jsme si hrály na schovávanou, a protože se přitom musí rozpočítávat, tak jsme se rozpočítávaly a jeden vypadl.“ 
„Příště nic takového nedělejte,“ řekla Barborka, ale zoubky nebyly jen tak potichu a jeden, který byl až docela vzadu, Barborce řekl: 
„Dobrá, Barborko, ale Ty přestaň jíst cucavé bonbóny, jinak se zase budeme nudit.“ 
„Co je tohle za hubatou řeč,“ řekla Barborka a velice se zamračila, „cucavé bonbóny mi chutnají, přinesla mi je tetička Cecilka a mám jich plný sáček. Budu je jíst tak dlouho, dokud je nesním.“ 
A opravdu jedla jeden za druhým a zoubky se nudily, a tak si zase hrály na schovávanou a zase se rozpočítávaly, a jak se rozpočítávaly, vždycky některý vypadl, a než Barborka snědla celý sáček cucavých bonbónů, všechny zuby byly pryč, jeden se stal zubem v klíči, jiný zubem v hřebenu, jenom vpředu zbyl jeden malý bílý zoubek a ten se na Barborku smutně díval. 
A Barborka se na něho také smutně dívala a řekla mu: 
„Ty mi už nevypadneš, viď?“ 
„Asi ne,“ řekl zoubek, „nemám se s kým rozpočítávat.“ 
„To je dobře,“ řekla Barborka, „už nemám žádný cucavý bonbón, teď už budu jíst zase chléb s máslem a telecí maso a taky syrové kedlubny.“ 
„Ty jsi ale hloupá, Barborko,“ řekl zoubek, „cožpak si myslíš, že na to stačím? To by nás muselo být víc. Teď budeš muset jíst jenom vánočky a rohlíky namáčené v kávě.“ 
A Barborka si myslela, to je tedy pěkná věc, to já přece nemám vůbec ráda. Ale nedalo se nic dělat. 
A tak Barborka sedávala s babičkou a jedla vánočku a rohlíky namáčené v kávě, a když přišla jednou na návštěvu tetička Cecílie a viděla ty dvě, jak jí namáčené rohlíky, zůstala stát ve dveřích jako sloup a řekla:
„To jsem blázen, kde se tady vzaly dvě babičky?“

 

Zdroj: www.abatar.cz

Máte i Vy oblíbenou pohádku, o kterou se chcete podělit? Přidejte ji.

Sdílejte:   | 
0

Diskuze k této stránce (0 příspěvků)

Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.

Zatím zde není žádný příspěvek.

Naši partneři

© 2013 - 2016 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight