Zamlklé těhotenství

zobrazeno 170×

Vložil(a): Adrianita, 22. 6. 2016 19.05

Spolu s manželem máme téměř dvouletou holčičku Emily. Když jsem zjistila, že jsem těhotná, začali jsme se moc těšit na nový přírůstek do rodiny. V listopadu už jsme neměli být jen 3, ale dokonce 4 (ve skutečnosti však 5, to ale v té době netušil ještě ani můj gynekolog).

Od úplného začátku mě trápily těhotenské nevolnosti, které trvaly asi jen do 6. týdne. Nevolnosti skončily, ale přetrvávala urputná únava. Pak jsem začala špinit. Na internetu se člověk dozví spoustu věcí, a proto jsem neváhala a raději navštívila gynekologickou ordinaci.

K mému údivu jsem se dozvěděla, že jsem čekala dvojčata. U jednoho vajíčka však došlo k zániku a dál se vyvíjí pouze jeden plod. Říká se tomu syndrom mizejícího dvojčete.

Druhé srdíčko tlouklo, ale přesto jsem stále měla obavy. Pak se to stalo, přesně v den mých narozenin! Zjistila jsem, že krvácím. Opět jsem proto navštívila doktora. Doktor toho na svém předpotopním ultrazvuku moc neviděl a asi si nevěděl rady. Jeho verdikt zněl, že se pravděpodobně děloha dočistila po zániku dvojčete.

Od té doby jsem nešpinila ani nekrvácela, čekal mě konečně velký ultrazvuk v 12. týdnu. K mé smůle na ultrazvuku nebyl vidět plod, zůstala tam pouze placenta. Čekalo mě vyšetření v nemocnici.

,,Jedná se o zamlklé těhotenství, je třeba dělohu vyčistit´´, oznámili mně v nemocnici. Čekal mě gynekologický zákrok.

V úterý jsem měla podstoupit velký ultrazvuk, ve čtvrtek už mě bohužel čekala revize dělohy. Do nemocnice jsem se dostavila v 7 hodin ráno a na lačno. Od půlnoci jsem nesměla nic jíst ani pít. Po spoustě administrativě jsem se zabydlela na pokoji a čekala. Zákrok mně čekal kolem 10. hodiny dopoledne. Nejprve jsem dostala tlumící léky, pak mně sestřička pomohla na sál, kde už čekal anesteziolog.

Po zákroku mě trošku pobolíval podbřišek, ale ne moc. Pár hodin jsem se prospala a pak už jen odpočívala. Ráno po vizitě jsem se sbalila a jela domů.

Vše jsem podstoupila koncem dubna tohoto roku. Už jsem se s tím vyrovnala. Byla jsem z toho smutná, to je přirozené, ale vlastně jsem to zvládla docela v pohodě. Hlavně jsem se snažila co nejvíc soustředit na svoji rodinu a hlavně dcerku. A to dělám doteď  a užívám si každou chvilku, co trávíme spolu a těším se, že příště už to vyjde a narodí se nám krásné a zdravé miminko.

Máte i Vy zajímavý příběh, o který se chcete podělit? Napište ho.

Sdílejte:   | 
1

Diskuze k této stránce (10 příspěvků)

Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.

szendrejka, 8. 11. 2016, 10.12

Hlavní je, jít dál. Taky mám svůj příběh... a myslím, že je nás daleko víc. Držím palce, ať se zadaří co nejdříve....

Anna K., 28. 8. 2016, 13.34

Pro každou ženu je samovolný potrat těžký a je úplně jedno jesi už nějaké děti doma máte, stejně vás to mrzí. Pamatuji si jak jsem jela na sál. Nic hnusnějšího jsem nezažila, klepala jsem se jak ratlík v očích slzy, skoro ani na ten stůl jsem si nemohla lehnout. a když jsem se probrala tak jsem brečela dobré dvě hodiny v kuse a sestry ještě byly protivné žadná empatie. No fujky snad už si tím nikdy nebudu muset projít. Člověk se ale na to zase musí dívat tak že lepší v 7tt než 35tt. Držím palce at se zadaří

dáša, 30. 6. 2016, 17.52

Držím palce, ať se brzo zadaří.

ppetaa27, 24. 6. 2016, 19.02

Taky mam podobnou zkusenost s dvojcatky. Akorat jedno bylo mimodelozni a druhe bylo normalne v deloze, ale zamlkle ale ted mam rocniho syna a je to vsechno za mnou takze vim, jak vam bylo

dasza, 23. 6. 2016, 10.40

Stane se.priroda vi poc to tak zaridila..zas bude sance a podari se to

Minnie, 23. 6. 2016, 10.11

Moc držím palce ať to příště vyjde a ať máte krásné, hodné a zdravé miminko.

Jana82, 23. 6. 2016, 9.51

To je mi líto co se vám stalo. Pevně věřím, že se vám to povede a vaše Emily bude mít sourozence.

snany, 22. 6. 2016, 22.10

Také jsem si prošla zamlklým těhotenstvím letos v květnu. Mě hodně, mimo mých dvou dětí, pomohly děti ve školce kde pracuji.

Adrianita, 22. 6. 2016, 21.45

Máte pravdu! Až když jsem začala shánět na netu informace a svěřila se v okolí, zjistila jsem, že v tom zdaleka nejsem sama. Kamarádka jedné mé známé dokonce potratila a jelikož už byla v pozdějším těhotenství, musela dítě porodit. To musí být hrozné. Doktor mi doporučil počkat tak 3 měsíce.

Katka, 22. 6. 2016, 21.18

Nejste v tom sama, potratem (samovolným) končí každé čtvrté těhotenství. Ženy o tom moc nemluví, ale určitě je ve vašem okolí nějaká další, kterou to potkalo. Za jak dlouho vám lékaři doporučili další těhotenství? Běžně se doporučuje za 3-6 měsíců. A nám se to podařilo hned napoprvé ;o)

Naši partneři

© 2013 - 2016 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight