Dlouhá cesta ke štěstí

zobrazeno 121×

Vložil(a): Leňulka, 8. 6. 2016 23.03

Naše cesta k otěhotnění začla v únoru 2012, tehdy jsme netušili, že to bude opravdu dlouhá a trnitá cesta. Říkali jsme: ´´udělat dítě? Žádná věda, to bude během chvíle´´ Ale měsíce ubíhali a těhotná jsem stále nebyla. V červnu jsme se přestěhovali, nastoupila jsem do nové práce a zabývala se jinými věcmi, miminko jsem hodila za hlavu, že až to příjde, tak to bude. A měsíce stále utíkali, najednou byl zase únor (2013) a miminko nikde. Můj gynekolog mě tedy poslal na laparoskopii, aby se zjistilo zda mám průchodné vejcovody a aby mi odebrali cystu na vaječníku, která se najednou vytvořila. Na operaci jsem byla hned v dubnu 2013. Výsledky dopadli výborně, naprosto nic nebránilo početí, prý po laparoskopii to jde skoro samo, tak jsem se těšila, až se zotavím a začneme opět se snažením. V červnu jsem se do toho opět pustili, koupili vitamíny, začli jsme zdravěji jíst, nestresovat se ničím a být celkově v pohodě. A čas letěl, měsíc střídal měsíc, najednou byly zase Vánoce a pak další rok 2014 a stále nic a nic :-( Natoupila jsem do nové práce, začli jsme plánovat svatbu, brali dál vitamíny, homeopatika, já cvičila jógu a Mojžíšovu metodu a jela jsem i na masáže Dornovou metodou, rovnání pánve, kostrče apod. hrozná metoda, brečela jsem bolestí, ale říkala jsem to dám, to dám, pro miminko všechno, hlavně když to pomůže. To bylo v lednu 2014. Pak jsem v květnu od gynekologa dostala prášky na podporu vajíček (clostilbegyt) ty jsem brala celkem 2cykly a chodila ob den na ultrazvuk jak vajíčka rostou, vždy jen jedno vajíčko, jako to bylo i bez léků, takže neměli nijaký pozitivní účinek, zato měli nežádoucí účinek, jednoho dne jsem si nahmatala bulku v prsu, byla jsem z toho úplně na dně. Gynekolog mě okamžitě poslal na mamograf, tam mě přijmuli hned bez čekání, a výsledkem byly zauzlované mléčné žlázy z těch hormonálních léků. Takže jsem s léky musela zkončit dokud bulka nezmizí. To bylo v červnu. Pak jsem začla v práci přesčasy, plánování svatby, která byla v srpnu, všechno jsem si dělali sami, takže spousta práce a myšlenky úplně jinde. Svatba dopadla bezvadně, hrozná sranda, krásný den s všemi blízkými, které máme rádi, no prostě svatba jak má být :-) Po svatbě jsem opět jela na mamograf bulka zmizela, cítila jsem se výborně a znovu nabitá a energií opět začít se snažením. A byly Vánoce a začal rok 2015 a stále jsem těhotná nebyla :-( to už jsem zvedla telefon a objednala nás do nejbližšího CAR (na doporučení kolegyně z práce) jinak jsou u nás CAR dva. Objednali nás hned za 14dní, takže koncem ledna jsme byly na první konzultaci, mě dr prohlédl, manželovy udělali spermiogram a odeslali nás na genetické vyšetření a mě pozvali ještě na odběr krve kvůli hormonálnímu profilu. Všechno to trvalo měsíc než byly všechny potřebné vyšetření a výsledky testů. Měla jsem hrůzu co zjistí, co nám je, že to nejde. Ale nezjstili nic, všechny tesyt dopadli dobře, nikde není žádný problém, oba jsme naprosto zdraví a v pořádku. Tak proč to k sakru nejde brečela jsem :-( Doktor nás hned od nového cyklu pozval na IUI (inseminaci) v nativu, v přirozením cyklu bez léků. První IUI jsme podstoupili z kraje března, můj gynekolog mi kvůli práci hned napsal neschopenku a já v klidu doma relaxovala a hladila si bříško a čekala co se bude dít. Nedělo se nic, přišla menstruace, takže se IUI nepovedlo. Nevadí vyjde to příště, další cyklus hned z kraje dubna jsme šli na druhé IUI ani to nevyšlo, nevyšlo ani třetí a ani čtvrté IUI, to už bylo s léky, manžel mi doma píchal injekce. Doktor už nám nabízel IVF ale to jsme nechtěli, když jsme tedy v pořádku a můžem jít ještě v tom roce 2x na IUI tak to ještě zkusíme, zároveň se nechali objednat na imunologii, tam byla dlouhá čekací doba tak nás objednali na srpen, byl červen 2015 a podstoupili jsme páté IUI, hodila jsem to za hlavu, přestala se pozorovat, s tím, že to stejně nevyjde a v sprnu uvidíme jak dopadne imunologie. Začala jsem plánovat co v létě, že si vezmu synovce na prázdniny a plánovala s nimi výlety na hrady a po okolí za zajímavostmi. Chodila na borůvky apod. Čas letěl já dobrala léky co jsem brala vždy po zákroku a čekala jsem ms, ale ta nešla, jeden den zpoždění, dva dny zpoždění, říkám to nic, zase mám z toho rozhozený hormony to nic nebude. Zpoždění bylo pět dní, začali mě bolet prsa, to jsem si říkala, jsem si někde namohla prsní svaly apod. a neřešila a pořád čekala ms. A ta stále nešla, to už mi to nedalo a jedno odpoledne jsem utíkala do lékárny pro test, ten jsem si udělala hned po příchodu domů a myslela jsem, že šálí zrak. // čárky to přece není možný, brečela jsem nevím jestli víc štěstím nebo šokem :-D To ještě přece nic neznamená, hned jsem volala gynekologovi, ten si mě pozval na kontrolu a 13.7.2015 mi těhotenství potvrdil! :-) Byly jsme s manželem neskutečně šťastný a nastali obavy aby bylo vše pořádku. V říjnu jsem oslavila 31 narozeniny už s miminkem v bříšku. Vše bylo v pořádku, komplikace nastali až ke konci a hrozil předčasný porod, ten nakonec opravdu byl v 35tt ale naše dcerka je krásná a je zdravá a nic jí nechybí, nikdo by ani nepoznal, že je narozená dřív :-) A my jsme šťastní, že máme naší vytoženou, vymodlenou princeznu, na kterou jsme čekali 3,5roku, než se zabydlela u mě v bříšku a narodila se přesně 4roky (únor 2016) od začátku snažení. 

Máte i Vy zajímavý příběh, o který se chcete podělit? Napište ho.

Sdílejte:   | 
1

Diskuze k této stránce (5 příspěvků)

Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.

ppetaa27, 12. 6. 2016, 21.05

Ty jo, mate obrovskou vydrz az se mi vykozlil usmev na tvari kdyz jsem si precetla o tech dvouch carkach moc gratuluji

dáša, 11. 6. 2016, 23.48

Teda..úplně mě mrazí z toho jak Vám muselo být, když to tak dlouho nešlo. Obdivuji Vaši výdrž.

Minnie, 9. 6. 2016, 8.59

Gratuluji k děťátku a naprosto si umím představit jak Vám muselo být. My jsme si na naše holky na obě dost počkali a kolik jsem dělala testů zbytečně, to bych nespočítala. Kolik nocí jsme nespali a jen jsme přemýšleli proč zrovna nám to nejde a proč nějaká *** která své miminko třeba někde pohodí nebo zabije, otěhotní hned.

Leňulka, 9. 6. 2016, 11.24

Máte pravdu, když jsem viděla ve zprávách, že někde našli miminko pohozené, zabité. Tak jsem teda slušných slov neměla a brečela, že nějaká taková ..otěhotní hned a neváží si toho.

Katka, 9. 6. 2016, 8.20

Obdivuji vaši trpělivost!

Naši partneři

© 2013 - 2016 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight