Naše kojení

Jak začít no celkem jednoduše:-)

První dceru jsem kojit nemohla i když jsem se opravdu hodně snažila kojit. Měla jsem zakázáno kvůli lékům po porodu co mi dávali. Jelikož jsem byla po porodu dlouhodobě v nemocnici a dcera už doma tak jsme to po cca 14 dnech po mém absolutním vyčerpaní ukončili. Ale o tom psát vlastně nechci:-). 

Druhý syn a mé kojení. No bylo to celkem jednoduché alespoň ze začátku syn se přisál hned po CS, byl to savec takže s ním nebyl problém žádný:-). Ovšem mé bradavky už v nemocnici plakaly a po příchodu domů též....měla jsem je v katastrofálním stavu. Naštěstí mi dobrá kamarádka poslala fialku ja potřela a druhý den bylo lépe (bepanthen a jine kremy nezabirali vubec...). Pak už jsem vždy preventivně když něco malého bylo mázla a už nikdy nebylo tak bolestivé.

No a jak to začalo tak byl trošku problém to utnout:-). V 6 měsících věku jsme si vlastně sama řekla, že ještě skončit nechci. Pak se bližil rok a já váhala. I okolí už rýpalo, tak co dokdy budeš jako kojit ...no znáte to:-). Okolí mi bylo tak nějak jedno ovšem červíček ve mě už hlodal. Rok utekl jako voda a syn se začal v noci budit stále častěji a už toho na mě bylo moc. UM jsem zkoušela snad všechno nejdříve jako doplněk ke kojení jenže syn tvrdohlavě odmítal. A odmítá dodnes (p.s.15 měsíců). A pak se to ve mě zlomilo a už jsem kojit nechtěla a hlavně už i ty noční budíčky byli fakt nesnesitelné.....

A jak jsme to utnuli ...ze dne na den prostě jsem v noci místo prsa podávala vodu a malý se napil a protestoval tedy dost. V podstatě v této době se stal kojnou můj manžel jelikož na mě malý reagoval nekontrolovatelným brekem. Tak jsem po rodinné poradě:-), k postýlce nevstávala a vstával manžel. Tři noci byli horší, ale nenazvala bych to peklo:-). A potom.....světe div se spíme celou noc krásně a vše se srovnalo a už i já mohu v noci zasáhnout pokud náhodou pofňukne:-).

A závěrem co mi kojení dalo: Dalo mi krásný vztah se synem, ten pocit když kojíte své dítě nic nevynahradí. Synovi dalo doufám do života větší imunitu, zdraví a to je pro mne jakožto matku nejdůležitější.