Patříš do blázince!

Ahoj všem.  Vím, že je zde pár dalších, která si prošly nebo stále prochází panickou poruchou nebo agorafobii. Je škoda, že se o tom většina lidí nechce bavit.. nebo se za to spíše stydí. Ráda bych napsala svůj příběh a průběh tohoto onemocnění. Vše začalo na přelomu roku 2016. Měla jsem před sebou samé zkoušky, neklapal mi můj vztah a já byla denně vynervovaná. Najednou ze dne na den jsem si všimla, že se se mnou něco děje. Bývalo mi zle od žaludku, motání hlavy, pocení.. myslela jsem si, že mám v sobě nějaký problém. Zašla jsem k doktorce, ta mě poslala na pár vyšetření a vše bylo v pořádku, což mě uklidnilo a řikala jsem si, že to mám asi jen z nervů.. v únoru 2016 se to už ale nedalo. Seděla jsem ve škole v lavici, najednou jsem si připadala jako loutka, bylo mi děsně zle. Ale proč? Vždyť jsem zdravá! AŽ po dalším pátrání jsem zjistila, že mám PP a agoru. Vse způsobil stres, který se ve mě hromadil. Ty stavy byly děsné, dělalo mi problém jít nakoupit, čekat ve frontě, jít ven.. člověk má knedlík v krku, třese se, potí, motá a bojí se, že zemře nebo že má infarkt.. ale není to tak, to jen hlava blázní.. Proto je potřeba to zastavit hned od samého začátku a nečekat do doby, než se budete bát vůbec opustit byt. Když jsem se s tímto svěřila, tak všichni na mě jen - ale, tobě je ouzko, smutno, to budd dobrý. Jenže člověk, který tyto stavy nikdy nezažil, tak vůbec neví jaky úděs to je. Mně osobně pomohla hudba, tanec, nový partner, změna životního stylu a hlavně odbourat stres! PP se dá vyléčit! Vše je to v hlavě, prosím, nenechte si tím zničit život. Zamezte, aby Vám něco takového zničilo život. Bojujte a půjde to samo.