Můj kočárek

Když jsem podruhé otěhotněla, nastalo dilema, jaký kočárek vybrat. Doma už jsme měli chlapečka, moc jsme si přáli holčičku, ale neměla jsem odvahu nechat si prozradit pohlaví dítěte. Proto jsem měla jasno, že kočár musí být v nějaké neutrální barvě.

Moje maminka byla maniak na kočárky, rozhodla se, že mi kočár koupí. Bude dělaný na zakázku, firmu jsme už znali, koupili jsme tam i první synův kočár. Dohodli jsme se tedy, že v sobotu vyrazíme do Jirkova, kde paní kočárky vyráběla na zakázku.

Večer jsem usnula jako špalek a zdál se mi sen. Viděla jsem kočárek ve vanilkové barvě, krásný, jemný kočárek. Ráno jsme vyrazili, paní už na nás čekala. Uvedla nás do firmy, kde měla už pár kočárků hotových na prodej. A on tam byl, fakt, nekecám, byl to kočár z mého snu. Vanilkový, nádherný.

A byl můj, hned jsme ho odvezli s sebou. A narodila se holčička.