tento příběh se stal mé kamarádce a já ho sepsala za ní :)

zobrazeno 238×

Vložil(a): Cherrynka, 31. 1. 2016 12.12

Svého budoucího manžela jsem velice milovala a proto jsem byla štěstím bez sebe, když mě po půl roce našeho vztahu požádal o ruku. Abych se přiznala, vůbec sem to od něj nečekala, protože byl zastáncem toho, že k lásce se žádný papír nepotřebuje. Dala jsem mu za pravdu, ale ve skrytu duše sem z toho byla zklamaná a nedokázala jsem pochopit proč. Já byla narozdíl od něj velice romanticky založená a už jako malá holčička jsem si přála velkou pohádkovou svatbu, na které se budu cítit jako milovaná princezna.

V životě jsem moc štěstí neměla, ale žádost o ruku bylo snad to nejlepší, co mě mohlo potkat. "Ano,  vezmu si tě, lásko. Ani nevíš, jakou mám radost, že budeme svoji." Stále jsem opakovala svému snoubenci a on se na mě pokaždé mile usmál.

Svatbu jsme plánovali na konci letních prázdnin a já jsem toho dne nemohla dočkat. Pokaždé před spaním jsem si celou svatební pohádku přehrávala v hlavě, jak by měla vypadat. Toužila jsem po nařasených šatech a hodně dlouhém závoji. Vždyť se vdávám poprvé a snad i naposledy, tak chci vypadat vážně neodolatelně.

Když přišel den naší svatby, byla jsem jako na trní a můj krevní tlak musel být na maximu. "Mami, já se dneska vdávám, ani tomu nemůžu uvěřit. Zrovna já, chápeš to? Pojď, pomůžeš mi do šatů a zavolej i sestru, chci ji mít tady také." Prosila jsem mamka a ta mi s radostí vyhověla. Šlo na ní vidět, že má ze svatby stejnou radost jako já. Radka měla velice ráda a mě mrzelo, že ho nepoznal můj táta. Bohužel se mého vytouženého dne nedožil. Byl velice nemocný, ale statečně bojoval až do konce svých chvil. S milým úsměvem jsem se podívala z okna na nebe a v duch jsem promlouvala s tatínkem a já jsem veřila tomu, že mě slyší a přeje mi všechno nejlepší do nové etapy života. Jak já byla šťastná!

Můj nastávající Radek už stál u oltáře a já pomalu, ale rozhodným krokem kráčela přímo k němu a našemu oddávajícímu. Vůbec mi nevadilo, že mě k oltáři vedla maminka, byla jsem jí za tu službu vděčná, i když jsem si všimla, že má v očích slzy. Moc dobře věděla, že po mém boku měl být v tuto chvíli můj otec. Jenže život není pokaždé takový, jaký si ho představujeme. Do života nám přináší štěstí i bolest. Já nyní prožívala neuvěřitelné štěstí a myslela jen na svůj den.

Když jsem stála u oltáře, tak jsme se s Radkem drželi za ruce a poslouchali oddávajícího a nakonec jsme si řekli oba Ano, vyměnili jsme si prstýnky a ze mě se rázem stala vdaná žena a z mého radka ženatý muž. Najednou jsem si připadala důležitější a chtěla jsem být ta nejlepší novomanželka.

 

Hostina byla opravdu nádherná a já jsem věřila, že lepší snad ani být nemohla. Když se večer potom svatebčané uchylovali domů v dobré náladě a s krásnými žážitky, já s Radkem zůstala u stolu sama. Ještě jsme si dali spolu dort a protože hostina byla u nás na zahradě, ještě jsme si spolu zatančili při hudbě, kterou nám hráli cvrčci v trávě. Větší romantika snad ani být nemohla.

A potom ta naše svatební cesta. I když jsme byli jen ve Španělsku, líbánky jsme si užili více než perfektně. Radek mi nosil do hotelového pokoje samé dobroty a mušlemi mi zdobil mé nahé tělo. Dokonce na tržnici koupil mušle navlečené na provázku, které mi vpletl do vlasů. Celé mé tělo se chvělo a když jsem zavřela oči, má kůže byla ještě citlivější. V hotelu bylo opravdu horko a já jsem cítila každou mušli na svém těle, kde se přesně nachází. Jen jsem tak ležela a nechala se hýčkat a hladit po vlasech. A když zavadil o hvězdici, kterou koupil a vpletl do vlasů, přišlo mi to roztomilé, i když to zatahalo.

Myslela jsem si, že se s Radkem budeme milovat celou noc v pokoji, ale místo toho mi Radek pošeptal něco jiného a mé srdce se rozbušilo, div mi nevylétlo z tělo. "Lásko, půjdeme na pláž. Je hluboká noc a určitě bude prázdná. A když ne, určitě najdeme místo, kde budeme úplně sami." Jeho dech mi šumral ucho až jsem se zavrtěla a slastně jsem zabroukala. "Dobře, ale vylovíš mi pár mušlí, i když je tma. To přeci pro mě uděláš. A potom se ti mile odvděčím." Pošeptala jsem mi naopak já a trápila ho. Chtěla jsem ho vidět, jak se bude snažit po tmě, pouze při svitu měsíce lovit mušle, aby mi udělal radost.

Byla jsem nahá a na sebe jsem si vzala pouze lehké a lehce průsvitné fialkové šaty. Moc dobře jsem totiž věděla, že i  v nich jsem obléklá až moc. Radek mě potom z nich stejně osvobodí. Ale až mi vyloví alespoň jednu mušličku.

Když jsem došli na pláž, k našemu štěstí byla prázdná, jen někde v dálce jsme slyšeli veselý smích lidí, kteří se bavili. Nevím, jestli stejně jako my, co jsme měli v plánu, ale nám to bylo jedno. Také jsem slyšeli od někud hudbu, která se linula ze všech směrů. "Tady u moře to snad nikdy nespí." Říkal mi radek a já s ním musela sohlasit. V dáli všechny bary a podniky svítili a ve všech bylo plno lidí, kde tancovali a pili. Když mě potom Radek položil pohladil po ramenou a po zádech, přestala jsem okolní dění úplně vnímat a lehla jsem si na pláž do písku. V tom jsem uviděla nebe plné hvězd a já si připadala jako v pohádce Tisíc a jedna noc. Lehl si vedle mě a snažil ze mě svléknout šaty. "Napřed tu mušli, snad jsi nezapomněl." zastavila jsem ho a šibalsky jsem mu ukázala šuměníjící moře. Viděla jsem jak, mě očima prosí, abych ho tam nenutila, ale já si stála na svém. Radek se vrhl do moře a začal se potápět. Když ani po deseti minutách nic nenašel, zklamaně se vrátil za mnou. Jenže já ro něj měla překvapení. " Věděla jsem, že určitě žádnou nenajdeš, tak jsem si vzala dvě z hotelu, které jsi mi přinesl odpoledne." A jen co jsem to dořekla, svlékla jsem si šaty sama, ulehla do teplého písku a mušlemi jsem si zakryla oči. Radek to vzal jako vzrušující znamení a zahrnoval mě polibky po celém těle. Vzduch byl voňavý a teplý, ale i přes to jsem se chvěla a měla jsem husí kůži. Ne, že by mi bylo chladno, to vše způsobovalo mé vzrušení, které mi dával Radek, můj manžel.  On moc dobře věděl, co se mi líbí a proto mi dopřál dlouhou hodinovou předehru a já při svíjení se v rozkoši měla plné vlasy písku a taky se mi příjemně dřel o kůži na zádech. Bylo to velice příjemné a já už celá nedočkavá popadla mé svlečené šaty, které jsem Radkovi omotala kolem krku a přítáhla jsem si ho k sobě. Naše rty se spojily a navzájem jsme se vychutnávali až do posledního konce. 

Do hotelového pokoje jsem se vraceli až při svítání a celí unavení a stále vzrušení jsme ulehli do postele. Ani jsme neměli sílu se osprchovat od písku, který jsme měli všude. Alespoň to mělo tu výhodu, že díky tomu jsem celou dobu myslela na naši první romantickou noc na našich líbankách.

Myslím, že jsme spali sotva dvě hodiny, když nám na dveře kdosi zaklepal. Radek stále spal a klepání neslyšel, tak jsem se zvedla a stále ještě s červenými tvářemi jem odevřela dveře. A tam stála pokojská s velikým snídaňovým setem pro mě a pro Radka. Lámavou angličtinou jsem jí říkala, že jsem nic neobjednávala a ona mi též lámavou angličtinou odpověděla, že snídani objednal můj manžel. Vřele jsem se podívala na spícího manžela a pochvíli jsem snídaňový set pevzala a dala jsem pokojské nějaké spropitné.

A víte jak jsem vzbudila Radka? Vzala jsem do ruky plátek teplé slaniny a přiložila jsem mu ji k ústům. Když otevřel oči a viděl snídani, hned se do ní chtěl pustit, věděla jsem, že určitě musí být hladový, ale já ho zastavila. "Počkej! Prvně se snad přivítáš se mnou než se snídaní." řekla jsem mu s úsměvem a on mě dlouze políbil a potom se se na mě hladově díval. Nebylo to touhou po mě, ale tohou po vydatné a voňavé snídaní. Zčala jsem se nahlas smát a vrhli jsme se na snídani oba.

Po snídani jsem si potom dopřáli kávu v místním baru a celou snídani jsme zakončili skleničkou vína. Věřte, že to byla ta nekrásnější noc a nejkrásnější ráno, co jsem kdy zažila. I když krásné chvíle prožívám se svým manželem stále a doufám, že napořád.

Máte i Vy zajímavý příběh, o který se chcete podělit? Napište ho.

Sdílejte:   | 
3

Diskuze k této stránce (21 příspěvků)

Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.

Zuzka Čtvrtečková, 11. 3. 2016, 22.35

Příběh jako z pohádky )

Zuzka Čtvrtečková, 11. 3. 2016, 22.35

Příběh jako z pohádky )

Petra Schoberová, 15. 2. 2016, 7.40

jako z románu

Itany, 14. 2. 2016, 20.44

Krasny pribeh a presladce napsany jak z nejakeho romanu

Zuzi, 3. 2. 2016, 22.21

Jednou jsem si na naší první dovolené s budoucím manželem chtěla také udělat romantický večer na pláží (jako jsem to viděla v těch romantických filmech), ale jen co jsme se dotkli nohou písečné pláže...zaznamenala jsem zvláštní pohyb na zemi, a zase - frrkkk, frrkkk...co to je - šla jsem blíž a všimla jsem si za doprovodu večrerního světla, že celá pláž je posetá kraby! Velcí a maličkatí, různé velikosti...já se tak vyděsila, že jsem skočila příteli do náruče a chtěla honem rychle zpět na hotel... za celý týden dovolené, jsem na večerní koupání v oceánu už nemyslela

ppetaa27, 4. 2. 2016, 11.15

Taky dobry

Cherrynka, 4. 2. 2016, 11.24

Zuzka Čtvrtečková, 11. 3. 2016, 22.35

Brr

ppetaa27, 3. 2. 2016, 18.40

To je romantika

Cherrynka, 4. 2. 2016, 9.07

jo, je to romantika štve mě, že to tady někdo pomlouvá. Ten článek jsem sepisovala pro ty, kteří takové mají rádi. Jedna paní psala, že ho viděla v časopise. Jo, je to pravda.. ale nevšimla si, že v tom časopise je i MOJE fotka a MOJE celé jméno :) Ach joooo...

Minnie, 5. 2. 2016, 15.43

Že tam byla fotka a jméno to samozřejmě vím, ale nemůžu vědět že fotka je vaše, když vás neznám . Mě je to jedno, jen jsem zmínila že jsem to už četla.

Minnie, 1. 2. 2016, 17.41

Nebyl tenhle příběh v nějakém časopise? Vím určitě, že jsem ho už četla a není to dlouho.

Katka, 2. 2. 2016, 12.07

beztak ;o))

Cherrynka, 4. 2. 2016, 9.03

Jo, já jsem ho psala i do časopisu je tam i moje fotka u článku v časopise a tu mám i jako profilovku na facebooku Klidně můžu poslat foto, ten časopis mám stále u sebe

dasza, 1. 2. 2016, 9.52

Ja teda nejsem na romantiku a na pisku v rrcku to mela taky..a ble..ten pisrk vleze fakt vsude a neni to nic prijemnyho..at ziji vaginalbi vyplachy;)

Cherrynka, 4. 2. 2016, 9.05

ještěže já se z finančních důvodů nikam nedostanu

dasza, 4. 2. 2016, 11.08

To ja byla pred tehu a posledni mir . Este to platil borec..pac ja byla chudej pracujici lid;)

dáša, 31. 1. 2016, 23.37

Já furt čekala jaká zápletka přijde a ona taková slaďárna

Katka, 31. 1. 2016, 18.32

Na písku by mě to teda nelákalo, obešlo se to bez zranění?

Cherrynka, 4. 2. 2016, 9.04

A článek v časopise, mimochem v listopadu vyšel, je i podepsaný mým jménem Takže autor jsem jáááá

Cherrynka, 4. 2. 2016, 11.24

Nevím, nikdo si na nic pak nestěžoval

Naši partneři

© 2013 - 2016 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight