Neodsuzujte pracující matky, mohou být šťastnější než vy

zobrazeno 601×

Vložil(a): Estrela113, 22. 1. 2015 17.44

Jsem těhotná? Cože? Opravdu? No to je průšvih … jak to udělám s prací?

Samozřejmě jsem byla šťastná, že se na nás usmálo štěstí, a že budeme rodiče, ale má práce mě velmi baví a tak nějak jsem si nedokázala sama sebe představit, jako hospodyňku zavřenou doma, s koštětem v ruce, chvílemi stojící u sporáku či u žehličky. Já vím, zdá se vám, že trochu přeháním, ale někdy jsou pocity prostě pocity, i když jsou přehnané.

Jak čas utíkal, bříško rostlo, miminko jsme milovali a těšili se na něj, tak jsem přemýšlela, jak se dá a zda se vůbec dá skloubit práce a mateřství. Nakonec jsem vyslovila odvážnou větu, budu pracovat i nadále na poloviční úvazek. Manžel mě podpořil a přislíbil pomoc. Kolegyně z práce si ťukaly na čelo a s úsměvem mě přesvědčovaly, že si to rozmyslím. A vedení bylo rádo, že to „prozatím nemusí řešit“ a práci z domu bez problémů schválili.

Syn se narodil, všechno byla brnkačka. První měsíc jenom spinkal, takže najít si denně pár hodin na vyřízení emailů, telefonátů a dalších věci nebyl problém. Stihla jsem uklidit, uvařit, vyprat, vyrazili jsme na vycházku a já věděla, že to bylo správné rozhodnutí. Jak měsíce ubíhaly, syn vyžadoval stále více péče, ale i tak jsme všechno zvládli. Když měl 9 měsíců, našli jsme si „babičku“ na hlídání. Když jsem potřebovala odjet, věděla jsem, že je brouček v dobrých rukou a že je o něj opravdu dobře postaráno. Vracela jsem se domu odpočinutá, nabitá energii, spokojená, že neřeším jenom pleny a přesnídávky. Když jsem nečekaně podruhé otěhotněla, opravdu jsem se bála, jelikož dvě děti blízko u sebe a částečný úvazek asi nezvládnu. Ale byla to výzva. Dokonce manžel odjel do zahraničí a my zůstali měsíc doma bez něj a i tak se všechno dalo zvládnout. Měla jsem chvílemi pocit, že jsem méně unavená a daleko šťastnější než mé kamarádky, které zůstaly na mateřské doma s dětmi. A stihla jsem si zacvičit i přečíst si knihu.

Samozřejmě, že občas přemýšlím, zda mi něco neuteklo, nebo neutíká. Čas běží rychle, hodně rychle, více než bychom si přáli a děti rostou a rostou. A já s nimi nejsem každičkou minutu. Ale co je na tom špatného? Našla jsem první zoubek, byla u prvních krůčků, byla u prvního bobku v nočníku, všechno důležité jsem stihla. A opravdu je pro dítě dobré, když je jen s maminkou bez přestání celý den? To je rozporuplná otázka, na kterou neznám odpověď. Já myslím, že je pro ně důležité, že tráví čas i s jinými lidmi, mám dvě skvělé hlídací babičky, které jim dají zase něco jiného než já. Ano, jsem unavená, pracuji po nocích, ale když přijedu z práce a sednu k dětem, stavíme, malujeme, zpíváme, vymýšlíme hlouposti a náramně si to užijeme. A já jsem pak přešťastná, že jsem s nimi. A vůbec mi nevadí, že tu a tam pozlobí, to k tomu patří. Mohla bych toto štěstí zažít, když bych byla od rána do večera pořád jenom s dětmi?

A co těhotenská a mateřská „demence“? Ta se mi vyhnula obloukem. Je pravda, že se v mé prezentaci objevilo více zdrobnělých slov než bývá zvykem a má angličtina také utrpěla, ale zachovala jsem si všeobecný přehled a „duševní zdraví“. V domácnosti pomáhá myčka, pračka, sušička … všechno se dá zvládnout. A další důležitou stránkou jsou finance. Být finančně nezávislá na rodičovském přídavku (jehož výplata se tu a tam opozdí) či finanční nezávislost na partnerovi mi dává pocit bezpečí a jistoty. Protože vím, že pokud se něco stane, my to finančně ustojíme, a když na nás nebude taťka hodný, zvládneme to i bez něj. Navíc se výrazně posílil vztah dětí s tatínkem. Protože, když jsem s nimi celý den doma, práci dodělávám až po příchodu tatínka domů a děti si ho pak můžou užít plnými doušky. A myslím, že si to užívají všichni 3. Našla bych spoustu dalších pozitiv, a možná i negativ (?).

Toto povídání jsem napsala pro zamyšlení. Často se setkávám s pohrdavými pohledy na to, že pracuju s tak malými dětmi (již rok na plný úvazek), že jsem hrozná matka a že toho budu jednou litovat. Ale já věřím tomu, že dávám dětem prostor, učím je samostatnosti, mohou se učit i od dalších lidí, které by jen těžko potkaly, bych s nimi zůstala doma. Mám pocit, že si svou roli matky užívám daleko více než mé kamarádky, nehroutím se z každé drobnosti, a že jsem prostě spokojená, někdy uhnaná, ale prostě spokojená. A pozitivně se to promítá i do mých dětí a partnerského života. Protože šťastná máma rovná se šťastná rodina.

Máte i Vy zajímavý příběh, o který se chcete podělit? Napište ho.

Sdílejte:   | 
6

Diskuze k této stránce (15 příspěvků)

Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.

petrao, 8. 10. 2016, 21.23

Mám to podobné a naprosto mi to vyhovuje

Blankasiro, 11. 8. 2016, 11.03

Každému vyhovuje něco jiného, některé maminky nemohou žít bez práce a kontaktu s okolím, jiné mají raději klid a roli maminky na 100%

petrao, 8. 10. 2016, 21.23

Je dobré zkusit obojí

Kama, 29. 11. 2015, 19.29

Já osobně odsuzuju kariéristky,které kvůli práci dítě odkládají,a ty,které jdou do práce na plný úvazek už od miminka.Ale ty,které pracují na zkrácený,nebo jen třeba dvakrát v týdnu,beru to jako relax a odpočinek od dětí a domácnosti.Mám skoro 6letou dceru a 13měsíčního syna,a občasná taková práce by mi bodla,ale nemám možnosti hlídání přes týden.Tak si aspoň babička občas vezme syna na víkend,když dcera má víkend u tatínka,takže máme s manželem víkend pro sebe,a já úplně vypnu a odreaguju se

Minnie, 3. 11. 2015, 10.44

Já se spíš děsím až budu muset do práce. Doma mě to baví, děti si užívám naplno. Když je teplo a hezky, můžu být celý dny venku a ne zavřená někde v práci. Když je zima a ošklivo, nemusím vystrčit nos a jak píše Katka, v životě se ješte napracuju dost a dost. Práce mě bavila, malá firma, skvělý kolektiv, ale doma je doma. Přivýdělek bych samozřejmě ráda měla, ale musela by to být práce z domu a to se bohužel v dnešní době sehnat nedá

katuš, 27. 10. 2015, 21.34

Mám sice lepší školu ale převážně jsem dělala prodavačku a milovala jsem to.Každodenní styk s lidmi které po nějakém čase poznáte více a se kterými se pak potkáváte na ulici a oni si vás i na celé Budějovice pamatují a pozdraví.I přes pouhý prodej kuřecího masa se člověk dozvěděl jejich životní příběhy a při zahlédnutí z okna že se blíží už víte co si dají.Hrozně ale opravdu hrozně mi to chybí a tak bych šla do práce kdyby to nějak šlo Obdivuji tyto ženy které se toho nevzdají a ano jsou rodiče dva a né jenom mamimka která v noci padne na zadek a nějakou lásku pod dekou vzdává.I já bych si do práce chodila spíše odpočinout,nabít energií od ostatních lidí a vědět že na to ještě mám a finance??? to by byl opravdu velkej bonus

nocken, 7. 10. 2015, 22.35

Když se pro práci při rodičovské někdo takhle rozhodne, tak ať klidně pracuje. Bohužel mnohdy se maminky musí vracet brzy, aby se vůbec uživily. Já jsem ráda, že můžu být se svými dětmi. A mateřská vůbec není jen o nějakém uklízení, sezení doma a hloupnutí. Mám mnoho aktivit pro děti i pro sebe.

Blankasiro, 11. 8. 2016, 11.04

Přesně jak říkáte, to jsou takové zajeté předsudky, že maminky na mateřské musí být jen doma s mimčem a uklízet, kojit, vařit apod.

DenisaC, 8. 6. 2015, 11.58

Neodsuzuji, každý si to má zařídit podle svých možností a svědomí

mckvak, 3. 6. 2015, 7.11

Zalezi na kazdym, ja si chci miminko uzit dokud to jde - utika to hrozne rychle Ale neodsuzuju ani pracujici maminky

Zuzi, 19. 5. 2015, 22.00

...z prvu jsem odsuzovala maminy co pracují, vždy mi v hlavě naskočila věta "Proč má dítě, když chodí do práce?" Chvilku jsem se nad tou mou otázkou zabývala a víte na co jsem přišla? To jen malá závist mého vnitřního já odsuzuje pracující maminky a proto jsem nelenila a v rámci možností se vzdělávám, učím, nebo si mírně přivydělám ...dětem se věnuji naplno. Například minulý měsíc jsem 2x týdně 2h suplovala angličtinu u prvňáku a druháků, přišla jsem domů vymluvená a unavená, ale když mi můj roční syn mrknul šibalsky do očí...únava byla ta tam a já si o to víc užívala chvilku s ním Myslím si, že pokud maminka "neodkládá" dítě z pohodlnosti každý den na 8hodin, jen aby mohla být v práci - je to vše v pořádku.

Lenica, 13. 2. 2015, 8.57

Před těhotenstvím jsem pracovala jako laborantka, otěhotněla jsem, tak jsem musela jít marodit, protože pracovat v laboratoři jsem nemohla. Syn se narodil a já si užila 3roky rodičovské dovolené Někdy mě přepadala deprese (docela teda často, abych se přiznala), práce mi moc chyběla, byly to šílené stavy. Po rodičáku jsem se vrátila zpátky do práce, kde jsem pracovala.Místo mi nedrželi, vzali mě zpátky, protože zrovna potřebovali laborantku. Jsem tady skoro 2roky, vstávám ve 4:40, v 6hod odvádím syna do školky, v 6:30 jedu busem do práce a v práci jsem až v 8hod, ale vůbec mi to nevadí. Do práce se tak moc těším, mám tady kamarádky, super šéfa a na otázky typu, proč nechci druhé dítě, odpovídám, že nechci být závislá finančně na příteli nebo sociálce, zažila jsem si svý, když jsem musela otáček každou korunu, jestli můžu koupit dražší plínky nebo ty levné, atd.atd. Se 2dětmi by mě zpátky do práce nevzali. Mám super plat, nikdy jsem takový neměla. V téhle době spíš hledím na budoucnost, že až syn vyroste, bude chtít na školu, musíme se o něho postarat...... u některých lidí jsem za hloupou ženskou, která nechce pokračovat s rození dětí Docela mě to trápí, ale bohužel.Bývalý manžel mi nechal spoustu dluhů, musím je zaplatit. A až je zaplatím, bude mi asi 38let, to už bude pozdě ......

Naši partneři

© 2013 - 2016 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight